Blatník ač se to na první pohled nezdá je složen ze dvou
Podlaha
Podlaha je přeci jen pár prkének. Tohle si může každej říct když na podlahu u velorexe koukne. V podstatě ano. Ovšem k výrobě takové podlahy, aby člověk měl pomůcky z truhlářské dílny. A byl zas trochu i kovářem. Když už máte prkénka dle rozměrů hotová a seskládaná k sobě tak je na půl vyhráno :-). Zadní část podlahy co je pod sedadlem tu drží hrst hřebíčků. Přední už je nýtovaná. Proč výrobce zvolil tuto metodu mi zatím nikdo neobjasnil. Ono není rozkleplej nejtek jako nejtek. Tu se mi vždy při nýtování prožene hlavou část filmu „Jáchyme hoď ho do stroje“. Není nejtek jako nejtek :-). U podlahy ve velorexu je nejt kovovej a 4mm silnej. Rozklepnout nejt není zas takové umění ovšem záleží jakej chcem výsledek. Nejt má z výroby nějakou hlaviču nejčastěji půlkulatou. Tak by to chtělo i půlkulatou vytvořit na druhé straně. Dá se takového tvaru dosáhnout jen za pomocí kaldívka . Ovšem je to dosti zdlouhavé. Na to jsou už dnes různé nejtovací udělatka co takovou půlkulatou hlavu po pár úderech kladivem o určité hmotnosti vytvoří samo.
dobrá nýtovací souprava vyrobená ještě když sssr byl náš vzor :-)
Rám
Samotnej rám Velorexu je pár dobře naohýbaných trubek a ještě lépe pospojovaných sváry. Metod ohýbání trubek je kupodivu také dost. Pokud člověk ohýbá jednu trubku je docela hloupost mít nějaké speciální zařízení. Mě třeba u ohýbání trubek co jsou na velorexu jako prahové stačilo 6 truhlářských svěrek, šest prkének asi tak 15x10 cm a autogen. Základ je naohnout co nejlépe podle původní trubky trubku novou. V tomto případě je dobré neuříznout si původní trubku ze stroje. Toto totiž dost usnadní práci při ohýbání trubky nové. Pomocí svěrek a prkének si novou trubku člověk šikově přidělá k trubce co chce ohýbat no a postupuje dle uvážení. Já začínám ohýbat rubku od předu stroje do zádu. Pokud je trubka ohnutá vyřízne se stará. Tady je dobré starou trubku rozřezat na kousky. Vždy ji říznout v místě zpěry , ale tak aby na ní zůstal kousek trubky původní . Ten se pak postupě odbrousí. Pokoušet se jakoby starou trubku vyříznout vede jen k tomu, že je více na sváření. Přípravek na ohýbání slabých trubek tady na webu byl popisován. Jeho jednoduchost v konstrukci je více jak dostačující k výrobě různých rádiusů. K svařování trubek k sobě by to chtělo určité znalosti a samosebou i svařovací soupravu. Když jsem byl v učení mistr říkal že „..v podstatě nic není nemožné…“. Se slovy při výuce „……svařit jde v podstatě vše a co nejde tak se stejně najde vždy nejakej jedinec co to neví, že to svařit nejde a svaří to. Tak proč se zabejvat svařitelností různorodých materiálů k sobě…“
Dráty, dráty samé dráty
Rozvod elektřiny od baterky ke spotřebičům je potřeba taky udělat. Ono totiž bezdrát ve velorexu by mohl těžko fungovat. Né že by člověk zrovna potřeboval k natažení pár kabelů znát nějaké vyhlášky či by musel absolvovat speciální školení. Měl by ale trochu vědět jak co ve velorexu funguje. Nestačí jen vědět že světla svítí, klakson troubí a stěrače stírají.
Elektroinstalace ve velorexu ani na motorce Československé výroby není tak složítá. Šest či dvanáct voltů vás hned tak nezabije tudíž není se čeho bát. Jen tak pro informaci popíšu kam kterej vodič vede . Pak už není nic jednodužšího než se držet číselného označení. Na spínací spříňce co má pozice 0-1-2-3 najdeme osum čísel: 30, 56b, 58, 15, 54, 57, 56a, 30 (případně 51 místo druhé třicítky). Většihu těchto čísell najdeme i na nějaké součástce jako je třeba indukční cívka 1, 15 nebo konektor v hlavním světle 58, 56a, 56b. Dokonce i regulační relé má své čísla a písmena: M, 61/D, 51/B. U mechanického přerušovače blikačů je označení +,P, Z. Elektronický přerušovač bikačů má svá čísla také 49, 49a, 31. Na dynamostartéru najdeme označení S1, S2, D, M ale také 1A, 1B. Křížovej přepínač má na svém těle vyražené tyto znaky D, B, S1, S2, 1A, 1B. Ani na přepínači směrovek nezapoměl vyrobce vyznačit kam který vodič připojit 54, L, P. To je jen část čísel které můžeme najít na spotřebičích ve velorexu. Na svém velorexu mám v tachometru čtyři barevné kontrolky. Zvolil jsem si rudou pro kontrolku dobíjení. Zelenou kontrolka směrových světel. Modrá tak všeobecně ukazuje na zapnutá dálková světla a oranžová kontrolku zařazeného neutrálu v převodovce. Pokud by jsme dodrželi propojení stejných čísel a písmen mohlo by nám to svítit a dokonce i dobíjet. Co které číslo a písmeno asi tak znamená?
