| Jen na úvod: jsem se svým velorexem ve Francii protože zde trávíme se spolužačkou z ČVUT nějaký čas na universitě v Compiegne. Díky prasklému větráku jsem se tu sháněl po nějakých šikovných rukách a tak jsem se seznámil s panem Lammem, který je prezidentem regionálního veterán klubu G.A.V.A.P.
A ten mě pozval na vyjížďku o které je tento článek a zprostředkoval kontakt na novináře p. Dufresneho, který napíše článek o velorexech do francouzského časopisu o veteránech, o tom ale někdy později.
Bylo nedělní ráno 31. října. V 6.05 zimního času vyrážíme po startu na první zatáhnutí do tmy a husté mlhy, které nás doprovázely celou cestu do 90km vzdáleného Aulnois-sous-Laon kde nás čekaly dvě kachny – Citroeny 2CV. Bílé peklo. 
Vyrážíme
V 7.30 jsme na místě, zdravíme se a fotografujeme. Ale 90 – minutová cesta s dálkovými světly a stěračem vyssály akumulátor...čeká nás ten den tudíž nejeden start na roztlačení nebo kabelové propojení s jiným vozem. (mám ve světlech silnější halogenové žárovky 55/60 W...)
Přijíždíme do blízkého Chambry na parkoviště u moderní radnice, 
V popředí Rolls-Royce, v pozadí radnice
v jejíž budově je registrace účastníků, dostáváme žlutou ceduli, plakát a instrukce. 
Registrace, občerstvení.
Sjíždí se cca 20 veteránů a 60 lidí. Občerstvujeme se kávou a zákuskem, fotografujeme a jsme fotografováni, velorex tu naprostá většina lidí vidí poprvé v životě. Ovšem ostatní vozy jsou krásné a pro nás úžasné, stejně jako velorex pro místní. 
U radnice
U radnice
U radnice
Teď už v koloně veteránů se vracíme do Aulnois-sous-Laon, a to na srnčí farmu. Nebo jelení, těžko říct, nebyli jsme schopni to rozpoznat. Výkladu jsme moc nerozuměli a je nám bližší technika než zemědělství, takže proč si to nepřiznat, v sychravém dopoledni jsme mrzli a těšili jsme se na oběd. Bylo na co. 
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
Na dvoře farmy
V doprovodu Rolls-Royců, Peugeotů a jiných vznešených vozů se přemisťujeme do hostince >>Le Vilpion<< v Marle. Ještě než zasedáme k prostřeným stolům, debatujeme v předsálí, velorex při jízdě překvapil svižnou jízdou.
Před hostincem
Před hostincem
Jsme ve Francii, takže 4 chody u oběda nás nijak nezaskočí, a 1-2 skleničky vína jsou zdejším řidičům tolerovány. Pan Lamm k nám všem promlouvá, mimojiné představuje mě a stroj ostatním. Mezi osazenstvem vynikáme nejen nezvyklou národností ale i nízkým věkem.
Oběd v hostinci >>Le Vilpion<<
Pan Lamm promlouvá
Oběd v hostinci >>Le Vilpion<<
Kolem půl třetí odpolední se vydáváme na další cestu směrem k belgickým hranicím. Čeká nás poslední start na roztlačení, potom už se delší jízdou baterie aspoň trochu nabila. Po cestě si prohlížíme opevněné kostely, které dříve sloužily k obraně obyvatel před germánskými žoldnéři. Vida, o tom u nás víme taky svoje.
Opevněný kostel
Společně ve věži
taky...
Zanedlouho nás vítá vojenské muzeum v Martigny se spoustou historických uniforem, přileb, pušek, kanónů, minometů, motorek, kol....
V muzeu
V muzeu
V muzeu
Po prohlídce se loučíme s ostatními a spolu s dvěma vozy vyrážíme směr Compiègne. Dorážíme kolem 19,00 a jedeme k Mauriceovým na skleničku, prohlížíme si jejich veterány, od opravdového dědečka automobila až po současníky velorexů.
Kolem deváté večerní nás plné zážitků vítá zpět naše studentská kolej.
Co dodat? Byla to moje první organizovaná akce s velorexem po 6 letech jeho vlastnictví. Kromě jednoho 2 denního výjezdu s velorex klubem Praha-Dvorce.
Ujeli jsme v tento skvělý den asi 320 km. Škoda že byla ostuda s vybitou baterií, ale skvělý pocit to rozhodně nemohlo pokazit.
Michal Hladík
| 
Zaregistrovat
10. 11. 2004
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Velorexem do Francie - aktualizováno
