Kopcovatého terénu si u nás na Liberecku užíváme až až tak mě to táhne spíše do rovinek.
Ani letos tomu nebylo jinak. Naplanované Polsko 2014 jsem musel v rámci krátké dovolené zredukovat pouze na návštěvu královského města Krakow a nedaleko vzdálené Wieliczky.
Cestu do Krakowa jsem rozplánoval na tři dny. Tři dny pobytu v Krakowe, i to bylo málo k prohlídce města a dva dny na cestu zpět.
V podstatě to byla delší cesta při které jsem testoval instalovaný karburátor 2926S11. http://www.velorexy.cz/garaz/beton/betonecek/karburator
Jelikož jsme vyráželi kolem poledního měl jsem naplánovanou první zastávku v některém z kempů u vodní nádrže Rozkoš. Jen jsme tam dorazili docela brzy tak jsme cestu protáhli až k vodní nádrži Pastviny. Vybrali jsme si z mnoha kempu co okolo nádrže jsou. Zde jsme i přenocovali.
Po vydatné snídani jsme obhlédli copak je to za vodní dílo. Následovala cesta přes Králiky se zastávkou u železobetonového opevnění a prohlídkou pevnosti Hůrka.
Cesta přes Červenohorské sedlo byla pomalá. Plně naloženému hadrákovi se do kopce moc nechtělo. Za to dolů směr Jeseník jsem usoudil že by mohl brzdit daleko lépe. V té chvíli padlo rozhodnutí po příjezdu zpět domů zkusit dlouho odkládaný projekt osazení hadráka dvouklíčovými brzdami. http://www.velorexy.cz/garaz/beton/bezejmeny/dvouklicove-brzdy
Kousek před Jeseníkem jsme odbočili a s malou pauzou na vychladnuti motoru překonali Přemyslovské sedlo. Ten den už nebyl v podstatě žádný kopec k vytyčenému dennímu cíli Ostrava jsme dorazili okolo 17 hodiny. Sraz z kamarádem u Globusu dopadl dobře. Nabízená obhlídka Stodolní ulice mě moc nelákala. Přenocovalo se tedy u něho v “konspiračním“ bytě. Za to mu veliké díky. Ono v českých kempech si už nevědí kolik si za jednu noc říct.
Dalšího dne už nebylo kam spěchat Krakow nebyl už tak daleko. Na obzoru byli už jen rovinky. Stále za pěkného počasí jsme si užívali cestu. Hranice jsme překonali někde u Karviné. Po průjezdu různch vesnic a silnic nižších kategorii jsem se dostali do Krakowa. Kemp SMOK byl jednou s alternativ kterou jsem měl připravenou k postavení stanu. Jeho umístění bylo nedaleko Krakowské ZOO. Toť plán na další den. Po zaplacení poplatku za kempování jsem rozbalili stan pod nejakou vrbou. Následoval lehký průzkum Krakowa jelikož na ulehnutí bylo brzy.
Následující den neděli 20.7. 2014 jsme si zajeli do ZOO na obhlídku jaké to tam mají zvířátka pohodlné a útulné. Zoo byla rozsáhlá. Stín pod stromy, kterých bylo v ZOO hojně, byl příjemný . po několika hodinové prohlídce jsme se přepravili na Krakowský hrad Wawel. Po zakoupení vstupenek jsme absolvovali prohlídku. Dosti ucamraní po celem dni jsme byli docela rádi za sprchu a horizontální polohu ve stanu.
Den „D“. Pro někoho už okoukaný solný důl Wieliczka po nás neznámý byl cílem dne. Ač od Krakowa kousek já najel přes 50km. Měl jsem času dost. Předem zakoupené vstupenky za pomocí polského kamaráda nám usnadnili čekání v dlouhé frontě. Tudíž jsme si mohli prohlédnout celé městečko. Než jsme ovšem zaparkovali hadráka na nějakém z nabízených placených parkovišť projeli jsme si a okoukli které je nejvyhodnější. Cena se pohybovala od dvou zlotých za hodinu. Narazili jsme na parkoviště které vyhrálo tam byla cena 10zŁ za celý den. Ono jsme přeci jen přijeli před polednem prohlídka byla až v 16:45. Ta ovšem měla trvat 2-3 hodiny. Tak že se vyplatilo zaplatit na celý den. Po obědě a prohlídce městečka jsme stále byli upozorňováni že v dole bude zima. Vybaveni teplou mikinou(nebyla potřeba) a radiopříjmačem jsme sešli asi do úrovně 100 metrů pod zem. Dobré bylo že paní průvodkyně používala jednoduchou polštinu tak že jí bylo dobře rozumět. Horší bylo elektronické zařízení, kterým nás vybavili při vstupu. To má velké nedostatky. Nebylo kolikrát ani slyšet co paní průvodkyně povídá. Tak že těsnější kontakt byl skoro nutností aby se člověk něco dozvěděl. Prostory vykutané v zemi plné soli obohacené sochami, lustry a oltáři vše vyrobené ze soli byly nádherné. Jelikož se i pod zem do hloubky 125metru dostal pokrok nebyl problém se pripojit v určitých prostorách na WIFI či odeslat případně příjmout pár esemesek. Podzemní krámky s drahou solí bylo možno potkat jak na povrchu tak právě i zde . Nejhlouběji jsme byli 135 metru. Z podzemí jsme byli vyvezeni čtyřpatrovým výtahem a byl to fofr. Nahoře po odevzdání radiopřímače jsme vyhledali hadráka a hurá do kempu. Tam jsem měl domluven sraz z Polským kolegou na 21 hodinu. Po jeho příchodu a příchodu majitelky velorexu Alice jsme po krátké rozpravě dostali nabídku prohlídky nočního Krakowa. Alice nám domluvila noční vystup na nejznámější kostelní věž v Polsku a to Mariánského kostela. V samotné věži má totiž 24hodinovou službu Pořárník. Tento člověk každou hodinu zvoní a trobí trumpetou na všechny čtyři světové strany. V poledne je v celoplošném rozhlase právě tento zvuk trubky slyšet. Bylo mi umožněno odzvonit si jedenáctou hodinu večerní. Děkuji Alici za tento nezapomenutelný zážitek. Do kempu jsme se dostali někdy po půlnoci.
Ráno jsme zabalili stan naložili hadráka a hurá směr Jeseník. Vyhýbajíc se rychlím tahům jsem se do Jeseníku dostali okolo 16 hodiny. Tam jsem se setkal s velorexím kolegou po dlouhé debatě trvající do hluboké noci při které jsem se dověděl že páv spí na komíně jsme ulehli do peřin.
Jelikož jsem se už těšil docela domů cesta pokračovala přes Polsko k hraničnímu přechodu v Novém Městě pod Smrkem. Celkem jsem ujel okolo 1500 km při průměrné spotřebě 4,3litrů na sto kilometrů. Mohu li porovnat stav silnic s předchozími roky jsou už Poláci daleko před námi.
Zaregistrovat
Přehled garáží
stroj: Betoneček
?
Jaroslav