Pondělní ráno nám přineslo velmi milé překvapení. Do areálu v Dobrém dorazil bývalý vedoucí solnického závodu Josef Kosek s vedoucím čisté montáže Františkem Říčařem . Pan Kosek byl na dovolené v Chorvatsku a v neděli to prostě do Houdkovic nestihl. Hezky jsme si popovídali. Blížil se však čas odjezdu a i když bychom v areálu s bazénem vydrželi klidně i čtrnáct dní, museli jsme balit. Robert zvolil individuální přesun, Jindra s Romanem vyrazili ještě za Miroslavem Slezákem do Solnice, další velká skupina se vypravila za Klémou na hrad Orlík u Humpolce a já jsem se vydal k domovu za asistence Sedmy. Cesta ubíhala rychle. Zvolili jsme osu Dobruška, Opočno, Hradec, Chlumec, Poděbrady, Praha. Hoba 2 se po utažení volného kondenzátoru rozjela na tachometrových 70 mil za hodinu a nechala Sedmu daleko vzadu. Společně jsme ještě poobědvali v motorestu v Kersku a rozjeli se domů.
K odpovědi na otázku jaký byl Historický sraz Velorexů použiji repliku jedné internetové slovní přestřelky z doby jen nedávno minulé.
Co napsat o srazu, kterého jsem se vlastně nezúčastnil ? No nic. Nemohu napsat nic, to mi totiž nepřísluší. Nechť hodnotí sami zúčastnění, pro které jsme tento sraz vymysleli a nakonec zrealizovali.
Tak někdy zase nashledanou, byli jste bezvadní, díky že jste přijeli. Díky všem, kteří pro dobro společné věci své stroje přivezli na výstavu. Díky všem pamětníkům, díky hasičům z Houdkovic a díky také Pavlu Šťáskovi, obětavému majiteli areálu koupaliště Dobré v Orlických horách.