Hned po Novém roce byly hotovy kalendáře Velorex clubu v AČR a tak jsem 3.1. 2010 objel některé pamětníky. To, co nám při bádání a shromažďování materiálů trvalo měsíce, dalo se s přáním všeho nejlepšího do Nového roku zvládnout za jeden den.
 Kalendář 2010
Akci jsem nazval "Raketový objezd pamětníků". Vyjel jsem poměrně brzy a tak ještě před devátou hodinou ranní jsem byl v Doudlebech nad Orlicí.
 V ulici s kultovním názvem
Odtud má cesta směřovala například do České Třebové, Vamberku, Rychnova, Solnice, Nového Hrádku, Olešnice a Voděrad. Cestu jsem ukončil v Hradci Králové.
 Hotel Panorama v Rychnově. I zde se odehrál zajímavý příběh o kterém je zmínka v připravované knize
 Za pamětníky
Podařilo se tak během jednoho dne navštívit přes dvacet lidí, kterým jsem chtěl osobně poděkovat za pomoc, bez které bychom se neobešli.
 Solnice a dnešní podoba budovy tehdejšího v.d. Velorex
 Nad Solnicí pochopitelně nemůžete potkat nic jiného než tříkolku.....
Ten samý den se též podařilo předběžně obhlédnout rekreační areály, které jsme předem vytipovali jako možné základny pro připravovaný Historický sraz Velorexů
 Příjezd do rekreačního areálu Astra
Rok 2010 U Kozla jsme zahájili dne 5.1. Na základě osobní návštěvy v rekreačních areálech jsme zúžili výběr jen na dva. Pracovali jsme nadále na drobných korekturách. Občas se stalo, že grafik udělal výřez fotografie a my jsme chtěli fotku celou. Také bylo třeba zapracovat text úvodu a závěru, který jsme tvořili až dodatečně. Od Nového roku pravidelné schůze slouží k celkové koordinaci činnosti a k schůzkám s grafikem. Vše ostatní se řeší po emailech a po Skype. Pracujeme prakticky každý den. Některé debaty mezi Luďkem a grafikem jsou hodně ostré, ale jen tak dostáváme do grafické podoby naše stoprocentní představy bez kompromisů.
 S grafikem při úpravách kapitol
Na další schůzi U Kozla dne 12.1.2010 vzpomínáme na dříve slavené výročí, které jsme si připomínali vždy desátého ledna. Tehdy slavil narozeniny prezident ČSSR, na něhož se jako na generálního tajemníka KSČ obrátil s prosbou o pomoc předseda Velodružstva Otomar Mach. Sériovou výrobu nadějného prototypu se však ani přesto nepodařilo prosadit.
 Další noc U Kozla
19.1. 2010 jsme se sešli nad první zkušební kopií knihy v měřítku 1:1. Konečně jsme viděli ve skutečnosti to, co jsme do té doby znali byť takřka zpaměti jen z obrazovek počítačů. Na papíře je možno snáze korigovat další nepřesnosti. Zakrátko je tak výtisk plný poznámek šipek a škrtání. Začali jsme také připravovat letní akci „ Po stopách Ryby“
 Nad tištěnou kopií připravované publikace
 Část diplomů z našich archivů
23.1. 2010 vyrazil do terénu Roman s Tomášem. Shodou okolností se výpravě podařilo projet trasu poslední jízdy Františka Stránského na den přesně. Stejně tak jako v roce 1954 byla sobota 23.1. O autentičnost atmosféry na trase ze Sloupnice do České Třebové se postaral sníh a mráz prakticky ve stejném množství a hodnotách jako před šestapadesáti lety.
 Na místě tragedie v sobotu 23.1. 2010
Věřte nebo ne, ale i v lednových mrazech se dá na silnici potkat naleštěný Velorex. Posádka červeného BMW jej dojela nedaleko od Svitav.
 I v lednu se dá potkat naleštěný Velorex.....
 Další ze závodů v.d. Velorex
Výběr areálu pro sraz byl dokončen. Po další osobní návštěvě byla vybrána Astra nedaleko Olešnice v Orlických horách. Můžeme prozradit, že pro vjezd do areálu je možno použít most nebo brod…
 Zde se na vás budeme těšit v červenci.....
 Brod nebo most dle vkusu každého soudruha.....
25.1. 2010 jsem navštívil příbuzné konstruktéra Františka Honce v Bakově nad Jizerou. Podařilo se nám tak získat upřesňující údaje a materiály k profi úpravám vozítek Velorex.
 Výroba karoserie Motorexu
26.1. 2010 proběhla poslední lednová schůze v restauraci U Kozla. Zabývali jsme se dalšími korekturami, tentokráte jazykovými. Bylo třeba kontrolovat pravopis, přímé řeči a tučnost písma. Tečky na koncích vět, překlepy a chybné rozdělování slov na konci řádků. Často se stávalo, že rozdělené slovo díky grafickým úpravám skončilo uprostřed textu. K tomu dojde tak, že při grafické úpravě a přidání vět a slov text obteče fotografie a posune se jinam.
 Ať žije kniha !
Pro tuto reportáž pro vás tentokrát nemáme video, ale jeden napínavý příběh.
Přesuňme se do závodu Velodružstva č. 123 v Rychnově nad Kněžnou. V areálu „Pod Budínem“ byly několika zaměstnancům osudné magické šestky. Bylo teplé slunečné ráno dne 6.6. 1966. Soudružkám Havlenové a Sejkorové se na pracovišti nashromáždil materiál a výrobky, které bylo třeba srovnat do beden. Těch se jim však nedostávalo a tak se bez vědomí mistra Cvejna vypravily do kotelny.
 Kotelna závodu 123 Rychnov
Zde bylo beden dostatek a tak si každá jednu vybrala. Zabrány do hovoru opustily kotelnu a pokračovaly oklikou po nádvoří závodu. Do Rychnova právě dorazila Tatra 603 z hradeckého ústředí. Obě soudružky mohly na ladných křivkách kopřivnického vozu oči nechat. Ke své smůle si však nevšimly křivek neméně ladné služební tříkolky Velorex, kterou řidič Cimmer zhruba šest metrů od dveří do kotelny páčkou křížového přepínače uváděl ve zpětný chod.
 Služební tříkolka upravená na nákladní verzi
Od okamžiku, kdy jeho pohled spočinul ve zpětném zrcátku, uplynulo necelých pět vteřin. Jako již mnohokrát, když do Rychnova přivážel nápoje a polévky pro kantinu, zařadil první rychlostní stupeň a povolil spojkový pedál. Tříkolka se vydala směrem vzad. Ani tehdy ženy Velorex, který do areálu přijel v zákrytu černé Tatry neviděly. Protože se pohybovaly vpravo, kde není vnější zpětné zrcátko a nejednalo se o exportní model se zrcátkem vnitřním bylo zřejmé, že dojde k neštěstí. Tříkolka mírně nadskočila a srazila soudružku Havlenovou. Přivolaný lékař zjistil pohmoždění stehna a předloktí ruky a kontusi páteře. Její pracovní neschopnost trvala pět dní.
 Nádvoří rychnovského závodu
A tak jedno poučení i pro nás: Pokud máme poblíž Velorex, nehleďme se zalíbením na naleštěné plechové dopravní prostředky. Může to být nebezpečné. Velorex totiž dobře pozná, kdy není středem naší pozornosti….
 Lednové zátiší
Pokračování příště
|