autor: 3. 9. 2003přečteno: 67186 xfoto: 102známka: - |
Untitled Document
Rok s rokem se sešel a my vyrážíme na další expedici v řadě, tentokrát nazvanou
Tour de Suiss. Tři posádky Velorex týmu Praha – Lysice a tři posádky Velorex
týmu Orlík jsou připraveny pokořit i letos část Evropy – Švýcarsko.
Posádky jednotlivých strojů tvoří:
1. Tomáš Jaroň
2. Tomáš Erykson Hanuš
3. Ivan a Lenka Kotačkovi
4. Luděk Brož
5. Jindra Kynzl a Vlaďka Nováková
6. Vlasta Vávrů a Katka Fialová
Den 1. – PÁTEK 15.8.
Již tradičním startovním bodem celé expedice je Jižná. Sem se sjelo 9 velorexích
nadšenců, aby strávilo příštích 9 dnů společně na cestách po krajích neznámých.
I letos budeme zdolávat alpské průsmyky a kochat se přírodními krásami (a budeme
fotit a fotit a fotit).
I letos jsme zašli na předexpediční pivečko do hospody, kam za námi postupně
docházeli opozdilci...
Den 2. – SOBOTA 16.8.
Je 9,15 a všichni účastníci jsou připraveni zahájit naše putování. V nádrži
máme 16 l benzínu a počáteční stav tachometru 932 km. Jedeme po trase: Kardašova
Řečice, Dráchov, Komárov, Týn nad Vltavou – tady necháváme Kláru, která letos
na expedici nejede, Číčenice, Vodňany, Bavorov, Prachatice, Volary. Kousek
na Volarama předjíždíme cizí Velorex z Jičína, který jede také do zahraničí
(na rozdíl od nás s doprovodným vozidlem). Projíždíme Lenorou a ve Strážném
hledáme vhodnou restauraci, abychom se naobědvali. V 14,00 odjíždíme z restaurace
Na Kušvardě na hraniční přechod, kde stojíme v koloně. Naštěstí je to z kopečka.
Celníci chtějí vidět technické průkazy a jak se později dozvídáme, jičínský
Velouš techničák neměl, takže přes hranice nebyl puštěn. Kousek za hranicemi
čekáme, než všichni projedou celnicí, a v tom se z Luďkova hadráka vyvalil
vyvalil šedý dým. Hoří relé. Rychle vyházet z čumáku naskládané věci, aby se
odpojila baterka. Jindra stojí opodál s hasičákem v ruce. Relé je úplně spálené,
stejně tak i jeden drát, který k němu vede. První oprava je u konce – relé
je vyměněno a ve čtyři hodiny vydáváme dál. Linden, Freyung, Hohenau (národní
park), Saldenau, Kapfham, Neudorf, Lichteneck, okolo Muntzenwinkelu, Freundorf.
Náš Veloušek jede jen na jeden válec. Je to kondenzátorem, Vlasta mění nový
kondenzátor, který tam dal při renovaci, za původní a problém je vyřešen. Můžeme
opět vyrazit... je 18,15. Erda konečně zprovoznil svou vysílačku, která mu
od hranic nefungovala. Auerbach, Hengersberg, Seebach, Deggendorf, Michaelsbuch,
okolo Saufornu. Moc jsme toho neujeli... je 18,45 a Luděk právě přidřel motor
a asi si něco udělal se spojkovým lankem. Už víme v čem to vězí, je to spojkovou
pružinou. Ivan má něco s tlumičem. Jedeme podél dálnice na Mnichov. Arndorf,
Wallersdorf, Altenbuch, vracíme se do Wallersdorfu, Haidlfing, objížďkou na
Haidenkofen, Ganacker, Pilsting. Luďa má dnes smůlu – právě ho štípla za jízdy
vosa. Jedeme směr Landshut. Stavíme, abychom natankovali. Je 20,08 a teplota
je 28 °C. Vlasta zapomněl na minulé benzínce olej – ještě máme 3 l, tak nám
to snad vydrží. Wörth a. d. Isar, Oberahrain, Ohu, Landshut, Moosburg, Freising,
nemůžeme najít odbočku na Dachau, Massenhausen, Fürholzen, Günzenhausen, Haimhausen,
Ampermoching, Hebertshausen, Dachau, Udiding, Grafrath, Inning, Greinfenberg.
