Dnes v odpoledních hodinách při tragické nehodě skončil svou životní pouť jeden s nás velorexářů, muzikant a dobrý člověk Jaroslav Vild. Jarda se nejen vozil ve velorexu, hrál na trubku nebo prostě byl s lidma kolem sebe. Jemu šlo o lidi kolem něho, o muziku, velorexářské srdíčko ho táhlo k tomu, aby lidem kolem sebe rozdával radost, pohodu, ponaučení a to se mu dařilo už při pozdravu. Opustil nás jeden s těch, co vynechával slovo JÁ a nahrazoval ho slovem MY. Jardo, díky za všechno, co jsi pro mě, mé kamarády a vůbec pro lidi kolem sebe udělal - a hlídej teď naše cesty shora ...
Bohužel jsem se dnes nemohl zúčastnit rozloučení s Vildysem, tak posílám upřímnou soustrast z práce aspoň touto cestou. Mohli by jsme udělat vzpomínku i v Boskovicích pro ty, kteří se na pohřeb nedostali - co říkáte?
Myslím, že již není co dodávat. Již bylo vyjádřeno a napsáno naprosto vše a lze proto již jen poděkovat a přidat nějakou vzpomínku.
Díky Jardo, vzpomínáme!
Jarda patřil k lidem na které se jen tak nezapomíná. Napsat jen upřímnou soustrast ač sám za sebe či za tým v této chvíli moc nepomůže. Teď se může teprv ukázat jak solidární a jestli vůbec můžem jako velorexařská parta držet při sobe ne jen v takovejch to chvílích . Zapomenou na drobné šarvátky a pomoct a přispět rodině do začátku. Jarda byl člověk co si nikdy moc nestěžoval a bral život takovej jakej je ač se mu nevedlo poslední dobou nejlépe .V jeho společnosti vždy vládla dobrá nálada a pohoda.