Bobův prototyp - cestopis Ivo Fajmana do Kanady XXII. | |
 autor:  16. 7. 2003přečteno: 9549 xfoto: 5známka: - |
| Nedelni rano vesti klid, protoze v nedeli se tu proste nedela
(teda aspon v to doufam!) Jelikoz je i obed driv, prosedeli jsme s
kamosem cele dopoledne u pocitace (skenovali jsme ruzne zajimavosti a
prohlizeli vsechny mozne www stranky) - tudiz nic zajimaveho.
Ani obed nevim jak popsat, nebot jsme dojidali co dum a tyden dal -
takze jsme meli kousky z "barbikju", peceneho masa, ryze, salat -
vsechno. Dokonce i vyborny zakusek ...
Po obede sli rodice i kamos do cirkve, takze jsem mel klid na
chatovani, mejlovani, cestopis - a vysla chvilka i na sprchu! To uz
se ale vracel kamos a vzal me se podivat na jeden ze zdejsich kostelu
(vypada velice netypicky oproti evropskym), vyhlidku na cast Calgary
a navstivili jsme i zdejsi hrbitov (kde je pochovan jeho starsi
bratr) - a ten je po vsech strankach jiny nez na co jsem zvykly: muze
se po nem jezdit autem, nahrobky jsou ruznobarevne, lezi tu vedle
sebe kanadani, cinani, polaci, japonci, proste vsechny narodnosti.
Pomnicky jsou vesmes nizke a ve tvaru knih ci srdci ...
Vratili jsme se k rodicu presne na caj o pate, dali si k nemu
ruzne druhy syra a povidali o jejich zazitcich s ceskymi uradniky -
kamos po revoluci vlastnil chvili trabanta a tak popisoval litanie na
dopravnim inspektoratu atd. - mam k tomu neco dodavat?
V 18:30 volal Lionel, ze se za hodinu sejdeme u Heritage parku, ze
ma pro nas prekvapeni. Byli jsme tam dokonce o par minut driv a tak
jsme mohli spatrit neco na nase pomery neskutecneho - jisty Bob
Miller si stavi svoje vlastni auto! Aby bylo jasno - neni to zadny
fantasta, uz si jedno postavil a ted uz asi 3 roky pracuje na druhem.
Predlohou mu pokazde byl maly model a oba jsou to vozy, ktere jezdi
po svete budto v jednom kuse nebo dokonce vubec! Veskere karosarske
dily si vyrabi sam (v meritku podle maleho modelu!), vymyslel si
dokonce i vlastni system skladani strechy, no klobouk dolu. Mam se
pry za 2 roky prijet podivat ...
Jeste pred zaparkovanim v garazi nabirame benzin na zitrejsi vylet
s rodici a uz nasleduje jen vecerni pohoda a tak trosku pretahovani o
to, kdo bude chvilku u pocitace. Kamos mi pousti sve MP3 z let
minulych a jdeme spat jako obvykle po pulnoci.
Perlicka je dnes takova trosku smutna: na nami obdivovane indiany
se v Calgary pohlizi jako na nejvetsi povl - chlastani, somruji,
delaji vytrznosti, proste odpad. Bylo mi z toho neveselo
|
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
Zaregistrovat
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
)
Garage sale - cestopis Ivo Fajmana do Kanady XIV.