Přesně o půlnoci jsme si našli místo na nocleh.
Ujeto: 421 km
Doba jízdy: 7 hod 51 min
Maximální rychlost: 101,2 km/h
Den 3. – NEDĚLE 17.8.
Spala jsem ve Velorexu, i když po renovaci už to není tak pohodlné, protože
teď máme velký volant, který v noci docela překážel. Vstávám v půl osmé, ostatní
zatím spí. V dálce je pěkný kostel, ale je dost šedivo a z fotky asi nic nebude.
Postupně se všichni probouzejí a po půl deváté vyrážíme k nejbližší benzínce.
Okolo Swiftingu, Landsberg. V Landsbergu byl pěkný hrádek, ale Velorex je příliš
rychlý na to, abych ho stihla vyfotit. Benzínka na dohled... stavíme, ale záchody
jsou „defect“, startujeme k další pumpě, kde natankujeme a provedeme ranní
hygienu. Pürgen, Lengenfeld, Pflugdorf, Mundraching, Lechmühlen. Za Lechmühlenem
stavíme na benzínce. Záchody jsou tu v pořádku. Hlídám Vlastu, aby tu při tankování
nezapomněl olej. Za pumpou jsou koně a oslík, který střihá ušima jak o život.
Hohenfurch, Schongau, Bertoldshofen, Marktoberdorf. Nedrží nám volnoběh, Vlasta
se jde podívat na karburátor. Je povolené víčko plovákovky. Kempten (potkáváme
modrou Felicii z Chomutova), Waltenhofen, Oberdorf, Stein, Immenstadt. Koupeme
se v Großer Alpsee v městečku Bühl am Alpsee. Ve 13,20 sedáme do našich pekelných
strojů a uháníme dál, abychom hledali vhodnější místo k vaření oběda. Oberstaufen,
Weißbach, Aach, Krumbach, Langenegg, Lingenau, Alberschwende, Müselbach, Dornbirn,
Hohenems, Götzis, Koblach, Feldkirch. V 15,10 vjíždíme do Lichtenštejnska a
o pět minut později už stavíme na parkovišti, abychom se naobědvali. Jsou tu
stoly i lavice... ideální místo na vaření. Je těsně po půl páté, my jsme nasyceni
dobrým obědem a pojede se dál. Teď jsme v místech, kam jsme měli dorazit včera
večer. Zatím máme ujeto 214,5 km. Shaan, Triesen, Balzers. V 17,08 přijíždíme
ke švýcarským hranicím. Žádná kontrola, protože Švýcarsko má s Lichtenštejnskem
celní unii. St. Luzisteig, Maienfeld. V Landquartu chceme natankovat, ale jsou
tu samé samoobslužné benzínky na kartu. Vlasta se ptá „domorodců“ na benzínku
s obsluhou. Ta se tu opravdu vyskytuje, odbočujeme asi 1,5 km od trasy a tankujeme
u „normální“ benzínky. Ivanovi se něco nezdá. Přejíždíme na druhou stranu silnice
– k prodejně motorek. Kluci vyndávají válce. Jsou prasklé pístní kroužky. Je
něco málo před sedmou a kluci se právě rozhodli, že se bude půlit motor. Vlasta
jde seřídit odtrh a zjišťuje, že máme špatné ložisko na zadním kole. Nevíme,
jestli vyměnit kolo nebo jet s vyčvachtaných ložiskem... Erda nám nejspíš půjčí
rezervu a Vlasta ji přece jen vymění. Mezitím se chladí pivo v kbelíku se studenou
vodou z potoka, který okolo nás teče. Luděk šel také zkontrolovat odtrh a zjistil,
že se mu celý dynamostartér povolil na karterech motoru. Vlasta nakonec kolo
měnit nebude. Začíná se blýskat. Jsem unavená, takže jdu spát, kluci mají rozebraný
motor.