Začnu li spínací skříňkou : 30- přívod od baterie 56a - vedoucí k hlavnímu tlumenému světlu 56b - vedoucí k hlavnímu dálkovému světlu 57 - se dá využít pro obrysová světla přední a to v rámci ůspory energie. Sepnutý je pouze v pozici 1 na spínací skřínce. Ono proč taky svítit obrysovejma, když tam svítěj hlavní světla. 58 – vedoucí k osvětlení přístrojů a hlavně k obrysovému světlu zadnímu i přednímu pokud nevyužívame také pozici 57. 30/51 – vodič vedoucí do relé na pozici B/51 ale i ke klaksonu a brzdovejm světlům. 15 –je okruh oddělený od všech spotřebičů. Výhradně pro napájení zapalovacích cívek. 54 – ostatní spotřebiče jako jsou blikače, motorek stěračů, sdružený kontakt kontrolek dobíjení a neutrálu, apod. Pozice 0 - při zamačklém klíčku jedeme bez světel. Jsou propojeny konektory 30-15-54. Není li zamačlnutý klíčen je vše rozpojené krom pozic 30-30. Pozice 1 - Při zamáčklém klíčku rosvítíme přední a zadní obrysová světla. Jsou propojeny konektory 30-15-54-57-58. Není li zamačknutý klíček jsou propojeny konektory 30-57-58. Pozice 2 – Při zamačklém klíčku připojíme k obrysovým světlům tlumená (potkávací). Jsou propojeny pozice 30-15-54-58-56a. Není li zamačknutý klíček jsou propojeny konektory 30-58-56a. Pozice 3 – Při zamačklém klíčku připojíme k obrysovým světlům dálková. Jsou propojeny pozice 30-15-54-58-56b. Není li zamačknutý klíček jsou propojeny konektory 30-58-56b. 31- je pro označení vodiče, který je ukostřen. Podle nového značení se počítá s tím že je ukostřen mínus pól. B - přívod od baterie D – napájení od dynama M- označeno budící vynutí dynama 61- vedoucí ke kontrolce dobíjení S1,S2 – silové vodiče určené ke startování dynamospouštěčem. 1 -Přívod od kladívka a kondensátoru. 1A,1B – pomocné značení cívek pro levý a pravý válec a přepínače kladívek na křížovém přepínači.
Toto jsou asi nejduležitější označení pro chod stroje v rámci elektroinstalace. Barevné označení vodičů a jejich síla má také svá pravidla podobně jako s pojistkama.
Všeobecne vezmu-li dobu v rozmezí let 1958 až 1989 tak bylo nějak v naší zemi stanoveno že každá barva vodiče na vozidle má své opodstatnení. Žlutá kopříkladu osvětlení. Zelená vede k blikačům. Červená živý vodič a podobně. Síla vodičů tedy jejich průřez by se měl také dodržovat a to k poměru jejich zatížení odběrem spotřebiče k němu vedoucímu. Já třeba k hlavním světlům vedu průřez 2,5. K zadním sdruženým světlům a ostatnímu osvětlení průřez vodiče 1,5. Ke klaksonu 1,5. Ke kontrolkám postači průřez 1. Přívod od baterie na pozici 30průřez 4. Vodíč od baterie ke křížovému přepínači na pozici B osobně dávám pruřez 16. S pojistkama a jejich ampérovou výdrží je to tak nějak podobně. Samosebou svazky vodičů by se neměli jen tak povalovat po vozidle či bejt někde jen MacGyverova paska(izolačka) co by držela vodiče u rámu. Chce to pěkně dát do bužírek. Tady pomáha nejprv bužírkou protáhnout třeba vázací drát a jím ten svazek protáhnout. I zde ovšem patří přísloví …kdo maže, ten jede…. Čím to namazat? Nejlépe použít JAR, ten má doma snad každý.
