Dnes je 4.7. probouzíme se hlukem deště, který bubnuje do plachet našich stanů. Čekáme, až se to zlepší a krátce před dvanáctou opouštíme kemp. Rozhodujeme se jet pokud možno nejkratší cestou domů. Směřujeme dále na sever širokým údolím řeky Ziller. Zastavujeme v Rattenbergu na břehu řeky Inn. Prohlížíme si historické centrum města a hrad, jehož okolí slouží v létě jako několik divadelních scén. Je stále zataženo a vypadá to, že každou chvíli začne znovu pršet. Jedeme proto dál. Míjíme St. Johann in Tirol a prokousáváme se zácpou v Loferu. Ignorujeme cedule, kde je napsáno cosi o uzavřených německých hranicích v době konání fotbalového šampionátu a přes obec Unken vjíždíme do Německa. Hlavní silnice kopíruje tok řeky Saalach. Jedeme docela svižně. Míjíme odbočku na Berchtesgaden a v Bad Reichenhallu tankujeme. Od čerpací stanice Aral je pěkný výhled na vrchol Predigstuhl kam jezdí lanovka. Důsledně se snažíme vyhnout dálnici, která by nás zanesla do Salzburgu a tak pokračujeme podél Německo – Rakouské hranice. Zpět do Rakouska přijíždíme v obci Laufen. Hledáme nocleh. Trochu bloudíme, nemáme totiž nijak podrobnou mapu, ale nakonec nacházíme soustavu rybníků na řece Mattig a bezpečně parkujeme poblíž kempu na veřejném tábořišti. Dnes ujeto 193 km. Průměr stoupl na 53 km/h. Maximálka 77,2 km/h.