Ujeto: 247 km
Doba jízdy: 4 hod 54 min
Maximální rychlost: 98,8 km/h
Den 4. – PONDĚLÍ 18.8.
Ve 3 hodiny ráno si Vlasta přišel do Velorexu pro spacák. Kluci dokončili
půlení motoru. Okolo šesté začíná pršet, Vlasta si vlezl ke mně do hadráku.
Když pršet přestalo, šel spát zase ven. Probouzím se v osm. Ostatní, kromě
Vlasty, jsou už vzhůru. Na cestu se vydáváme v 9 hodin. Zizers, Trimmis, Chur,
Domat/Ems, Reichenau. V deset stavíme na snídani v rafting-tábořišti. Před
půl jedenáctou valíme dál. Ze mě se stává pro tuto část cesty hlavní kameraman.
Přicházejí první zatáčky. Versam. Na mostě musí Tomáš couvat, protože jede
proti němu náklaďák. Carrera, Valendas, Castrisch, Ilanz, Reuen. Stavíme, abychom
na benzínce nasadili střechy, protože začalo krápat a kdyby nás při stoupání
na pas chytil slejvák, nebylo by to nic příjemného. Místní domorodka-pumpařka
nám sdělila, že to vypadá dál na déšť. Lumneins, Trun, Rabius, Sumvitg, Disentis
Muster (17 °C ve 12,11). Míříme k Oberalppaßu. Jedeme tunelem Crestas (měří
jen 180 m), Rueras. Jedeme za autobusem, začalo lít jak z konve. Škoda, že
se teď nedá filmovat, přes mokré sklo není skoro vidět, chtělo by to mít stěrač
i u spolujezdce. Projíždíme okolo zubačky a nádherných mostů. Autobus nás vidí
ve zpětném zrcátku a po uvážení, že by nás do kopce brzdil, nás pouští. Chybí
nám Ivan, ten je odkázán jet za autobusem, protože před ním jelo auto a to
už autobusák před sebe nepustil. Vidíme první vrcholek se sněhem. Tschamut.
Zdoláváme Oberalppaß – 2 046 m.n.m. Pokochali jsme se panoramaty, vyfotili
a v 13,20 jedeme dál. Pod kopcem přece jen vyměňujeme zadní kolo, protože ložisko
odešlo ani neřeklo sbohem. Dáváme Erdovu rezervu. Mezitím jsme využili čas
a vaříme. Opět začíná pršet. Všichni jsou zalezlí v hadrácích a dojídají oběd.
Ať už vysvitne konečně sluníčko!!! Projíždíme skrz Zumdorf. Začínáme stoupat
na Furkapaß. Sice stoupáme, ale nic nevidíme. Prší, je hrozná mlha, je vidět
tak na 3 metry. Jedeme za Jindrou a pátráme, kde je silnice... Stojíme na parkovišti
– právě jsme zdolali Furkapaß – 2 436 m.n.m. Zima jak v ruském filmu, hrozný
vichr, hadrákem to cloumá, vůbec nic není vidět. Sjíždíme o kousek níž do Belvédere.
Potkáváme Čechy s Octávií. Prý je tu při jasném počasí krásný výhled na Mt.
Blanc. Když už jsme nic neviděli, kupujeme si alespoň pohled. Dohodli jsme
se, že vynecháme jeden paß, protože v tomhle počasí bychom z toho stejně nic
neměli a doženeme tím i ztráty. Cílem je co největší přiblížení k jezeru Lac
Leman. Oberwald. Stavíme, aby Kotačkovi dotankovali benzín, Luděk mezitím vyměňuje
uhlíky. Místní jeptišky si prohlížejí Velouše. Obergesteln, Ulrichen, Geschinen.
Utáhla se nám spojka, ostatní jedou napřed. Projíždí okolo nás Octavie z Pardubic.
