Již po deváté jsme měli tu možnost vyrazit na sraz do Hor Krušných na sraz, který pořádají naši kolegové z Velorex Teamu Karlovy Vary - Ostrov. Jestliže první ročník panovaly tropy, pak druhým rokem skoro mrzlo a pršelo. Další ročníky byly vždy něco mezi, ale tentokrát konečně zase hory ukázaly vlídnější tvář a my jsme nepotřebovali střechy a teplota vzduchu byla příznivá. Dalším ukazatelem, který bylo záhodno sledovat, byla teplota vody, protože podtitulem srazu je letos Vodní svět…
V pátek jsme vyjeli s Fanoušem hezky odpoledne spolu s Michalem a posádkou červeného Ferata. Za Unhoští jsme potkali Honzu, tak jsme byli rázem čtyři. Cesta na Blaťák probíhala v poklidu, na místě už bylo několik strojů a neustále dojížděly další a další posádky až dlouho do tmy. Stavíme stany a přesouváme se do centra společenského dění okolo ohniště. Ani nevím, kdy šli spát poslední klábosící diskutéři popíjející pivko u ohně…
Ráno po brífinku vyrážíme do Horní Blatné kde fasujeme startovní propozice a vzhůru na trať. Stanoviště byla obzvlášť vypečená. Jestliže jsme zvládli hravě vylovit jablko z lavóru nebo dopravit bublinu z bublifuku do patřičného otvoru, pak při nošení misky s vodou na hlavě už začalo přituhovat. V Perštejně na koupališti totiž musíme balancovat na fošnách přímo na vodní hladině. Kdo udělal chybu, namočil se. Vrcholem všeho byla jízda na vodních lyžích s vlastním pohonem po hladině rybníka. Nasmáli jsme se a pobavili, jen co je pravda! Večer proběhl tradičně společensky, tak jak to na každém správném srazu má být.
V neděli opět za slunečních paprsků řadíme kolonu a startujeme do Varů na vyhlášení výsledků. Na metu nejvyšší letos dosáhla posádka Ivan a Simča z Hluku a v konkurenci necelé padesátky strojů získali nejvíce bodů. Velké poděkování patří pořadatelům, nezbývá tedy než se těšit na jubilejní desátý ročník. Nastává loučení s přáním dobrého doletu, ovšem někteří vůbec nemíří z karlovarské kolonády domů, ale o tom zase příště…