Ráno vyjíždíme brzy, domů to již není daleko a je možné, abychom stihli již dnes být v České republice. Opět projíždíme Postupim, dále pokračujeme stejnou cestou přes Juterbof, Herzberg, Riesu a Dobeln do Chemnitzu. Cestou vzhledem k nepřetržitému dešti mažeme řetezy a seřizujeme brzdy. Stavíme také u provozovny McDonald, protože tam teče na toaletách teplá voda a je tam sucho a teplo. Zanedlouho však pokračujeme opět dál. Krátce po půlnoci jsme na Hoře Svatého Šebastiána a sjíždíme dolů do Chomutova. Je taková zima, že i holky, kterých je tu v tuto dobu plno jsou schované. V Comutově bereme benzín. Majitel pumpy nevěří tomu, kde jsme byli. Ukazujeme mu plánek cesty a povídáme si dlouho do noci. Pak jedeme dál. Baterie nyní měníme každých sto kilometrů, protože Robert musí stejně jako my ostatní svítit. Cesta ubíhá rychle, za kopcem nad Chomutovem je dlouhá rovina, která se mírně svažuje a lze zde jet s Velorexem poměrně rychle a na plný plyn. Před třemi lety jsme v tomto úseku předjeli dokonce i Tatru 613. Poslední výměnu baterií uskutečňujeme u bistra za Lounami. Naši poslední zastávkou je benzinové čerpadlo Esso v Praze na Evropské třídě. Přijíždí policejní Nissan Patrol linky 158 a s přítomnými policisty se dělíme o své neobyčejné zážitky.