Münster, Reckingen, Gluringen, Ritzingen, Biel, Selkingen, Blitzingen, Niderwald
– bereme benzín, Fiesch. Konečně zase vysvitlo sluníčko. Lach (19 °C v 18,13),
Deisch, Filet, Bitsch, Brig, Eyholz, Visp, Turtmann, Susten. Před Sionem stavíme,
abychom si odskočili a kluci našli dětské kolo, které hned museli projet. St.
Leónard, Sion, Vex, Hérémence, Prolin, Mâche.
Ujeto: 265,5 km
Doba jízdy: 6 hod 02 min
Max. rychlost: 91,6 km/h
Den 5. – ÚTERÝ 19.8.
Včera jsme skončili u Dixence, kousek pod přehradou Dix. Cestou byl vidět
Matterhorn, který si chceme vyfotit, až pojedeme zpátky do Sionu. Večer jsme
si ještě uvařili svařák, aby se nám lépe spalo. Vstávám v půl osmé, ostatní
se pomalu také probouzejí. V devět už jsme všichni nasnídaní a pojedeme k přehradě.
Začalo svítit sluníčko, v potůčku je mrtvá žába. Projíždíme městečkem Pralong.
Dojeli jsme na parkoviště pod přehradou. Vlaďka s Jindrou jdou nahoru pěšky.
My ostatní se necháváme (za 6 CHFR na osobu) vyvést lanovkou. Přehrada Dix
je nejvýše položenou přehradou ve Švýcarsku, výroba elektřiny zdejší elektrárny
pokrývá 1/5 celkové spotřeby Švýcarska. Na přehradu bylo použito 6 mil. m3
betonu. Ve 12,15 jsme sešli pěšky na parkoviště a sjíždíme zpět do Sionu. V
Sionu Vlasta povoluje spojku, já jsem zmerčila díru v plůtku u vinice. V tu
ránu jsem u keříků a kradu víno. Naneštěstí nejde moc dobře trhat. Vlasta má
hotovo, nasedáme, abychom dohonili ostatní. Mezitím porcuju hrozny. Postupně
předjíždíme všechny Velouše a já rozdávám víno. Kam se hrabe víno prodávané
v Čechách a na Moravě (nesmíme opomenout moravské přátele). Tohle víno je sladké
jak cumel a jsem od něj patřičně ulepená. Vétroz, Ardon, Martigny, St. Maurice,
Bex, Roche – bereme benzín, Villenueve, Veytaux, Montreaux. Koupeme se v Lac
Leman, vaříme oběd. Pánovi, který nám přišel říct, že tam nemůžeme stavět stany,
se rukama nohama vysvětlilo, že je jen sušíme. V 17,15 startujeme dál. Teď
už se budeme stáčet zpátky. Vevey (30 °C v 17,28). Projíždíme oblastí Chardonay.
V Chatel St. Denis stavíme na nákup. Semsales, Vaulruz (23 °C v 18,40), Vuadenz,
okolo Bulle. Podél silnice se pasou ovce, jedna je jak plyšová – celá bílá,
jen čumák a monokly má černé. Jezdíme na kruhovém objezdu – hledáme správný
směr, auta stojí, koukají na nás a nestačí se divit. Vracíme se kousek zpátky
a jedeme zákazem vjezdu. Broc, Charmey (23 °C v 19,15), Jaun. Ivanovi se utrhlo
koleno výfuku. Asi 20 m od místa, kde stojíme, bydlí chlap, který svařuje.
Kluci nechávají koleno svařit, Kotačkovi jsou o 10 CHFR lehčí. Oprava je hotova
během 20 minut. Vyjíždíme Jaunpaß, ale nestojí to za řeč. Pomalu jsme ani nepostřehli,
že vyjíždíme pas. Reidenbach, Boltigen. Dnes končíme a táboříme u pily. Ještě
nepostradatelný svařák a jde se spát.
Ujeto: 187 km
Doba jízdy: 4 hod 14 min
Maximální rychlost: 84,8 km/h
Den 6. – STŘEDA 20.8.
Je 7,40. Před chvilkou přijelo auto, vylezl chlap, že je to privátní pozemek.
