Konečně došlo na skládání stroje zase dohromady.Začlo to nevinně podlahou od Jirky Ježka.Gumou obkreslenou podle starých gum.Výměna všech čepů a pouzder.A už se montovaly pedály,páky,volant,kyvka.Po každé náštěvě garáže něco přibylo,prostě nádherná etapa.A když už tam byl motor a konečně přišly výfuky a kolena od Hadrávků, postavil se na nově vypletená kola, byl to zase hadraplán a ne jenom nějaká kostra.Po sehnání všech bužírek a kabelů jsem zapojil elektriku a přišel den D.Zvláštní okamžik, kdy zapojíte baterku, otevřete benzín, všechno ještě jednou zkontrolujete. Párkrát protočíte motor pákou, zasunute klíček a se zvláštním strachem a očekáváním pořádně zatáhnete za start páku. A jste šťastní, že aspoň kopne.Posíleni nadějí do toho jdete znovu s menším strachem a větším očekáváním. A když chytne, lehce přidáte plyn. Nemáte slov, tak znovu lechce přidáváte plyn a posloucháte motor, který vypadá, že pracuje na principu náhodných výbuchů,ale přidáním plynu se písty sehrajou do čistého akordu JAWAdur. Po vyndání klíčku víte, že jste prožili něco, co se nebude opakovat.Snad ještě první jízda bez plachet má tu zvláštní jiskru.Ještě to všechno nastavit a vyladit a jsme nachystaní na koženku.