|
 autor:  21. 7. 2004přečteno: 9006 xfoto: 51známka: - |
Po příjezdu na chatu, kde parkujeme hadráka nás čekalo překvapení. Nemohu říci
nemilé, zato však velmi zajímavé. Na půdičce mezi oknem a okenicí se usadili sršni.
Rázem se z půdy stalo „vědecké pozorovací pracoviště“, jelikož je hnízdo nalepené
na sklo. Lze tak pohodlně, z několika málo centimetrů, pozorovat sršně při práci.
Světlo baterky jim přitom vůbec nevadí, zato smrad, který produkují sršni nás
docela obtěžuje. Nejvíce mi připomíná myši a jejich výkaly. Okenici, která příliš
nedoléhá zaplácli „hnízdní“ hmotou a nechali si nahoře jen malý otvor na létaní
a dole větrací.
Když jsme se dost vynadívali, bylo nutné přichystat vozík a velorex. Po hodině
práce jsme již uháněli na Strakonice, kde máme přestupní stanici. Po krátkém občerstvení
a posezení s rodiči již další kilometry ukrajoval náš stroj po ose. Trasa ze Strakonic
do Kdyně je příjemná. Krásná malebná krajina, dlouhé táhlé kopce, padáky dolů,
pastviny, hra stínů a světel od zapadajícího slunce, to vše nám zpříjemňovalo
a zároveň krátilo cestu. Ani provoz nebyl při pátku veliký.
Po příjezdu na parkoviště pod kempem nás odchytil Pepa a my se dozvěděli kde se
ubytovat a jak bude zítřejší závod probíhat. Večer jsme poseděli s kamarády u
stánku, jenž patří k nádhernému přírodnímu koupališti.
Ráno po snídani nás čekala první soutěžní disciplína, jízda do vrchu. Stejnou
trasu však před námi jely káry, ovšem z kopce. Tato disciplína není naší silnou
stránkou, a tak jsme se snažili, abychom alespoň vyjeli nahoru a pokud možno,
aby nás nikdo nedojel. To se povedlo. Na vršku nám Pepa rozdal mapy a itinerář
cesty. Vyrazili jsme ve skupince tří strojů, Lenka s Martinem, Vlasta bez spolujezdce
a já s ženou. Zhruba 60ti kilometrový úsek nám trochu prodloužilo bloudění, způsobené
i špatnou nápovědou od jednoho místního kolemjdoucího. Jitka konstatovala, že
na správnou nápovědu se moc motal. A to bylo poledne, čas na oběd.
K obědu nás zlákala zámecká restaurace. Předtím však bylo nutné zatlouct hřebík
cepem do země, pokud možno s pomocí co nejméně úderů. Pátá rána byla pro hřebík
smrtelná. Cestou jsme objevili všechy památníky a nápisy, kromě hospody. Další
úkol, převinout matku na metrovém závitu, byl úžasný. Především tedy díky Vlastovi,
který tak vinul, až si rozedřel stehna do krve. Samozřejmě měl lepší čas než my.
Na kopci nad městem v altánku, který poskytoval příjemný stín se házelo kroužkem
na klobouk. Původní domněnka, že hodím všchny tři, se ukázala jako velmi špatná.
Ani jeden neskončil na klobouku.
Dále nás mapa zavedla k hradní zřícenině Rýzmberk. Po občerstvení párkem a pivem
jsme házeli šipkami na terč. Počet bodů (naházeli jsme 27b.) se na závěr odečetl
od celkového počtu (trestných) bodů, jež tvořily časy jednotlivých úkolů. Nejméně
bodů pak znamenalo vítězství. Před další cestou jsme si popovídali a odpočinuli
na staré rozhledně. Tentokrát se hovor netočil jen kolem údržby strojů, ale také
kolem údržby našich chatrných tělesných schránek.
Sluníčko, jenž nás hřálo celý den, z nás vysálo všechnu energii. Proto byl poslední
úkol ideální. Plavba v kanoi na koupališti s jednou otočkou a zastávkou pro naplnění
džbánu. Jako staří vodáci jsme s tím neměli žádný problém a dost si vylepšili
skóre. I tak jsme ale nepočítali s nějakým lepším umístěním a kvůli ozývajícím
se žaludkům se společně vydali na večeři do Kdyně.
Dopoledne jsme absolvovali společnou jízdu do Domažlic. Cestou jsme projížděli
kolem staršího pána na kole, který po nás křičel „smraďoši!“. Chudák netušil,
že si má šetřit dech, protože kousek za námi jel velorex, kterému přisával do
směsi převodový olej.
Po společném focení na náměstí jsme se vydali na zpáteční cestu do Strakonic a
dále již s hadrákem na vozíku do Prahy. |
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. |  vozítka | |
| |
| | čauhoj veloreksáci, srdečný pozdrav od jedneé stopy. čtu si Vaše zajímavé články plné turist tipů, a dnes vidím nějaká neznámá závosdní vozítka. o co jde, to byl závod nějakých domadělů, nebo co? taková jsem ještě neviděl. kdo to ví, napište mi. díky, hodně pohodových kilometrů Posláno 3.08.2004 v 21:08 |
|
|
|  | | fotky | |
| |
| | dokonalé fotky, máš cit pro focení! -v- Posláno 21.07.2004 v 09:40 |
|
|
|
Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
|
|
|
| | Celkem článků: | 842 | | Celkem fotografií: | 9451 |
|
|
TOP články |  |
| |
Diskuse u článků | |
| |
|
|
Zaregistrovat
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Koráb 2004 - reportáž
