Při renovaci mého velorexu jsem narazil na problém: jak zrenovovat palivovou nádrž, zejména jak účinně odstranit rez uvnitř nádrže. Prostudoval jsem v různých článcích na netu typy, jak nádrž umístnit o lopatky míchačky na beton a nasypat různá tělíska, která rez jednoduše otřískají a pod. Protože bydlím v paneláku a mám jen malou garáž, byli uvedené postupy se zháněním míchačky a podobných zařízení zhledány jako nerealizovatelné. Proto jsem se rozhodl oprášit mé znalosti z chemie. Po téměř půlročním zkoumání co a jak dávám do pozornosti návod, jak jsem se vypořádal s tímto problémem.

Jako první jsem nechal opískovat nádrž zvenčí a nastřikal jsem opískovaný povrch základovou dvousložkovou barvou - epoxidovou antikorozní BAL S2300. Tu samou barvu použijeme později jako podklad do vnitřku nádrže.

Po důkladném oschnutí vypláchneme nádrž ředidlem C600 (neboli acetonem) - použijeme tak asi 0,5 litru. Tím docílíme odmaštění nádrže, protože mastný povrch by nám mohl způsobit při další práci nižší účinnost.

Před samotným zahájením procesu odrezování si potřebujeme sehnat nasledovné chemikálie:

• kyselinu trihydrogenfosforečnou - H3PO4 - cca 1,5 litru (konc. 75%) - cena 1litr = cca 80,- Kč
• hydrogenuhličitan sodný – NaHCO3 –(jedlá soda/soda bikarbona)– cca 1kg - cena 1kg = cca 210,- Kč

Uvedené chemikálie koupíte běžně v obchodu s chemikáliemi.

Před zahájením práce si z bezpečnostních důvodů přečtěte na konci tohoto článku bezpečností pokyny.

Po výplachu nádrže acetonem uvolníme pravděpodobně zarezlý kohout na spodu nádrže, natřeme závit vazelínou a potom zpátky našroubujeme starý kohout nebo šroubem patřičné velikosti zaděláme díru. Kyselinu trihydrogenfosforečnou rozředíme v skleněném demižónu, lahvi od zavařenin a pod. v poměru: na 1díl kyseliny : 10 dílů vody. Tuto směs nalijeme do nádrže až po vrch plnícího otvoru. Kyselinu nikdy neřeďte v nárdži – koncetrovaná vám může nádrž nekontrolovatelně propálit !!! Díru nezavíčkováváme – nádrž necháváme otevřenou!!! Při chemické reakci uvnitř nádrže nemusíte mýt obavu, že se budou uvolňovat nejaké plyny, nebo se bude nádrž nahřívat. Nic takového se dít nebude. Kyselinu necháme působit cca tak 1hod. a 20min., což je mnou optimálne vyzkoušený čas. V průběhu této doby si připravíme do dvoulitrové sklenice 4 polévkové lžice jedlé sody a zalijeme to vodou. Za občasného míchání se soda pomalu rozpustí – tento roztok nazveme pracovne jako neutralizační.

Po uvedeném čase slijeme kyselinu zpět do skleněné lahve. Kyselina bude nahnědlá nebo nažloutlá a bude v ní plavat rez. Použitou odpadovou (znečistěnou) kyselinu, prosím, ze slušnosti a úctě k přírodě odvedeme do sběrny toxického odpadu a nelijeme ji do kanalizace! Prázdnou nádrž potom vymyjeme proudem vody, nejlépe hadicí. Oplachovaná voda už může končit v kanalizaci. Správne vyčistená nádrž bude vevnitř od světle šedivé do jemně černé barvy. Když zjistíme, že je v nádrži ješte rez, tak namícháme čerstvý roztok kyseliny a přiměřeně dlouho necháme ješte působit, vlastne postup zopakujeme. Po výplachu nádrže vodou vlijeme do nádrže 2 litry neutralizačního rozroku i s případně nerozpustěnou sodou a dolijeme vodou a necháme působit tak cca 2min. Pak roztok vylijeme a nádrž propláchneme nekolikrát vodou.

Po proplachu vodou v žádném případe nenechávejte nádrž vyschnout. Okamžiťe se začne tvořit při kontakte se vzduchem na plechu nová rez. Podle mých neblahých zkušeností stačí na to i 2 hodiny a můžete si zadělávat novou kyselinu a celej postup opakovat.

