Pátek
Letos jsme se poprvé zúčastnili srazu v Boskovicích. Na cestu jsem vyrazil asi v 5 hodin. Už doma mi nějak nefungovali blinkry, takže celou cestu (asi 120 km) jsem zvládnul bez nich :-) Každopádně v Boskovicích už čekal bratr, takže druhý den ráno poladil přerušovač. Ubytovaní jsme byli v kempu Suchý, kde na nás už čekali tři krásné mladé slečny. Když jsem objednával nocleh, tak s tím, že dorazíme tak mezi čtvrtou a osmou, přičemž do kempu jsme dorazili asi ve čtvrt na devět, takže už byly trochu nervózní. A i přesto, že Velorexy se sjely do Boskovic už po desáté, tak ani jedna z těch tří slečen se v něm prý ani jednou ještě nevezla :-) Nechtěl by to někdo z místních napravit? :-)
Sobota
Druhý den byla soutěž. Krásných 10 stanovišť, letos bylo možné i uplácet, a to v souhlase s pravidly :-) Takže jsme si mimo jiné prohlédli i okolí Boskovic. Škoda, že nebylo víc času na podívaní se do jeskyní... Absolvovali jsme devět z deseti stanovišť. K večeru asi nejvíce upoutal příjezd čtyřmístného Velorexu. Seběhlo se k němu docela hodně lidí a každý fotil jako o závod. :-)
Neděle
Třetí den bylo nejříve řazení na parkovišti na kolonu městem. Je to úžasnej pocit jet v koloně. Když se člověk podívá před sebe, samý Velorex, když se podívá za sebe, též samý Velorex. I když kolony se zúčastnily nejenom Velorexy, ale i nějací Velorex příbuzní, jestli se dobře pamatuju, tak jedno lidové vozítko, dva skútry, dva pionýry, dvě dvěstěpadesátky a jedna zetka. Po koloně následovalo přivítání hostů, starosty města Boskovice a pana Mojmíra Stránského. Projev pana Stránského se zdál pořadatelům nejspíše moc dlouhý, takže ho po nějaké době pořadatelé přerušili. Vyhodnocení výsledků bylo také zajímavé. Ačkoliv se celý druhý den každý honil za tím, aby získal co nejvíce bodů, skočily všechny karty závodníků v jediném losovacím zařízení (mě připomínalo popelnici), odkud pan Stránský vylosoval prvních 10 vítězných míst. A poté se všichni rozjeli ke svým domovům. Na cestě domů bylo příjemné, že ve Žďáru nad Sázavou nás dojela další posádka, takže ve dvou jsme jeli až kousek za Havlíčkův Brod. Ve dvou se jede přece jenom veseleji :-)
Můj dojem ze srazu
Můj dojem ze srazu je pozitivní. Pořadatelé perfektně odvedli svoji práci. Jediné, co mě trochu zklamalo, že jsem neviděl žádný valník nebo vozítko HOBA. Jenom doufám, že moc Velorexářů nenapadne přestavovat svoje stroje na čtyřdveřové. Už by to podle mě ztratilo svoje kouzlo, které má, pokud je jenom jediný. |
Zaregistrovat
13. 5. 2006
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Můj první Velorex sraz aneb Boskovice 2006
Konečný počet strojů
www.motodebils.cz
Re: Konečný počet strojů
