Čínské hůlky - cestopis Ivo Fajmana do Kanady XVIII. | |
 autor:  7. 7. 2003přečteno: 10174 xfoto: 4známka: - |
| Rano bylo dnes opravdu krusne - vstavali jsme uz ve 4:30, ponevadz
nas cekalo cestovani do Viktorie, britske columbie. Nastesti jsme na
letiste nemuseli pesky (asi 20km), ale zavezl nas kamosuv tatinek.
Taky se chudak kvuli nam moc nevyspal ...
Velikost letiste by vydalo na dalsi kapitolu, v jednom patre
budovy jsou prilety, ve druhe odlety, napravo mezinarodni, nalevo
vnitrostatni a nikdo tu nemluvi cesky ... 87) ... Nastesti kamos
vystoupil jako vyborny prekladatel, takze moje gesto ze uz je mam nad
hlavu prelozil jako ze bych potreboval nejake misto, kam se ma
malicko v letadle vejde ...
Boieng 737-200 odletl sice presne v 6:20 (nemusel teda nikdo v
knize zavad zduvodnovat zpozdeni ... ehm,ehm), nicmene misto na zapad
nabral kurz na sever - do Edmontnu. Cestou jsem poridil par snimku
teto na ctverecky rozsekane krajiny, i kdyz nevim jak to pres sklo
vyjde ...
V Edmontnu jsme stravili jen asi hodinu na letisti (kdybychom
vysli ven, museli bychom opet projit bezpecnostni prohlidkou), ale to
nevadi, stejne se budu vytahovat, ze jsem tu - u zdejsich olejaru
(Edmonton Oilers - pro mene chapave) - byl ...
Dalsi let uz byl smerovan do jiz zminovane Viktorie - leteli jsme
docela dlouho pres Skaliste hory (Rocky Mouintains), v mlze jako
mliko (z toho bude asi super fotka ledniho medveda ve snehove
bouri!), v mirne turbulenci (uz vim kde maj v tom zeleznem ptaku
papirove pytlicky - a vzpomnel jsem si na Mr.Beana v letadle!), ale
nastesti vsechno v pohode. Kousek vedle nas sedel takovy starsi pan a
ten se za celou dobu letu nepodival ani ven, ani na svou pani, proste
jako by zkamenel. K tomu kamos podotkl: "To je bud svetem protrely
cestovatel, nebo ma Alzheimra a nebo se podelal" ...
Pred pristanim (az mi odlehlo v usich - docela bolest) jsme
diskutovali o tom, jestli ma letadlo blinkry, kdyz takhle roluje na
letisti z jednoho konce na druhy, doleva a doprava - a prisli k
vysledku ze ne a proto musi pilot asi ukazovat rukou. Inu, cesi se
nikde neztrati ...
Z letiste do centra Viktorie jsme pouzili misti rozvozovy autobus,
ktery je levnejsi nez taxi a ucel splni. Tak jsme se okolo desate
hodiny dopoledni ocitli v pokoji c.103 hotelu James Bay Inn - z toho
jen tri poznatky: byla tu zamykaci lednicka, okna jsou - jako celem
poloostrove - v anglickem stylu = vytahovaci a postele byly vysoke
jako pro princeznu na hrasku. Hned me napadlo, ze jestli z nich v
noci spadnu, budu to dlouho rozchazet ...
Vyrazili jsme se hned podivat k mori (foukal chladny vitr) a
potom do mesta - je tu trosku jina architektura nez v Calgary, je tu
proste videt vliv Anglie. Maji tu dokonce take cinskou ctvrt
(Chinatown) a protoze kamos vedel o jakesi dobre a levne restauraci,
zapadli jsme tam na obed. Z rozsypaneho caje, ktery jsem videl napsan
na jidelnim listku, jsem si diky ukazani prstu vybral jidlo a jal se
zkoumat, jak to ze tam neni nikde pribor, ale jen jakesi hulky. A
zacinal tusit, co se chysta. Ano, spravne - tento obed jsem byl nucen
snist temi jejich hulkami ...
Kroky jsme zacali smerovat zpet k hotelu, kdyz tu kamos povida, ze
ma chut na zmrzlinu. A bylo na centralni ulici Viktorie mozno spatrit
za velmi chladneho dne dva podiviny, kteri s usmevem lizou zmrzlinu.
Par kolemchodicim taky malem vypadli oci z dulku ...
Po mensim nakupu ve zdejsich potravinach (kde se k nam prihlasili
pan s pani - cesi, kteri sem odesli v roce 1968) jsme si udelali v
hotelovem pokoji veceri a vyrazili jeste kousek podel pobrezi. Na
plazich jsem sbiral kaminky z pacifiku, pozorovali jsme vetrone na
dalkove ovladani a navstivili pry nejvyssi indiansky totem na svete
(vyska 27 stop a 7 palcu - to je ale, co!?! - che, che ...) - byl pry
vztycen 2.7.1956!
To uz se zacalo stmivat, tak jsme se jakymsi parkem vratili do
hotelu a kamos se zacal venovat takove emericke specialite -
neustalemu prepinani asi 80-ti televiznich programu - zatimco ja si
dal sprchu ...
Perlicek dnes bylo dost, ale ja popisu tu ktera mne sokovala: zde
jsou v televizi reklamy kazdych asi 5 minut!!! A to navic nekdy tak
navaze na film ci jiny program, ze vlastne ani neni jasno, co je film
|
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. K tomuto článku nebyly vloženy žádné komentáře. Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
Zaregistrovat
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
)
)
Garage sale - cestopis Ivo Fajmana do Kanady XIV.
