27. – 29. července se koná sraz velorexů na hradě Lipnici na kterém nemůžu chybět. Z Pardubic vyrážím něco po dvanácté hodině, nejprve mířím do Mladotic, kde nabírám Hloha a společně dojíždíme kolem čtvrté. V podhradí platíme startovné a zdoláváme kopeček na hrad, vjíždíme rovnou na nádvoří kde ustájíme naše oře. Chvilku čekáme na Kostíky, no spíše než se roztopí gril a udělá se nějaké kuřecí masíčko k večeři. Jen jak je vše hotovo sedáme ke stolu k ostatním a probíráme jaká byla cesta a tak různě, hovor se točí okolo hadráků, po 11 se pomalu chystám na kutě.
Budíček je něco po půl osmé, no spíše jsem zbuzen okolním ruchem, a hned se začínám zajímat kde že se to nachází start dnešního závodu a jak se tam dostanu. Najít startoviště, ale i úkoly s ním spjaté není nijak snadné, k dispozici máme jen fotku na které je kostelík, Hloh se ale činí a nachází stejný obrázek ve vitríně a dokonce je u něj napsáno kde se objekt nachází. Stojí ve vesničce Bystrá, první víska od hradu směrem na západ. A tak se vydáváme na cestu. Jen co dorážíme na startu, dostáváme dva papíry, na jednom je seznam vesnic, přes která musíme jet a na druhém diktát formou doplňovačky, který musíme zdolat. Nevím jak ostatním, ale mě se dost protáčejí mozkové zavity, ale i tak cítím, že češtinu neovládám tak jak by bylo za potřebí.
Jen co dávám testík z ruky už mě ženou do další disciplíny nazvané Magnetovce. Soutěž spočívala v tom, že poslepu musím projet vytyčenou dráhu. A jelikož slepému se špatně jede, může napovídat spolujezdec. Moc se nedaří a tak nedojedu v dvouminutovém limitu . No nedá se nic dělat, sedáme nad druhů papír s názvy vesnic a snažíme se přijít na to jak mají jít správně za sebou. Trochu se zasekáváme u sedmé vesnice, nedaří se nám najít kam dál, ale máme štěstí a potkáváme místní a vše dáváme dohromady. Ještě se přidávají dva stroje z Mladé Boleslavi a pomalu vyrážíme za druhům úkolem. V propozicích se dočítáme, že by se mělo jednat o divokou vodu, naštěstí není tak divoká a hlavně studená jak jsme se obávali.
Ve dvojici musíme prokličkovat lesním slalomem s plnou polní, vestou na těle, helmou na hlavě a kajakem v rukou. Slalom je na čas, takže co nejrychleji, ale opatrně, nesmíme se nikde kajakem dotknou stromu, jinak trestné body. Postupně všichni proplouváme skrz peřeje a opět vyrážíme na cestu, která nás zavádí do Světlé nad Sázavou, na zámek k další zapeklité soutěži. Úkolem je postavit oválné koleje, nad nimi tunel a pak třemi vagónky projet celou trať i s tunelem, opět na čas. Jen co jsou mašinky za námi, míříme do zdejšího musea, na doplňkový úkol, musíme zjistili o kolika malířích se expozice zmiňuje, kolik mají vystaveno hasičských přileb a kdo byl zakladatelem už nevím čeho . Výstava je pěkná a tak jsem rád, že jsme se tady zastavili a mohli si ji prohlídnout. Ještě oběd a jede se dál.
Další stanoviště je na hradě v Ledči nad Sázavou a tady na nás čeká domino. Mám vcelku smůlu, ve třech minutách hned dvě zemětřesení což má za následek pády mých staveb a to nemluvím o tom třetím, které bylo hned jak odbyl časový limit, stát zůstalo jen 45 dřívek, ale i tak jsem spokojen, přeci jen to mohlo být horší . Ještě dobýváme hradní věž, abychom se podívali na město a hadráčky z vížky, těch (300) schodů stojí za zato. Za další disciplínou míříme do Leštiny u Světlé, má zajímavý název Ponožkárna. Samo o sobě nijak složitá zkouška, prostě navléci si ponožky, trochu komplikace je v tom, že je musí navléci spolujezdec řidiči a to za jízdy a na čas Jsou vidět zajímavé postupy, na všechny nečekáme a pokračujeme k poslednímu úkolu.
Název kufr leccos naznačuje, v podstatě se jedná o obdobu televizní soutěže, jeden z posádky pantomimicky předvádí slova a druhý je hádá. Daří se mi uhodnout tři slova, sice nic moc, ale je u toho sranda , ještě posloucháme jak se předvádí slepýš a jiná záludná slova a hurá na hrad. Málem bych se zapomněl zmínit o sběratelské soutěži. Jde o sběr všeho co začíná na některé z písmen L – I – P – N – I – C – E a projde sáním od 350. Já jsem toho moc nenashromáždil, ale jsou i tací kteří mají 60 a více kusů, rekord je 94. Odevzdáním věcí závod končí a večer je volná zábava, tak se vypravujeme do podhradí, koná se tam Haškova Lipnice a grilují prase, tam nemůžeme chybět. Po návratu na hrad si ještě u Kostíků dáváme kuřecí s kolčou a rozebíráme veselé momenty dnešního klání, únava mě kolem 12 zdolává a tak jdu spát.
Ráno mě probouzí ruch na nádvoří, všude se balí, chystá se výstava pro návštěvníky hradu a vyhlášení výsledků Po ceremoniálu zvedáme kotvy a něco kolem jedné dorážím domů. Pěkný sraz, už se těším na další ročník.
|