Když jsme nádrž vypláchli vodou, nalijeme do nádrže znovu půl litru acenotu a budeme s nádrží pár mintut hrkat. Potom obsah nádrže vylijete, aceton bude mýt barvu od světle červené do tmavě hnědé s nádechem mléčné emulze. Je to z toho důvodu, že se vyextrahuje tímto spůsobem zbytek vody a jiných - zejména mastných - nečistot z nádrže. Potom ješte doporučuji vypláchnout nádrž 0,5 litrem ředidla do epoxidových barev, a to proto aby barva, kterou následně použijeme, dobře přilnula k plechu.

Po vyčistění nádrže si zatužíme už výše spomínanou základovou barvou BAL S2300 a následně ji rozředíme zhruba na viskositu používanou pro střikání. Barvy spotřebujeme tak cca 3 dcl. Takto připravenou barvu vlijeme do nádrže, nádrž zavíčkujeme, a hrkáním barvu rovnoměrne rozlijeme. Potom otevřeme nádrž a přebytek barvy vylijeme a necháme - nejlépe na slunci - proschnout. Vzhledem na tvar nádrže, a tedy velmi malou možnost výměny vzduchu v nádrži, se nám prodlouží několika- násobně doba schnutí. Barva v nádrži má tendenci stékat, a tak je nutné tak prvé 3 hodiny polohovat nádrž přibližne každých 10 – 15 minut tak, aby barva nestekla do jednoho místa. Takto nanešená barva je nelepivá tak cca po 12 hodinách a protvrdlá cca po týdnu.

Po vyschnutí podkladu, musíme nanést ješte jednu vrstvu barvy která odolává pohonným hmotám. Já jsem použil zase epoxidovou dvosložkovou barvu BAL S2321 – bílá, a nanesl jsme ji způsobem podobně jako tu základovou.

Na závěr jsem nádrž nastříkal typickou hnědou velorex-barvou, namontoval novej kohout, vychromoval víčko a byl jsem hotov.

Čistý čas na renovaci nádrže tímto způsobem byl cca 3,5 hodiny.

Závěrem snad ještě jedna informace. Staré nádrže byly přetmelovány mosazí, nebo byla nanášená měď z důvodu izolace. Můžu zodpovědně říci, že jsme s použitou kyselinou v tomto návode zkoušeli rozpouštět měď i mosaz a nemusíte mýt obavu, že kyselina rozpouští agresivne tyto látky. Vše zůstalo nedotčeto a neprojevily se žádné vedlejší destruktivní účinky kyseliny.

Bezpečnostní pokyny práce s kyselinou trihydrogenfosforečnou

1. Při práci s kyselinou dbáme zvýšené opatrnosti. Před manipulací s kyselinou si dáme na sebe nejlépe plátený plášť, nikdy ne silonové oblečení. Na ruce si dáme gumové rukavice a na hlavu štít, který zakrývá celou tvář – samotné brýle nestačí. Na nony obujeme obuv s celokoženou špičkou, nikdy ne tenisky.
2. Kyselina fosforečná v koncentrovaném stavu ve styku s pokožkou způsobuje otevřené hnisající rány s dobou léčení až 12 měsíců, proto tato opatření.
3. Při ředení kyseliny vždy platí zásada, že kyselina se leje do vody po malých dávkach. V případě, že byste ředili kyselinu tak, že do ní nalejete vodu, dojde k exotermické neřízené reakci, kdy kyselina prská na všechny strany a může to skončit až výbuchem.
4. Před samotnou prací s kyselinami všeobecně je nutné si do jedné litrové sklenice dát čajovou lžičku jedlé sody a tuto zalejeme vodou, čím vznikne neutralizační roztok. Ten máme po ruce počas celé doby, kdy pracujeme s kyselinou.
5. V případě potřísnění kyselinou - i ředěnou - je nutné strhnout potřísněný odev, okamžite kůži omýt proudem vody a polít neutralizačním roztokem, který působení kyseliny zastaví. V případe zasažení očí je nutné oči vypláchnout vodou, otřít neutralačím roztokem (ne vyplachovat) a neprodlene vyhledat lékeře. Při požití kyseliny je nutné vypít co nejvíce vody a vyvolat opakovane zvracení. Na závěr požít malé množství neutralizačního roztoku a opakovane vyvolat zvracení a neprodlene vyhledat lékaře.
6. Po ukončení práce, je vhodné všechny pomůcky, které mohly přijít do styku s kyselinou, opláchnout neutralizačním roztokem.