Boskovice 2004 od Katky - Velorexy.CZ - vše o tříkolkách Velorex

Me2dův hadrák a Hesinka.

Sobota 1.5.2004

Tak jsme se probudili do prvního EU rána. Asi v půl desáté jsme vyrazili z našeho nocležiště, z Lysic, do Boskovic. Já s Lenkou jsme pro dnešek dámská posádka, Lenka pilotuje stroj, já s mapou dělám navigátora. Vlasta tvoří posádku s Renčou, Jirka jede sám. Na parkovišti nás čekal první soutěžní úkol nazvaný „Princ Charles“. Úkolem bylo dostat palicí kanystr do branky. Už se rozjíždíme, nápřah a bum, kanystr letí poměrně daleko, zastavuje se, ale co to, on se dává do pohybu a začíná se koulet zpět. Než jsme dostaly kanystr do branky, skončil párkrát i pod Velorexem. Snažila jsem se ho vyšťourat palicí, ale na to byla hrozně těžká, takže Lenka raději najela znovu, aby se kanystr dostal z pod Velouše. Měly jsme si holt najet do řady, kde se čutalo s kanystrem hranatým, který neměl šanci odkoulet se. Naším časem bych se raději nechlubila, ale byli i horší :-). Vlasta s Renčou jsou nesrovnatelně rychlejší, ale u nás v hadráku zase vládne veselá nálada. A přichází překvapení… v Boskovicích se objevuje moje mamka, která si v sobotu udělala výlet z Prahy a přijela se na nás podívat. Přichází změna složení posádek. Mamku si vzal na starost Vlasta, Renča přesedá k Jirkovi. Rozhodli jsme se, že jako další stanoviště zvolíme jedničku, abychom se následně dostali na tajné stanoviště 4 a 5 a projeli je ve správném pořadí. Stanoviště dvě si necháme jako bonbonek na konec. Z několika nabízených vesnic, které byly psány v itineráři, existovaly jen Babolky, tak jsme se vydali na další úkol s názvem „Šach-mat“. Už jsme na řadě a štracháme v kulichu, abychom uhádli šachovou figurku, ještě než ji vyndáme. S Lenkou jsme uhádly obě figurky, ale barvy nám moc nešly, naše ruce jsou „barvonehmatné“. Ať jsme hmataly, jak jsme hmataly, barvy jsme nenahmataly. Vlasta taky uhádl, co si nahmatal, ale s barvami je to u něj taky na štíru. Dostáváme papír s fotografiemi, na kterých máme doplnit nápisy, než dojedeme na tajné stanoviště číslo 4. Našli jsme toho cestou hodně, ale ne všechno. Na stanovišti 4 „Prasečí tulení“ odevzdáváme naše papíry s úlovky a jdeme házet koule na prase. Prase není skoro vidět, je to spíš takové pidiprasátečko, které jsme nakonec netrefili, tak raději jedeme honem dál. Čeká nás jízda podle slepých křižovatek, takže seřídit tacháč na nulu teď a můžeme vyrazit a hlavně najít stanoviště č. 5 „Šup míčku do dolíčku“. Jedeme cestou necestou, lesem nelesem, přes hory a doliny, až vyjíždíme na kopec, kde se nachází další úkol. Jak nejlépe dostat míček do „golfové“ kyblíčkové jamky? Jak vidno, oblepené plastové hole toho mají už hodně za sebou. Předešlí golfisté do toho šli, zdá se, naplno. Jen ten vítr, mrcha, kdyby tolik nefoukal. Pálíme do míčku co to dá, jen došťouch se moc nedaří. Nakonec zmoženi výkony a hladoví odjíždíme do obce Vranová, kde nás čeká poslední úkol „Ski cross“. Nabalit se do prvotřídního lyžařského oblečení, nazout lyže a šupky dupky kolečko po zatím ještě zeleném trávníku. Po této disciplíně budou mít Vranováci před hospodou posekáno. Už máme docela hlad, proto se na zpáteční cestě do Boskovic zastavujeme v motorestu. Pojedli jsme, popili a jedeme odevzdat do Boskovic papíry s našimi výsledky. Mamka se loučí a vyráží na cestu do Prahy. A večer se blíží a hurááááá… sdružené velorex týmy (Praha-Lysice a Orlík) se chystají na masožrádu. Pěkně ugrilovat kuřecí maso, kotletku nebo krkovičku, každý podle libosti. A pak už jen „vyčistit zuby, vyčůrat a spát“.

Denisa masíčko ráda.

Náš gril.

Neděle 2.5.2004

Probouzíme se do slunečného rána, bohatě snídáme a pak to přichází. V koloně, kterou vede Tomáš s upravenou čtyřkolkou, se přesouváme do Boskovic, abychom se tradičně projeli v koloně městem a dozvěděli se, že jsme letos opět nic nevyhráli. Ale hlavně, že přálo počasí.

Neděle ráno v Lysicích. Vyrážíme do Boskovic.

Počet strojů se letos zastavil na čísle 171 (zaregistrovaných).

Velorexům zdar