Víc než měsíc dopředu jsem obeslal e-mailem a SMSkami lidičky, o kterých jsme naznali, že se kolem Velorexů motají už dlouho a mohli by tak, pokud by chtěli, pomoct s její tvorbou. Je jasné, že bylo nutné všem vytvořit takový návrh jak si to představujeme a cílem bylo, abychom tento návrh konečně poprvé ve všech nějak „otesali“. Byl to náš rok a půl práce, tak jsme byli pěkně zvědaví, jak to všechno dopadne (zda nás neroznesou na kopytech)...
V pátek 24. 3. 2006 se do Blanska do skautské klubovny sjeli Jirka Šára, Milan Kubeček, Luděk Brož, Jirka Bartuš, Roman Olexa, Jindra Kynzl, Tomáš Jaroň, Ivan Kotačka, Láďa Šustr (s klukama), Robert Němec a Zdeněk Říha. Začali jsme kolem 19:30 hodin a diskutovat jsme vydrželi až do 2 hodin do rána (někteří dokonce až do půl páté!!!). Co se probíralo? Začali jsme skladbou knihy - celá kniha se rozdělí do tří částí:
Historická část, ve které se pokusíme pokud možno poutavě popsat historii od Stránských po 4kolky v Solnici, dále by tam byl životopis Františka a Mojmíra Stránského se všemi jeho vynálezy a historické fotografie s popisem, aby se prostě dalo koukat na to jak to bylo.
Odborná část, ve které se pokusíme o technické věci a veškeré zajímavosti a odlišnosti jednotlivých strojů od vývojových prototypů až do ukončení výroby 4kolek. Zkusíme udělat základní rozdělení typových listů, nevynecháme kapitoly o pravostranných strojích, valnících, prostě veškeré konstrukční zajímavosti pro ty, kdo se chtějí o Velorexu dozvědět víc.
-
Novodová historie - část ve které se bude nacházet v knižní podobě doplněné Album dochovaných vozítek (které jsme dávali Mojmíru Stránskému v Č.Třebové), historie srazů Velorexů z dob minulých až po dnešek, expedice, pohlednice, modely atd. - má možnost se zapojit každý, kdo někde kousek dál už byl nebo pořádá Velorex srazy.
V sobotu jsme se po 8 hodině ranní probrali a už od půl deváté jeli nanovo. Tentokrát jsme se pustili do toho asi nejtěžšího - konstrukčních odlišností. Řádek po řádku, někdy i slovo od slova jsme probírali, měnili, doplňovali, ale hlavně - shodli jsme se na tom, že postup psaní bude podle jednotlivé díly s datumem jejich změny (popisovat to podle roků je příliš nepřehledné). Od identifikace stroje přes vývojové prototypy jsme se dostali až předním a bočním pohledům na tříkolku. Tím jsme kolem šesté hodiny večerní besedu ukončili a docela vyčerpaní se postupně rozjeli domů.
Co říct závěrem? Myslím si, že snad každému kdo tam byl bylo jasné, kolik práce se už udělalo a kolik jí máme ještě před sebou. Téměř všichni kdo tam byli nabídli pomocnou ruku a alespoň s nějakými nejasnostmi se tak dostaneme dál.
Protože nevím jak jinak tak alespoň tímto článkem chci všem těm kdo si ten čas udělali a přijeli moc a moc poděkovat, protože tak alespoň víme, že naše dlouhodobá práce nebyla zbytečná, že máme dobrý směr a že nám aspoň někdo fandí. A kdo má zájem pomoct, může se ozvat na můj mejl nebo telefon (velorex@email.cz a 723 273 105) - platí do vydání knihy. Ať ale zváží, co je ochoten pro knihu o Velorexu obětovat - každý měsíc se scházíme v Blansku na jeden den, který celý knize věnujeme - a to nepočítám to co děláme mezi těmito schůzkami. Kdo by opravdu chtěl pomoct, měl by alespoň na jednu schůzku přijet aby věděl, co to slovo „pomoct“ obnáší a co je vlastně všechno potřeba.
Za tým tvořící knihu Eiffel
P.S.: Prosím ty, kteří knihu o Velorexu berou ve smyslu že si Eiffel tvoří něco pro sebe nebo aby se mohl něčím vytahovat, aby články o knize prostě nečetli - vyhneme se tak zbytečným konfliktům. A těm co knihu o Velorexu berou jako poděkování tomuto vozítku a všem jeho tvořitelům, děkuju, že chápou mou snahu o co nejkvalitnější dílo. |