Tomáš mu vysvětlil, že jsme sjeli pas pozdě a měli malý technický problém a
že brzo odjedeme. Švýcar se s takovou odpovědí spokojil, usmál se Velorexům
a odjel. Snídat budeme jinde, na pile už se pracuje. Teče tady řeka Sime. V
osm vyjíždíme. Enge-Steini, Obervil, Weissenburg, Därstetten, Ringolding, Erlenbach,
Latterbach, Wimmis, Spiezviler, Spiez, okolo jezera Faulensee, Leissingen.
Jedeme 2 km dlouhým tunelem. Na parkovišti stavíme na snídani. Před desátou
startujeme směr Interlaken, ten je asi 3 km před námi. Wilderswill, Zweilütschinen,
Gündlischwand, Lütschental, Burglauenen, Grindelwald. Vjíždíme na placené parkoviště
pod Jungfrau. Na ledovec by to byla procházka prý tak na 3 hodiny. Rádi bychom
do Ledovcového paláce, ale nevíme, kolik to stojí. Už moc franků nemáme. Cestou
dolů se stavíme v info centru a zeptáme se. Stavíme opět na placeném parkovišti.
Erda zjistil, že do Ledovcového paláce je vstup 150 CHFR (v ceně jsou zahrnuty
2 dopravní prostředky a prohlídka). Cena rozhodla za nás a my jedeme k vodopádům.
Burglauenen (projížděli jsme jím už nahoru), Trümmelbach. Dojeli jsem až na
poslední parkoviště, vyfotili si hory a vracíme se k jednomu z vodopádů – vodopádu
Trümmel. Vstup je 10 CHFR na osobu. Lenka, Ivan, Tomáš, Vlasta a já jsme se
rozhodli nejít a pomalu se vracíme k hadrákům. V 13,45 jedeme zpět na Interlakem
a ještě bychom dnes měli zdolat 3 pasy. Lauterbrunnen, Goldswill, Niederried,
okolo krásně azurového jezera, Oberried, Ebligen, Brienz – tankujeme, Brienzwiler.
Obědváme za Brienzem u jezera. Začíná poprchávat. Dochází k pravidelnému přídělu
slivovice, ať je veselo. Odjíždíme, začíná pršet, nandáváme střechu a okénka.
Innertkirchen, Wyler, Nessental, Fuhren, Gadmen, Obermaad – potkáváme bílou
Felicii ze Zlína. Zdoláváme Sustenpaß – 2 224 m.n.m. Je 18 hodin a zima. Není
tu záchod. Zastavil tu autobus plný Židů, ti se modlí u Velorexů. Meien, Wassen,
Gurtnellen, Intschi, Amsteg, Silenen, Erstfeld, Schattdorf, Altdorf, Bürglen
– rodné město Vildy Tella, Unterschächen. Pozor – kráva přes cestu. Naštěstí
to bylo ještě tele a přešlo chviličku před námi. Vyjeli jsme na Klausenpaß
– 1952 m.n.m. Je osm hodin, začíná poprchávat. Konečně je tu záchod... a otevřený.
Urnerboden, Linthal, Ruti, Betschwanden, Diesbach, Hätzingen, Luchsingen, Leuggelbach,
Nidfurn. Je čtvrt na deset, projíždíme okolo hřiště, kde hrají fotbal. Mitlödi,
Glarus, Netstal, Näfels, Mollis, Filzbach. Vjeli jsme na dálnici, někde za
sebou jsme ztratili Erdu a Jindru s Vlaďkou. Na nejbližším výjezdu (byl docela
daleko) sjíždíme na Wallersdorf a čekáme na ně. Chvíli to jiskřilo kvůli hledání
noclehu. Našli jsme na spaní plácek kousek od dálnice.
Ujeto: 319,5 km
Doba jízdy: 7 hod
Maximální rychlost: 95,6 km/h
Den 7. – ČTVRTEK 21.8.
