Plasterman - cestopis Ivo Fajmana do Kanady XIX. | |
 autor:  9. 7. 2003přečteno: 9283 xfoto: 4známka: - |
| Dnes jsme si dali vydatnou snidani a vyrazili opet k oceanu - je
to neuveritelne uklidnuji a zivot respektujici pocit sedet jen tak na
kamenech na pobrezi, sledovat a poslouchat splouchajici vlny. Nebyl
jsem sice u more poprve, ale vzdycky ma clovek plnou hlavu toho co
dal, kam pojede, kde bude spat, ale ted jsem opravdu vypnul a skladal
basnicky ...
Vitr nas ale nenechal dlouho rozjimat a tak jsme vyrazili do
centra, kde parkuji vyhlidkove autobusy - a na ne jsme meli zalusk.
Diky me vysce (a gestikulaci!) nam nastesti jeden neujel (znamenalo
by to hodinu cekat!) a tak jsme - pres uzas prodavacky jizdenek jak
se do toho stareho anglickeho dvojposchodoveho autobusu vejdu -
nastoupili a vylezli na horni plosinu - aby se lepe fotilo.
To jsem ovsem neuvedomil, ze budu muset uhybat hlavou semaforum,
stromum a jinym zdejsim nastraham (kecam - mel jsem asi 2cm fora!),
ale i tak to stalo za to - projeli jsme celym centrem, mrkli na
zdejsi "parlament", chinatown, kostely, zastavili na vyhlidce na
mestem, dale projeli milionarskou ctvrt a pobrezi s vyhlidkou na
Spojene staty Americke (hlevne na jejich pohori Olympus). Cestou mi
kamos prekladal anglicky mluvici pruvodkyni asi takto: "Keca ... ted
zase keca ... uz zase keca ..", takze jsem o nic neprisel. Ne, to byl
od nej takovy vtip - sem tam mi neco prozradil ...
Cestou jsme zahledli nejake koleje pres velice zajimavy sklapeni
most a tak jsme se tam vydali mrknout kdy jede vlak - a meli smulu:
rano v 8:15 odjizdi a vecer v 18:00 se vraci. Takze smula ...
Od nadrazicka se vracime do hotelu, ucinime zadost svym
hygienickym potrebam a delame si pohodlicko - ono to chozeni po meste
nekdy docela utaha. Nevydrzi nam to ale dlouho, vyrazime si neco
koupit na veceri a zaroven se kamos stavuje na internetu vyridit
nutnou postu - hodina tu stoji 5 dolaru ...
V typicky anglicke cajovne si davame caj o pate (i kdyz jsou
myslim tri hodiny odpoledne) a jdeme do zalivu. Tam das docela
sokoval PLASTERMAN (sadrovy muz) - chlapik cely v bilem stojici na
podstavci jako socha. A kdyz mu nekdo neco hodi, udela par pohybu a
opet ztuhne. Nachechtali jsme se, jak se ho lidi lekali a jaka delal
gesta - SUPER! Potom jsme prosli dalsi cast mesta - zaujalo mne
bohuzel zavrene muzeum obklopene spoustou totemu. Na zdejsim kopci
maji takovou zajimavustku - pidizoo s domacimi zviraty, kde je mozno
chodit ve vybehu! Tam me kamos ukecal, abych si pohladil zdejsi kozy -
no comment ...
Pokracovali jsme dal podel pobrezi (byl tam vyhled na siry
pacifik, ale fucelo neskutecne) a den jsme uzavreli prochazkou okolo
zdejsiho zalivu - je tu hotel na hotelu, v turisticke sezone tu asi
ziji jen z turistu. Zdejsi vekovy prumer obyvatel je pry 60 let -
jsou tu jen starsi zaopatreni lide a turisti. No, neco na tom je ...
Vecer uz byl jen televizni - sledovali jsme Simpsonovi, jakousi
japonskou soutez (neco jako Pevnost boyard), potom Real TV (skutecne
zabery neskutecnych veci) a na zaver M.A.S.H. - vsechny porady jedou
porad dokola a to o tech reklamach je pravda - kazdy rozumny clovek
zde musi televizi vyhodit do kontejneru ...
Potom jsme vse vypli a asi do pul treti do rana povidali o tom,
jak jsou nektere zivotni osudy podobne, jak nic neni cerne ani bile a
co by bylo kdyby ...
Dnesni perlicka neni mozna ani tak sokujici a clovek si ji ani moc
nevsimne. Ale presto: ulice - mysleno ne v centrum, ale na periferii
= jako u nas na vesnicich a malych mestech - jsou tu liduprazdne. Do
obchodu autem, kolem domu asi jen nekdy a jinak jsou ti lidi buhvi
kde - u nas si hraji deti, tam se stavi, tam nekdo neco okopava, tam
hulaka sousedka ze ji nekdo otrhal tresne, proste zivot. Tady - klid.
|
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
Zaregistrovat
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
Garage sale - cestopis Ivo Fajmana do Kanady XIV.
