Krušnohorské vršky 2005 - reportáž od pořadatelů | |
 autor:  21. 6. 2005přečteno: 10613 xfoto: 66známka: 1 |
Tak to máme za sebou, sraz kterého jsme se krapek obávali, sraz kde jsme netušili jak bude velorexářskou veřejností přijat - jaká bude účast.
Přeci jen se sraz konal krapánek z ruky tradičním velorexářským "velmocem" a co bylo horší - pořádal ho začínající téměř neznámý velorex klub.
Vždyť z osmi členů jen tři jezdili po srazech a ostatní členové svůj stroj zprovoznili těsně před vršky a nebo ho mají v probíhající renovaci. Takže pro většinu členů klubu byl právě náš sraz vůbec prvním srazem, kterého se zúčastnili. A to hned v roli pořadatele.
Poslední dva týdny před akcí vrcholila hektičnost přípravy, stoupal adrenalin a stupňovala se nervozita. Otázky jako: přijede někdo, kolik se nás sjede, nezapomněli jsme na něco, snad to nebude propadák... atd. se jen hemžily.
Pár aktérů přípravy poslední dny téměř nespalo. Rozvážely se směrové cedule, vařil půlnoční guláš, čepovala voda z Mlýnského pramene, navážely stoly, sudy, wc.... atd.atd.
A byl tu pátek 27.5., my měli pocit, že je snad vše připraveno a tak jsme očekávali první účastníky. Kolem třetí odpoledne se na cestě pod Blaťákem ozval známý zvuk a za pár okamžiků už si to připelášil první účastník - Beton z Liberce. Narazil se tedy první sud a obsluha baru si začla plnit své povinnosti. Na dlouhou dobu byl však Betonův stroj jedinej. Kolem páté se to však už začalo trousit. V šest to vypadalo, jako by se někde s velorexy protrhla přehrada. Při prezentaci to jen kmitalo, víka od kýblů pod motory (vždyť jsme v chko), stavba stanů nebo ubytování v chatě a nutné spláchnutí prachu a horka z cesty. Asi jsme to s tím "objednaným" počasím krapek přehnali - vedro bylo k zalknutí. Kolem desáté dorazili ten den poslední - Me2dd a spol. Z nás pořadatelů spadla poslední nervozita a začal cvrkot, který si umí představit asi jen pořadatelé jiných srazů.To už ale nevadilo, strojů bylo jako much (naprosto byla překonána naše představa), u lidí perfektní nálada, a tak se sedělo u ohně, grilovalo, popíjelo... a pomalinku odpadávalo do hajan. Ti nejvytrvalejší vydrželi do ranních hodin. Velkým zpestřením večera byla účast a beseda pana Mojmíra Stránského. Vůbec účast pana Stránského byla veliká náhoda a pro nás příjemné zjištění. Pan Stránský totiž nastupoval u nás 30.května do lázní a tak přijel i se svým synovcem už v pátek a zúčastnil se aktivně celého srazu. V sobotu vyfasoval osobní taxi a tak si mohl v klidu projet celou trať.
Ale zpátky ke srazu.
V sobotu přijelo posledních několik osádek a tak se počet strojů zaregistrovaných zastavil na 34(z toho jeden velorexář na skůtru - stroj má v renovaci), jeden stroj se neregistroval a 5 strojů bylo pořadatelských. Ti co zde spali se pomalu klubali ze svých pelechů a hledali co do žaludku. Mezi devátou a desátou proběhlo nutné poučení a start závodu. Ten si všichni odbyli na věži a pak už na ostrý start. Na účastníky čekala trasa po krušnohorských vršcích v délce 83 km. A pochopitelně také stanoviště: vrchní prchni - poznávačka piv podle barvy a vůně, vřídlo - ohřev vody na teplotu vřídla, kolečko - montáž, demontáž kola čtyřkolky, vzpomínka na minulost - "totalitní" policejní hlídka s testem a restrem, Klondajk - závod s hledačkou po vietnamském tržišti a vykousání velorexe z oplatky, závod do vrchu - ovšem po svých. Na trase pak nechyběla poznávačka a jako tajný úkol pak byl diktátek - tedy pouze oprava pravopisu.
Většina osádek po trase smočila těla v horských bystřinách a kolem čtvrté se začala sjíždět na Blaťák. Vše v pohodě - nikdo nezabloudil, nikdo neponičil svého hadráka.
Pomalu začala pokračovat zábava z pátku, jen k pivku a gulášku přibylo grilování ve velkém - padlo asi 9kg masa a k ohni přibyly kytary. Já s Betonem měl "zpestření" v podobě odtahu Mílova stroje z Perštejna do Ostrova (asi 25km). Míla s Vlastou se rozhodli přijet alespoň navečer a právě u Perštejna s nima přestal motor kamarádit. Na Blaťák jsme dorazili zpátky v 11 a doháněli zanedbané...
V neděli začal cvrkot přeci jen dřív - čas byl nemilosrdný. V 9.00 jsme museli vyrazit na spanilou jízdu směr Karlovy Vary. Někteří jedinci v 9.00 teprve vstávali. Vše se však stihlo a kolona s malým zdržením dorazila do Varů. Do prvního stroje přesedl z taxi pan Stránský a mohli jsme vyrazit přes lázeňské území - krokem k údivu turistů i místních směr Thermál - druhý břeh. Na pěší zóně jsme míjeli zoufale fotografující japončíky.
U hlavní pošty se pak velorexy sešikovali k ukončení akce,vyhodnotily nejlepší, rozdaly ceny, poplácaly pravice a pomalinku se účastníci začali rozjíždět k domovu.
Na závěr snad ještě pár osobních postřehů:
- Velmi příjemně nás překvapila vysoká účast a to i z
dálav -Boskovice, Štenberk
- fantastické bylo chování všech zúčastněných - v neděli
nebylo téměř co uklízet. Příjemně byly překvapení i
místní ochranáři.
- osobně bych moc chtěl poděkovat Tomáši Kostíkovi a
majitelce fa. Zitex Dagmar Kučerové, kteří naprosto nezištně a
sami od sebe věnovali ceny do soutěží a tím obohatili naše ceny
o ceny velorexářské.
Takže co dodat, moc dík všem, že jste vážili tu cestu a přijeli jste - byli jste skvělí.
A když bude dobrá konstalace hvězd tak na Krušnohorských vršcích 2006.
|
Oznámkujte článek jako ve škole: Hlasů: 3, Známka: 1
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
Zaregistrovat
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Krušnohorské vršky 2005