Čelní sklo
Někdo radí glicerinovej olej či jiné mazadlo na bazi oleje. Což o to glicerinovej olej je fajn, ale rychle se vstřebá do gumy. Jiné ropné produkty nejsou na gumu až tak vhodné . Nejlepší je nějakej Jar .Dnes už vyráběj i Jargel nebo tak něco ten je matlavej dosti :-). Nejlépe nasadit gumu nejprve na okno usadit jí a pakdo drážky kam příjde okenní rám vtlačit 1,5-2,5 kablík okolo dokola. Tak aby oba konce končili v dolní části okna.Teď teprve namatlat gumu a okenní rám, jinak by se vše smekalo a blbě nasazovalo. Pak už jen nasadit okno zevnitř ven
Plachty
Nakonec by člověk měl zvládnout i trochu šití. Ona samotná karoserie je koženková. K jejímu přichycení na určitejch místech je za potřebí ovládat jehlu a nit. Někdo se mě ptal kde nejlépe potahovat velorex nejdříve. Nejlépe dle mého názoru začít přední kapotou. Jelikož když na rámu v přední části nic není dobře se přichytáva svěrkama při její ustavování. Pak si jen stačí na plachtě a rámu označit kam kterej turniket příjde. Vyseknutí dírek v plachtě pro očka a následné osazení očkem na to chce mít nějaký přípravek . Jinak to jde dosti pomalu a vysledek nemusí bejt valné kvality. Další co je na řadé jsou prahy. Ty jsou k podlaze přichceny hřebíčky a k rámu přišity. Tady je dobé mít nasazené dveře. Dveřmi si totž trochu samotnej práh přidržíme ,ale hlavně těsnící lem kolem spodní části dneří dobře usadíme ke dverím. K prvotnímu napnutí prahu je dobré použít napínáčky s vetší hlavou. Já používám s hlavou o půměru 16mm. Když je práh přidělanej k podlaze. Tak se na předním a zadním konci přišije vnitřní a venkovní strana prahu okolo rámu k sobě a dopne. Pak už záleží na vlastním uvážení kde člověk bude pokračovat přidělávat plachty.
Pokud má člověk prostředky ne jen svěrák s kladivem a zvládne těchto pár řemesel jako je sváření, šití,klempířina. Musí bejt také trochu lakýrník, truhlář a kovář zároveň. K tomu bejt i trochu elektrikářem,tak má vyhráno. Velorex může dřív nebo později uvést do chodu.
Co k tomu na závěr dodat jen to ať se práce daří a dovede vás k vysněnému cíli.
Pokud se vám zdá že je velorex složitej nechte renovaci radši někomu kdo už zkošenosti a prostory na takovou činnost má případně se nebojte optat, když se nad něčím zaseknete. Lepší se dvakrát zeptat než něco nenávratně poničit.
Dodatek pod čarou:
Upozornění pro všechny návštěvníky: Zvukové nahrávky jsou provozovány na serveru youtube.com se kterými nemá tento web velorexy.cz žádnou spojitost. Všechny nahrávky jsou hostovány na serveru třetí strany za které zodpovídá server třetí strany, který nahrávku fyzicky vlastní a zpřístupňuje široké veřejnosti.
Díky, Betone, za takovéto shrnutí bohatých technických zkušeností, je za tím spousta času a práce a pokládám za velice přínosné to takto přehledně předložit ostatním.
...
K té elektrice jeden dotázek:
Jaké tě napadá nejjednodušší zapojení denních světel za využití stávající instalace? Šlo by to bez použití rozpínacího relé?
Tohle jsem nikdy nepotřeboval řešit nějake denní svícení. Jelikož dynamo má své omezení ve výkonu a taky abych si ho šetřil jsem v podstatě od prvopočátku měl alternátor.
jedine co mám je auto,auticke rosvěcování světel.
Libilo se mi že to jde použít jak na polaritu s mínusem tak i s plusem na kostru. Zapojit se to dá rovnou k pojistkám
Je dobré že se Beton rozepsal o uskalích renovace či rekonstrukce, měl jsem taky několik motorů rozložených sekerou a složených kladivem - sprohýbané otlučené a vylomené kartery, oprava byla složitá a nákladná.
To samé je nejen o motoru, (byt se zdá že velorex je jen splet trubek potažených koženkou). ale celém velorexu.
Kolikrát jsem se divil jak někdo mohl ohnout, utrhnout či jinak vytunit co normálně nejde.
Pokud nemá člověk přípravky - stahováky, natahováky, dobré nářadí a trochu zkušenosti neměl by se do renovace pouštět sám, ale obrátit se na někoho kdo mu minimálně DOBŘE poradí.