Velorex sraz Liberec 2007 - Velorexy.CZ - vše o tříkolkách Velorex

Jak někteří již zde zaregistrovali v mé garáži, neobešla se cesta na sraz a z něj bez technických trablí. Jelikož bych rád letos vyrazil na "malou" expediční cestu za hranice naší vlasti, chtěl jsem stroj otestovat na delší trase a zjistit, zda motor je skutečně odepsaný, nebo zda ještě něco vydrží.

Také mne lákalo poznat nový kraj a nahradit si neúčast na letošních Vršcích. Nabalen jako vždy víc než je třeba, po nezbytném technickém servisu, s plnou nádrží a se zásobou hudby do přehrávače jsem se vydal konečně, o půl třetí odpoledne za mírného deště a silného větru na vytouženou trasu, směrem Svitavy, Hradec Králové, Liberec.

Cesta po "státní" do Svitav byla celkem bez problémů, jen boční vítr a kamiony mi dělali občas problémy. Odbočení na správnou cestu ve Svitavách jsem na kruháči zvládl a již jen sledoval ženoucí se mraky. Na půli cesty do Hradce jsem musel nasadit okýnka, protože začala první z průtrži. Chvílemi bylo co dělat, abych viděl na cestu. Projíždějící auta mi mnohdy házela vodu ve vyjetých kolejích škvírami u okýnka až na klín. Po dvou hodinách s mezipřistáním před Hradcem jsem konstatoval, že ten čas není špatný a po průjezdu městem se samou naváděčkou směr festival Rock For People jsem odolajíc svodům festivalovým, pokračoval směr Jičín a Turnov. Krátce před třičtvrtě na sedm jsem po dalších průtržích a bouřkách přistál v Turnově, kde začly "radovánky". Zjistil jsem totiž, že má hotovost zchudne neplánovaně pro doma zapomenutou kartu. Zacáloval jsem tedy, spočítal zbylou měnu, koukl do mapy a rozjel se k Liberci. Někde jsem spletl předem natrasovanou odbočku, takže jsem najednou hrnul po rychlostní silnici a hnala se další bouře. Vítr, nejelo to, byl jsem rád, že v kopci jsem držel 60tku a nová silnice mne při sjezdu náhle překvapila stojící vodou do půlky krajního pruhu. Neváhal jsem tedy, a kvůli vlastnímu bezpečí jsem záhy odbočil na další odbočce, kterou jsem uznal za vhodnou, směr Jablonec. Bohužel tam jsem pak následně špatně zvolil další trasu, resp. nejel až do Jablonce, takže oklikou přes "kopečky" jsem se po úzkých silničkách dostal do Vratislavic až krátce před osmou. Naštěstí pivovar jsem našel dobře a mohl konstatovat, že po 4 hodinách čistého času jízdy a 220km jsem v cíli cesty. Žízeň byla, další déšť hrozil, takže postavení stanu bylo velmi rychlé a šel jsem na pivo za kolegy, kteří již tu dávno byli. v Motorkářském klubu, který nás hostil, byla připravena živá kapela, která v konci produkce stihla i improvizaci ála "severní vítr" a pár známých předělávek. Bohužel odpadly noční jízdy a i odpolední prohlídka pivovaru, ale popravdě už jsem toho stejně měl akorát :)

Nadruhý den se po desáté dopoledne dalo 28 strojů do pohybu, na nákup, projížďku Libercem a další program. Krátce před tím bylo možné, jako každé ráno, nahlédnout do útrob zdejšího veteránského auto-moto muzea a pokochat se prací "starých mistrů". Za doprovodu WV Brouk hlavního pořadatele a Betonova speciálu, kterýžto sice nebyl pořadatel, ale jakožto "místní" byl zárukou, že nezabloudíme :))), nás čekala vyjížďka na náměstí, volný oběd a prohlídka města, zábavného centra Babylon, jízda historickou tramvají po liberecké "trojkolejné" trati, závodění na místním plochém oválu a výjezd na Ještěd. To vše za střídavého deště a na kopcích i řádného větru. Ale vše stálo zato! Někdo se připojil ráno a odpojil zase navečer, někdo nás zase musel již opustit.

