Určitě není potřeba tady opakovat cokoliv o významu a důležitosti této součásti Hadraplánu. Nicméně jsem tu k němu nenašel mnoho informací vyjma ty, že někomu nefunguje. Při rozborce čtyřkoláka (připomínám, že byl koupen nepojízdný s vymontovaným motorem) jsem zjistil účel šestipolohového přepínače dobastleného na palubní desku; kdosi jím pořešil nefunkčnost křižáku. Na fóru jsem objevil, že to je celkem obvyklý způsob. Já bych raději, kdyby na palubce zůstalo jen to, co tam patří, takže se pokusím křižák opravit a zdokumentovat to. Jsem tady nový, pokud jste někdo již křižák (jeho níže popsanou vadu) opravili, prosím, vložte komentáře.
Jak je všeobecně známo, křižák se skládá ze dvou částí. První má na starosti spínání spouštěče. V této části nevidím (u svého kusu) problém, kontakty jsou dostatečně dimenzované a navíc lze poměrně jednoduše seřídit jejich správné dosednutí. Pokud budou v čistotě, nemělo by se nic stát. Druhá část má na starosti přehození pořadí zapalování pro zpětný chod motoru a její konstrukce bohužel umožňuje vznik poruchy popsané na fotografiích níže.
Nabízely se tři varianty opravy:
1. Poletovat stávající kontakty a po složení vytmelit krátery
2. Vyrobit repliku tohoto dílu
3. Na křižák nabastlit něco pracujícího na jiném principu.
Po delší úvaze jsem zvolil variantu 2, abych nedělal nevratné změny. Jako výchozí materiál jsem použil plexisklo, je to asi to nejtvrdší z plastů, které mám k dispozici. Jako první jsem zhotovil dvě destičky o rozměrech vnitřní části spínače a svrtal je čtyřmi otvory o průměru 3,5 mm. Do otvorů v jedné z destiček jsem nadělal závity M4 a otvory v druhé zvětšil na průměr 5 mm. Pak jsem ze čtyř šroubů M4 zhotovil kontakty. Šstihrannou hlabu jsem zbrousil na brusce na válce o průměru 5 mm tak, že jsem šrouby upnul do vrtačky. Potom jsem kontakty našroboval do desky se závity a tu druhou přilepil vteřinovým lepidlem, kterým jsem pečlive oblil (to je slovo...) i hlavy kontaktů. Po uschnutí jsem dosedací plochu spínače obrousil až na kontakty, tak aby mezi nimi a základnou nebyly mezery. Fotky z celé této akce jsem si úspěšně smazal, takže přikládám jen ty novější...
Dále jsem vnitřek spínače obrousil do oválu podle originálu. Pak jsem zhotovil dva měděné vodiče, které půjdou křížem mezi kontakty. Dále jsem vyrobil třetí desku, která bude mít tvar vnějšku původního spínače a uprostřed je otvor, do kterého se musí vejít oba vodiče s izolací a také matky, kterými budou dotaženy ke kontaktům. To jsem zvědav...
Dnes jsem zhotovil potřebný spojovací materiál: Čtyři matky M4 válcového tvaru o průměru 5,5 mm a dvě podložky stejného průměru. Dále jsem ze strany šroubů přidal poslední vrstvu vnitřní části, abych docílil její maximální možné tloušťky a opiloval ji do potřebného tvaru. Pak jsem přimontoval kontakty křížem na šrouby a mezi ně vlepil 0,5 mm silnou vrstvu plastu kvůli izolaci. Vše je patrné z fotek. Po kontrole ohmmetrem mi spadl kámen ze srdce, nezkratuje to!
Dnes jsem dodělal zbytek: Přírubu jsem nalepil na spodek, zkrátil dva z kontaktů, vyrobil papírové těsnění pod celý díl, které má hlavně účel vymezit vůli a vyrobil jsem víčko. Vše jsem zbrousil do požadovaného tvaru, sešrouboval dohromady a přdělal na křižák (viz foto). Na ohmmetr vše funguje bezvadně, zbytek se ukáže v provozu. Teoreticky by nemělo docházet k ohřívání, odpor jsem naměčil cca. 0,1 Ohm a ten ještě přičítám pružinám uvnitř pohyblivé části (nejtenčí průřez), nebo kulovým styčným plochám pohyblivých kontaktů. Pokud by došlo k ohřívání, kontakt by dlouho nevydržel, tepelná odolnost plexiskla není nejlepší. Pokud se toto řešení neosvědčí, zkusím příště vymyslet něco na jiném principu.
Na závěr si dovoluji Vám takovouto opravu nedoporučit, mně to trvalo čtyři večery (přes 10 hodin práce)...