Blansko 2000 očima pořadatele | |
autor: 22. 4. 2003přečteno: 8634 xfoto: 0známka: - |
Letošní sraz Velorexu v Blansku jsem poprvé zkusil
udělat jako akci dvoudenní. Tedy, vyhlášená byla jako jednodenní s tím,
že kdo by chtel přijet o den dřív, měl možnost. Jelikož všechno připravuju
sám, je težké připravovat akci dvoudenní s plným programem.
V sobotu jsem na místo srazu dorazil trabantem. Proč ? Právě jsem totiž
koupil Velorex a bednu nějakých dílu, a už bych nestihl odvést je do garáže
a přivést Velorex. Jo, a taky místo srazu muselo být vyjímečně přesunuto
o parkovište vedle, ale nebylo možné to přehlédnout. Na místě ale stejne
byly jen dva Velorexy, takže jsem si tak trošku zklamane v duchu konstatoval,
že ten dvoudenní asi nemá cenu dělat.
Ale mýlil jsem se. Po domluvě s přítomnýma jsem zajel uklidit věci a přivést
ten správný stroj a to už bylo na parkovišti Velorexu asi 7, což už jsem
považoval za dostatečný pocet. Jelikož prvořadou záležitostí bylo domluvení
noclehu, vyrazili jsme do Jedovnic.
Tam mě, jak bývá zvykem, přestal jet Velorex - vysunovalo se mi pomalu
plynové lanko. Po opravě jsem zjistil, že se řady rozrostly a kolem bylo
asi 20 vozítek - což už je skoro můj rekord. V nedaleké restauraci jsme
omrkli fotky, prohodili pár zajímavostí a já jsem valil domu, abych se
na tu nedeli taky trošku vyspal.
Ráno slibovalo celkem shovívavé počasí a taky pozvolna plnící se parkovište
plnilo očekávanou návštevnost. Ale řekl bych, že až příliš. Jezdci z Jedovnic
dorazili o hodinu později a na parkovišti za hotelem Dukla jsme se skoro
nevešli. Když jsem poskytoval nějakému novináři interview a „stěžoval“
si na takovou spoustu vozítek, nemohl to pochopit - nekolik nezávislých
počtářů jich napočítalo 46. Mimojiné se me ale ten žurnalista zeptal,
proc to vlastně dělám. A hned první bod srazu mu byl odpovědí.
Oficiálně jsem se snažil překřicet přítomné s tím, že je přivítám a rovnou
se vrhneme na tradiční představování vozítek a jejich majitelu, aby jsme
jednak mohli omrknout zajímavosti přítomných vozítek a jednak zjistit,
odkud se až přítomní prdlavkáři sjeli. Mrzí mě, že jsem ze strany boskováku
slyšel něco o tom, že je to moje tradiční otrava, přesto si myslím, že
srazy jsou právě o tom se navzájem poznat.
Jízdu v koloně mestem, která posléze následovala, jsem promýšlel s tím,
abychom jeli co nejvíce po hlavních silnicích. I tak se myslím kolona
trošku roztrhala, naštestí nás bylo tolik, že se to snad ani nepoznalo.
Po tomto zážitku z ulic následovala jízda kolonou ke Skalnímu mlýnu v
Moravským krasu; tam jsem si vychutnal právě to, že jsme se na konci museli
otočit a jet zpátky, címž jsem docílil toho, že jsme se všichni za jízdy
míjeli.
Zato oběd se stal katastrofou a to hned ze třech důvodu: jednak nás bylo
dvakrát tolik, než jsem nahlásil, jednak obsluha na část vyložene kašlala
a za třetí slíbené video pozorovala paní vedoucí, tudíž ze sledování videosekvencí
nebylo nic. Dokážete si asi představit, že pro mne to byla hotová katastrofa.
Nicméně po obědě následovala jízda Moravským krasem se zastávkami u Sloupsko-Šošuvských
jeskyní, na parkovišti u jeskyně Balcarky a akce končila na velikém parkovišti
u propasti Macocha, kam dorazilo už jen pár nejodolnějších.
A co na závěr ? Vyjde-li počasí, je poloviční úspěch zaručen - a nám nepršelo.
Na to, že to celé organizuju sám, že nemám žádné odměny pro nejlepší,
se jich letos sjelo opravdu úctyhodně - jen doufám, že většina nebyla
zklamaná. |
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|