V sobotu ráno se odpojili kolegové od Jihlavy, takže do závodu již nastoupilo méně velorexů. Trasa závodu nás vedla "zavedeným způsobem", po křižovatkách zaznačených do propozic, s udáním kilometrovníků i dílčích km od jednotlivých odboček vždy k dalším. I tak to někomu působilo problémy. Na trase bylo několik "samokontrolních" bodů, měřená jízda na přesnost a v cíli dovednostní zkouška, slalom na invalidním vozíku. Odpovědi na určené úkoly se zaznamenávaly do karty. Cesta byla pohodová a zase jsme měli možnost poznat část naší země, kam se leckdo jinak nevypraví. Večer v cíli proběhlo velmi záhy vyhlášení výsledků, protože některé posádky již odjížděly k domovům a sraz byl oficiálně ukončen.

Nedělní ráno se již neslo v duchu "probrat se, zívnout, protáhnout, pobalit a posnídat a alou domů". Kolem desáté jsem se taky rozloučil a vydal se ještě na drobnější nákup a cestu zpět. Tu jsem si zkomplikoval ztrátou tašky s pár cennými věcmi, kterou jsem se rozhodl zkusit najít na části trasy, kde jsem doufal, že by mohla být. Bohužel po nákupu jsem se zdržel, začaly první problémy, sekala se mi náhle startovačka o kyvku. Asi hodinu jsem si s tím hrál, ale vzdal jsem to. Roztlačení fungovalo, takže jsem vyrazil na "objížďku". Tašku jsem cestou nenalezl a po 13h jsem za sílícího rámusu v motoru opouštěl Jablonec a hrnul po rychlostní silnici na Turnov. Nikde jsem raději nestavěl, až v Litomyšli na tankování, kdy už jsem cítil silnou obavu, že nedojedu domů. Na vině byla vymlácená pravá ojnice, což jsem zjistil až doma při rozborce. Cestou jsem ještě odbočil za Tomášem do Boskovic, abych se pochlubil nemocným motorem, zavolal domů, aby mi otevřeli garáž pro rychlý vjezd a dal se na poslední část trasy. 20 km úsek jsem naštěstí zvládl.

Kdybych měl zhodnotit tento výlet, tak i přes mé naštvání se z důvodu ztráty osobních věcí, zlobícího motoru a počasí, to stálo za to. Vlastně každé to moje peklení se na cestách tak nějak přejdu a jsem rád, když mohu zase někam vyrazit.

A pokud mohu hodnotit tento sraz, tak mne jen mrzí neuskutečněné zpestření - noční jízdy, prohlídka pivovaru, kapka nepřesností v organizaci závodu (páč jsme prošvihli výstavu veteránů na trase) či trochu větší výběr jídla, aby se parta nemusela trhat tím, že někdo jel povečeřet jinde. Ale to asi nebude tím, protože na jiných srazech také nebývá "vývařovna", prostě jen párky, pivo, utopenci. No a v poslední řadě skutečnost, že to tak trochu "odnesl", nejen na hlasivkách, Beton, který sraz propagoval, a ač jej nepořádal, tak vlastně vše důležité sám musel zašťiťovat a řešit.

Program srazu byl pestrý a zajímavý, pokořili jsme Ještěd, svezli se stařičkou tramvají, otestovali povrch pro plochodrážní jezdce, poznali nový kraj naší země a pobyli u našich kolegů a jejich oblíbené značky piva. Co si přát? Aby další setkání bylo stejně tak zajímavé a aby počasí více přálo :o)) Toliko Liberecký Meeting-Vratislavice 5-8.7.2007.

Kdo chce vidět fotky, stačí kouknout do mojí garáže do adresáře Velorex-sraz Liberec 5-8.7.2007 v obraze. Videoukázky ke ztažení po dobu cca 10 dnů ode dne 10/7/07 jsou na serveru leteckaposta.cz.