Je půl deváté, zatím jsem vzhůru jen já a Luděk. Na cestu se vydáváme v 10
hodin. Mels, Sargan. Bereme benzín, utrácíme poslední drobné franky, po jedenácté
jedeme dál. Trübbach, Weite, Plattis, Sevelen, Oberräfis, Buchs, Shann (LICHT.),
Nendeln, Feldkirch, Frastanz, Nenzing (Heimat), Bludenz, Bings, Radin, Braz.
Chvíli to byla dámská jízda, já a Lenka jsme řídily. Dalaas, Wald a. Arlberg,
Klösterle Danöfen, Klösterle, Langen am Arlberg, Stuben am Arlberg. Stavíme,
protože nám vzadu u motoru něco dře. Máme špatné ložisko v rozetě, suchý řetěz
a na řetězu odřená kolečka. Vlasta maže řetěz. St. Christoph – už jsme na pase,
ale byl jak kopeček. St. Anton, Vadiesen, Pettneu, Flirsch. Jsou tři hodiny
a stavíme na oběd. Strengen, Steigziedlung – míjí nás Češi se zelenou Octavií,
Landeck, Zams, Mils, Imst, Haiming. Stavíme na oběd na parkovišti u řeky, ve
čtvrt na sedm pokračujeme. Ambach, Oetz, Ötzerau, Taxnegg, Mühlau, Ochsengarten.
Kráva na silnici. Pán jde s teletem jak s pejskem. Vyjíždíme do městečka Kühtai
– 2 020 m.n.m. Při sjezdu projíždíme okolo krav v tunelu. Ivan stojí kvůli
krávě, přešla mu přes cestu a Ivan to komentoval slovy: „Ty krávo!“ Haggen,
St. Sigmund, Alt-Peida, Kreuzlehn, Gries, Sellrain, Kemafen. Erda se nám ztrácí,
sjel špatně, ale jede po druhé straně řeky a na nejbližším mostě přejíždí na
správnou stranu a připojuje se opět k nám na silnici č. 171. Je to v pohodě,
našli jsme se. Innsbruck (18 °C ve 20,39), Rum, Hall im Tirol, Mils, Volders,
Wattens, Kolsass, Weer, Pill, Schwaz (17 °C ve 21,33), Brixlegg, Kundl, Wörgl,
Bruggermühle (málem jsme přejeli ježka), okolo Goingu – na parkovišti tu jsou
Češi s Octavií. Nedaří se nám najít nocleh. St. Johann, směřujeme k Loferu.
Jsme unavení. Odbočujeme na parkoviště u lanovky. Děláme taras z hadráků a
přespíme tady. Je 0,11 hodin, takže vlastně už pátek.
Ujeto: 335 km
Doba jízdy: 7 hod 13 min
Maximální rychlost: 88,7 km/h
Den 8. – PÁTEK 22.8.
Jsme v horském středisku Winterwald u Waidringu (asi 8 km před Loferem). Vlasta
spal v noci ve spacáku se slimákem. Chvíli si povídáme s krajany, kteří sem
přijeli na dovolenou. V půl dvanácté vyrážíme směr Lofer – benzínka. Tankujeme,
potkáváme Felicii z Příbrami. Za Unkenem jedeme dlouhým tunelem (Achbertunnel
– 1 498 m). Bad Reichenhall, Walserberg, Wals, Himmelreich, Salzburg (28 °C
ve 13,16), Mayrwies, Esch, Eugendorf, Henndorf, Hankham, Matzing. Stavíme u
jezera Wallensee. Jdeme se koupat, jsou tu škeble – o jednu jsem si rozřízla
nohu, Luděk má škrábanec na ruce a Ivan taky na noze. Vaříme si oběd. Ivan
má přednášku, kterou si měl podle itineráře expedice připravit na téma K.H.Borovský
– jeho doba, dílo a význam. Opravdu se dozvídáme mnoho zajímavého hlavně ze
života K.H.B. Těsně před čtvrtou odjíždíme od jezera. Steindorf, Straßwalchen,
Brunn, Obermühlham – stavíme u benzínky, kde byl loni sraz veterán klubu Pöndorf.
