Týnec nad Sázavou 2003 II | |
autor: 23. 10. 2003přečteno: 9530 xfoto: 10známka: - |
Je pátek a my se okolo třičtvrtě na pět vydáváme s naším hadráčkem na poslední
sraz v tomto roce. Máme sebou žlutý špendlík i švihadlo z dávných dob, jak bylo
požadováno. Jen půllitr nám chybí. Na Jižním Městě uhýbáme na Jesenici. Už před
ní ale vidíme, že takhle to dál nepůjde. Popojíždíme po metru, silnice je totálně
ucpaná. Naštěstí je první odbočka jen asi 50 m před námi, proto neváháme a sjíždíme
z hlavní. Jedeme přes Zlatníky, na Jílové u Prahy. Konečně dorážíme do Týnce.
Rychle se zaregistrovat, postavit stan a hurá do pizzerie na skvělou pizzu. Okolo
20,45 se zvedáme a vyrážíme na večerní soutěž „Stínadla se bouří“. Úkolem je najít
v Týnci rotundu, což není žádný problém. Ze stromu u rotundy na nás skáče strašidlo...
ani jsme se moc nelekli, čekali jsme nějakou zradu. Ne, není to strašidlo, je
to Petr Kment. Úkol je jasný – vyndat ježka z klece během 4 minut. Nám se nedaří.
Vlasta třepe klecí a ježek ne a ne vypadnout :-) Je jasné, že samo to nepůjde.
Vlasta zápolí. Po druhé jsem dostala ježka do ruky už po limitu, chvíli jsem si
hrála a hle... ježek je venku, což už nám ale není moc platné. S nepořízenou odcházíme
do noci, zůstáváme bez bodů.
A jde se do hospůdky. Pak ještě u stanů vzpomínáme
na loňský sraz a zimu ve stanech, chvíli tančíme okolo popelnice, nad vařičem
se ohříváme alá američtí „houmles“. V půl druhé, posilněni slivovičkou na zahřátí,
blaženě usínáme. K ránu je docela chladno a přicházejí na řadu Vlastovy silné
fusekle. Ráno v klidu snídáme, abychom nabrali energii na soutěžení. Letos nám
trvalo o něco déle, než jsme správně určili trasu závodu, na kterou se vydáváme
s týmových kolegou Luďkem a jeho přítelkyní. Hned na startu jsme absolvovali první
úkol „Šest ran do Jarky Metelky“. Házíme, teda alespoň se o to snažíme, ping-pongové
míčky do igelitové tašky. Ruce i muška nás zklamaly – ani jedna trefa. Stále tedy
zůstáváme bez bodu. Druhé stanoviště „A co Jan Tleskač“ se nachází v muzeu veteránu
v Netvořicích. Jsme vpuštěni do stodoly, kde stojí hadrák a my máme 30
sekund na jeho důkladné prohlédnutí. Během dalších dvou minut
pak musíme napsat, co na daném Veloušovi bylo „nevoriginální“. Pro mě je to španělská
vesnice, takže se musí snažit Vlasta. Smolí neoriginality na papír, až se mu práší
za tužkou. Body za tuto soutěž se dozvíme až zítra. Jedeme dál.
Průběžně s námi jede Míla_307 se svým čtyřkolákem. Celý závod máme plnit ještě další úkol – žebrat
buchty, perníky, koláče a jiné „pečeniny“ od venkovanů a samozřejmě jako vždy
hledat různé nápisy během cesty. Na jednom ze stanovišť nás čeká „Doplňovačka
Mirka Dušína“ – hurá získáváme 5 bodíků. Další stanoviště jsou „Bedny Jindry Hojera“.
Vlasta ohmatává (a jde mu to) předměty v pěti bednách, aby určil, co mu nejvíce
z hadráka připomínají. Na oběd zastavujeme mezi Kostelcem u Křížků a Sulicí v
restauraci hned u silnice. Pocity z oběda i z personálu byly takové jaké byly.
Jídlo se dalo jíst, i když ze začátku nevypadalo vůbec vábně a chvíli jsem přemýšlela
i o dobrovolné hladovce za 75 Kč.
Před Petříkovem stavíme na dalším stanovišti
„Červenáčkova skluzavka“. Tady se konají krasojízdy na ne příliš stabilní sklazavce
do něčeho, čemu by se dalo říkat rybník siničák. Hodnotí se estetika jízdy. Luďa
jde do toho... A čeká nás poslední stanoviště „Bublina na útěku“. Úkolem je nafouknout
balónek, stoupnout si do pneumatik uprostřed nakresleného kruhu, balónek vypustit
a pak čekat, jak daleko doletí. Vlasta tedy nafukuje, já pouštím, balónek letí,
až se dostává na hranici 6,8 m. Jedeme do cíle, kde ještě musíme zodpovědět závěrečnou
otázku: Jakou barvu měli balónky na posledním stanovišti, připevněné k anténě
hadráku. Hádáme žlutou a červenou. Správně je žlutá, oranžová a modrá.
I dnes jdeme na pizzu a pak do hospůdky. Spát jdeme podstatně dřív než včera. V noci
je mnohem tepleji. V neděli se pomalu probouzíme, snídáme a v 10 hodin nastává
vyhlašování výsledků. Luděk se umísťuje na 3. místě, ale protože odjel už v sobotu
večer domů, cenu za něj přebírá Vlasta. Na 2. místě je Pepa Višinka a Jana Dajčová.
První místo získává Jindra Kynzl s Vlaďkou. Ceny jsou zajímavé... ježci v kleci,
trička, trenýrky s Rychlými šípy a Velorexem a další. Většina účastníků srazu
si jede v klidu prohlédnout veterány do Netvořic a pak už se hadráci a jejich
posádky rozlétají do svých garáží a domovů, kde budou přes zimu odpočívat a nabírat
sil do další velorexářské sezóny. Velorexům zdar
|
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. | fotky | |
| |
| Katko, skvěle si vystihla moment mého letadlového skoku. Děkuji Posláno 5.12.2003 v 23:08 |
|
|
|
Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
|
|
| Celkem článků: | 842 | Celkem fotografií: | 9451 |
|
| TOP články | |
| | Diskuse u článků | |
| | |
|