Vadí zima našim motorům a velorexům vůbec?
Na odpověď tuto otázku jsem náhodou narazil v jednech motorkařských novinách a v jedné odborné knize zabývající se tímto problémem.
Zima vadí v podstatě všem motorům.
Motocyklové motory jsou v podstatě stavěny na jízdu v létě. Motory a tolerance v nich jsou proto na to počítány a nastavovány a to ne jen seřízením karburátoru, ale i volbou olejů a úpravou tolerancí v motoru.
V zimě jsou na tom nejhůře vzduchem chlazené motory s nuceným chlazením a litinovými válci. Nucené chlazení je případ velorexích motorů. Chladí se totiž už při nastartování, jelikož jeho větrák je napojen přes klínový řemen rovnou na kliku motoru. V zimě se stane to, že žebrovaný válec motoru se v podstatě vůbec neohřeje na provozní teplotu a jeho vůle se nedostanou do předepsané tolerance ve které se musí píst ve válci pohybovat . Tím se dostává do mezních hodnot. Při provozu v zimě se hlinikový píst ohřeje na správnou provozní teplotu, roztáhne se, ale válec, který není nadměrným chlazením se schopnej ohřát zůstává na vrtání menší. Sice se bavíme o několika tisícinách a setinách milimetru, ale kupodivu tyto setiny jsou dost důležité, aby se motor bez problému točil. Ona totiž teplotní roztažnost (dilatace) různých materiálů může v nejhorším případě způsobit až zadření motoru. Nejhůře jsou na tom litinové válce a válce s ocelovou nebo litinovou vložkou. Ona tato kombinace : litina a ocel má různou roztažnost oproti hliníkovému pístu.
V zimním období, když už se teda jezdí na vzdálenosti kratší ale i delší je potřeba mazat směsí bohatší na olej u motoru s běžnou kombinací 1:33 až na 1:20. Při zvýšení množství oleje v benzínu se staví zas proti motoru a to zanášením výfukového potrubí a kanálů. Motor není ohřátý na potřebnou teplotu a olej se nestačí dostatečně spalovat. Další věc co jsem se dočetl je, že je potřeba přetryskovat karburátor na zimní provoz a to dát větší trysky aby se směs obohatila. Chudá směs může v nejhorším případě zapříčinit až propálení pístu. Je to dáno tím že v karburátoru vlivem nasávaného chladného vzduchu může docházet až ke kondenzaci vody a špatného přisávání potřebného množství benzínu.
Nevěřil bych tomu, kdyby se mi nestalo to co teď popíšu, že v zimě muže bejt na vině chudá směs, voda a nadměrné chlazení. Asi před 14 roky jsem vlastnil Jawu 350 typ 360. Ozval se mi človíček na můj inzerát, že prodám motorku, ale podmínka byla dopravit mu ji do České Lípy (cca 60 km). Pořádně jsem se oblékl vzal termosku s teplým pitím a vyjel. Po krátké jízdě asi 30 km v zimě se mi ozval rachot v motoru a přestal se točit. Cesta byla dlouhá a mrazivá (asi -5°c) na to abych motorku tlačil zpět do garáže. Proto jsem se rozhodl přijít na to co se stalo. Motor se při startování choval jak bez komprese na jeden válec. Po sundání nejdříve jedné a pak druhé hlavy jsem zjistil, že mám propálený píst. Konstatoval jsem únavu materiálu. Vše jsem složil. Motorku jsem dotlačil k jednomu domku u silnice, tam jsem požádal majitele o azil mé motorce, a stopem zajel domů pro pomoc. Po dopravě motorky do garáže jsem vymontoval motor z rámu rozpůlení vyčištění od zbytků pístu, nechání udělání výbrusu, jelikož motor měl najeto okolo 16ti tisíc km. Dát tam novej píst by nebylo do zajetého válce to pravé. Kamarád který pomáhal mi řekl že se někde dočetl že propálení pístu mohla způsobit voda v benzínu. Argument že během válečných leteckých bitev si do stíhačových motorů piloti přistřikovali vodu pro lepší akceleraci mi neprošel. Nalil jsem tedy obsah nádrže do sklenice a po ustálení paliva jsem v něm žádnou vodu nenašel. Díra v pístu byla na krajích hrubá bez otřepů a asi centimetr veliká. Trochu jako když ulomíte kus hliníku. Čelo pístu bylo trochu zploštělé a propadlé. Motorku jsem z garáže vytáhl až na jaře. Zimní jízda se mi moc nevyplatila. Motorku jsem si nechal do léta a pak ji prodal. Propálený píst jsem si schoval.
Teď po letech jsem se dozvěděl co se mi vlastně při oné zimní jízdě přihodilo a co na to mělo pravděpodobně vliv. Možná to mohla mohla způsobit i nevhodně zvolená svíčka, ale to už si nepamatuji. Narazil jsem na to na stránkách určených trabantům. Nedoporučují tam svíčky typu Y. Mají více vysunuté jiskřiště tudíž zapaluje směs těsně nad pístem a to může udajně také zapříčinit propálení pístu.
Další důvod proč nejezdit v zimě veloušem je sůl, která se používá na solení silnic. Tou se totiž napouští při jízdě plachty a agresivně působí na rám a ty plachy. Ač plachy uschnou tak sůl je v nich pořád. Při každém namočení agresivní proces jede nanovo - třeba v menší koncentraci ale jede. Sůl z plachet se zbavíme stoprocentně jen vypráním či výměnou. Motocyklu tomu stačilo opláchnout ho vodou a byl ok.
V zimě bych ani nedoporučoval přijít do studené garáže a jen jak se říká protočil motor, aby nezatuhl a vyzkoušel jestli se točí a chytá. Při krátkém chodu motoru a jeho nedostatečného prohřátí se vykondenzuje vlhko ve válci a válec zrezne, někdy méně někdy více a to, že nejde motorem vůbec otočit a tím si řekne o go. Při tom se vysekají písty z válců a udělá výbrus. V chytré knize doporučují před odstávkou motocyklového dvoutaktního motoru při nastartovaném prohřátém motoru nabrat do injekční stříkačky trochu oleje co přidáváme do benzinu pro mě M2T a stříknout ho do karburátoru. Motor po této operaci většinou sám zhasne a když ne, tak to udělejte za něj. Na jaře pak stačí jen vyčistit svíčky a nastartovat a udělat delší vyjížďku po okolí.
Zajíždění motorů v zimě je (krom sněžných skútrů) z důvodu lepšího chlazení také nerozum viz článek.
Je ještě mnoho a mnoho faktorů proč nejezdit veloušem v zimě, ale na to příjde každý sám. Například : když by se náhodou projel za nákladním autem po rozbředlé silnici…nebo zmrzlé vyjeté koleje od aut velouš do nich moc nepasuje to se pak jízda změní spíše na boj o holej život a mnoho dalších…..
Nechte velouše v zimě odpočívat bude to lepší
|
Zaregistrovat
24. 12. 2005
Verze pro tisk
Odeslat na e-mail)
)
