A je to tu, po 14ti letech stání oživujeme. A výsledek ? Velorex je nesmrtelný :) .. dostal baterku, jiný kohoutek za starý ucpaný, dolil jsem benzín – a už jsme startovali. Po kontrole hydrauliky (všechno OK až na vlhnoucí nádobku) a drobné rozhýbání klíčů brzd jsem mohl i vyjet. Kromě toho že jsem ujel asi 1,5km (okružní jízda po dědině), někdo asi neunesl že Raisidlo má zase nové „vozidlo“ a zavolal na mne policii :D, byla jízda otřesná. Ani tak nešlo o prskající motor, jako spíš o podvozek.
Hadráka jsem uložil na místo s jistotou „že žije“ a tím, že se k němu budu muset brzy vrátit. Čas jsem našel až o 2 týdny později, kdy jsem s ním stejným způsobem doskákal z práce domů, otcovi vyparkoval Superba pod holé nebe (já teď prostor nemám) a místo něj dočasně zastrčil oškubaného hadráka na vyhřáté místo. Přes všechno očekávání nakonec zvítězilo otcovo nadšení z nového stroje, takže ani neprotestoval :). Druhý den začlo oživování nanovo – dobití baterie, dolití benzínu, sborka a seřízení karburace a vypálení svíček - nové po ruce nebyly a já byl táááák nedočkavý. Výsledek perfektní – bez seřizování zapalování hadrák startuje na brnk, drží volnoběh a má se čile k světu. Jenže ten podvozek … po bližší prohlídce bylo jasno. Předek strašně skákal, hlavně na levé straně. Levá přední pneu nebyla v jednom místě sedlá patkou na ráfek, žádný problém, ale zatuhnuté vodorovné čepy jsem doteď nerozhýbal. Co s tím ?
A ještě něco – jak je to se zpětným chodem ? Opačně dynamostartér točí velmi pomalu (blaf-blaf-blaf), navíc tuším že se má něco přepnout (kladívko), ne ?
Všechno jsem to zakončil dalším venčením po obci, kde jsem byl odměněn samými úsměvy od kolemjdoucích :).
Tady pomůže sundat kolo , blatník a tlumič. Odšroubovat pojistnou matici sundat pojistnou podložku a hlavni matici. Prostříkat nějakým povolovačem co rozpouští i zatuhle mazivo a rez. Údajně postačí WD-40 .Prostě silou otáčet kyvnou častí a postupně vytahovat rameno z pouzdra ven.