Untermühlham, Frankenmarkt, Bierbaum, Vöklabruck, Attnang, Schwanenstadt, Oberharrern,
Lambach, Edt bei Lambach, Wels, Schleisheim, Marchfrenk. U obchodu Luďa spravuje,
protože mu to jelo jen na jeden válec. Niederfeld, Thening, Kirchberg, Straßham,
Unterhöf, Wilhering, Linz, Glasau, Zwetl an der Rodl, Bad Leonfelden. Přejíždíme
hraniční přechod Studánky a směřujeme do Vyššího Brodu. Jedeme se ubytovat
do kempu „Pod hrází“. Jdeme si sednou do hospůdky, ale na pivo se tu stojí
příšerná fronta.
Ujeto: 247 km
Doba jízdy: 5 hod 3 min
Maximální rychlost: 99,3 km/h
Den 9. – SOBOTA 23.8.
Ráno jedou kluci do Rožmberka a do Českého Krumlova, aby přivezli zpátky kluky,
kteří tam jeli dát auta a pojedou vodu. Já s Lenkou a Vlaďkou se mezitím jdeme
podívat na náměstí, kde je pouť. Jindra s Vlaďkou pak odjíždějí, mají ještě
týden dovolené, tak jedou dál. Lenka, Ivan, Luděk, Vlasta a já se přesouváme
do Rožmberku, kde se stavujeme na oběd v restauraci. Personál není příliš vstřícný.
Pak už jedeme do kempu, kde čekáme na ostatní, koupeme se ve Vltavě, odpočíváme.
I zdejší hospodu jdeme večer vyzkoušet.
Ujeto: 32 km
Maximální rychlost: 85,2 km/h
Den 10. – NEDĚLE 24.8.
Vstáváme s Luďkem, Lenkou a Ivanem v půl osmé. V osm bychom chtěli vyjet.
Loučíme se s ostatními. Cestou stavíme v Českém Krumlově na benzínce na snídani.
Mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem nám to začalo jet jen na jeden
válec. Zastavujeme. Máme na svíčce pecku. V Jindřichově Hradci se loučíme.
Kotačkovi se od Luďka oddělí až v Jarošově.
Ujeto: 123 km
Doba jízdy: 2 hod 5 min
Maximální rychlost: 99,3 km/h
Co říci na závěr? Na společné dovolené spřátelených Velorex týmů jsme zažili
hezké chvíle a mnoho legrace. Těšíme se na další expedici, která zatím nemá
určený cíl. A našim Velourexům děkujeme, že nás spolehlivě dovezli zpátky
do naší vlasti. Kupodivu se letos ani nekumulovali opravy při návratu do
Čech, jak to bylo u nás při minulých expedicích běžné.
|
Oznámkujte článek jako ve škole: nehodnoceno
Související články:
| |
Provozovatel serveru nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů. | IHRE REISE | |
| |
| HALLO, ICH BIN TOTAL ÜBERRASCHT, ALS ICH SAH, WAS SIE MIT IHREN VELOREX BEREIST HABEN. HOCHACHTUNG!!!!
WARUM SIND SIE NICHT ZU MIR GEFAHREN. PAAR KILOMETR VON IHRE REISEPLAN ENTFERNT. VIELLEICHT NÄCHSTES JAHR.
ICH UND MEINE FREUNDE RUFEN:" KOMPLIMENT!!!"
ICH WÜNSCHE ALLEN FROHE WEIHNACHTEN UND GUTE RUTSCHT INS NEUEN JAHR 2004
IHR
VLASTA AUS BERNPosláno 26.12.2003 v 17:17 |
|
|
| | pochvala | |
| |
| Katko Super, superrrrrrrrrrrr Posláno 4.09.2003 v 06:39 |
|
|
| | Re: pochvala | |
| |
| dík, dělala jsem, co bylo v mých silách Posláno 4.09.2003 v 09:13 |
|
|
|
Komentáře mohou psát pouze a uživatelé.
|
|
|
| Celkem článků: | 842 | Celkem fotografií: | 9451 |
|
| TOP články | |
| | Diskuse u článků | |
| | |
|