autor: 15. 9. 2001přečteno: 8771 xfoto: 0známka: - |
Můj Velorex 16/350 zůstává s rozbitou vrtulkou chlazení po výpravě Bovec nepojízdný.
Tento desátý sraz v Blansku byl pro mě zvláštní tím, že jsem poprvé jel na sraz
ve vypůjčeném Velorexu. Tím Velorexem byla Růžena Tomáše Jaroně. Jedná se o Velorex
16/250 rok výroby 1957 valníková úprava. Poprvé jsem řídil dvěstěpadinu. Nutno
podoktnout, že se moje přestavy o jízdě s tímto slabším předchůdcem třiapůlí,
dost lišily se skutečností. Stroj vyniká kromě nízké spotřeby dobrou pružností
motoru. Do kopce se s ním rozjedete výrazně líp než s třiapůlí. Také systém zpátečky
pomocí dvojvačky je luxusní - zacouváte rychleji než s 350. Je pravda, že jsem
si musel nějaký čas zvykat na startování pomocí páky a na trošku stísněnější prostor
pro kolena. Na dobře připravený sraz se dostavil i jeden z vynálezců Velorexu
pan Mojmír Stránký (od něhož jsem ukořistil vlastnoruční podpis). Probíhala s
ním zajímavá debata o historii a současnosti Velorexů v budově blanenského nádraží.
Paralelně s touto akcí se konala burza náhradních dílů a promítání zajímavých
záběrů na videu. Téměř na závěr srazu se konalo vyhlášení výsledků internetové
soutěže VelorexKurýra a Čalounictví a sedlářství M. a M. Rekovi, jejiž vítězové
obdrželi poukázky na novou sedačku, střechu a koženou kuklu.
Na okraj musím jako autor této soutěže poznamenat, že se setkala s něčekaně malým
zájmem velorexářské veřejnosti. Soutěže se zúčastnilo pouze 32 soutěžících.
Po shlédnutí záběrů z pohřbu pana Františka Stránského se vydávám na cestu do
Černé Hory, kde vracíme Valníka a jedeme autem domů. |
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|