edit 25.2.2020
Tak, a je to, co už bylo nevyhnutelné, se naštěstí díky velké ochotě mých kamarádů stalo. Den před nechvalně známým výročím únorového převratu přijel "dostavník", Rudolf byl bez odporu a nenásilně natlačen na jeho podval a odjel na léčebně-lázeňský pobyt. Poslední cca rok provozu v omezeném rozsahu jsem absolvoval s náhradním motorem s hydraulicky ovládanou spojkou, který se mi tam podařilo po jistých peripetiích/do dnes myslím si celkem zdárně/ aplikovat vč. nouzového mechanického ovládání spojky. To jsem ale zakončil na podzimním plumlovském víkendu u Paldy, když se při návratu domů rozhodlo pár kovových spojovacích komponent vydat na cestu ze sání přes karbec do motoru. Kupodivu se jim to zdárně podařilo a moje cesta tak skončila předčasně ve stoupání nad jednou palírničkou na drahanské vrchovině a díky odtahu Jardy na laně jsem se nakonec doplazil domů s tříkolkou alespoň takto. Teda, doplazil, ono to až tak plazení za oktávkou nebylo, ale naštěstí část z kopců to šlo bez lana...... :) . Poučení z krizového vývoje? Neradno aplikovat neoriginální řešení na důležitých místech.......Šroubky v sání, které jeho obal drží k pásovině na držáku motoru, mají být navařeny na pásovině, aby nemohly být motorem nasány. Ale to jsem nevěděl, protože jsem plastové sání se vším co je třeba, sháněl až časem, když jsem zjistil, že to kovové motocyklové tam býti nemá.....
Předcházely tomu ale neustále se stupňující problémy s tuhnutím řetězů, dalších a dalších, a to i po výměnách silentbloků držáků motoru a snah o nachýlení zadního držáku motoru, když se mi Jarda snažil celý den pomoct nalézt problém v rámu či na to nějak zkusit vyzrát. Popisoval jsem to v jiném "adresáři Rudolfovy zdejší garáže"
Bohužel se tyto stupňující se trable netýkaly pouze provozu s náhradním motorem, který vyžaduje proti originálu úpravu výstupu, aby řetězové soukolí bylo v ose., ale projevovaly se již dříve a výsledkem byl podle mne velký nápor na výstupní ložisko a jeho uložení. A protože v té době již měl pod kudlou nezřízeně dorasované bloky původního agregátu VeDr. ing. Jindra CsC :), věděl jsem, že jednou zrenovovaný motor osadím zpět jen za podmínky, že rám tříkolky bude prohlédnut a odstraněna příčina léty zhoršujících se problémů, které se podle mne přenášely až do převodovky a trpěl tak doslova celý motor. Moje zdraky se upínají ke kyvce a držáku motoru, ale až zkušení odborníci teprve snad odhalí problém v kdysi také nabourané tříkolce a co tehdy uniklo při první , nekompletní renovaci, bude odhaleno doufejme nyní.
No a teď tedy dojde na přelisování vodorovných čepů přední kyvky, posouzen bude i stav svisláků, řízení a na zadní kyvce nejspíše přijdou také nové čepy a futra kyvky. To jsou všechno díly, které jsou s největší pravděpodobností na tříkolce původní a tak už mají naběháno jen se mnou nějakých 55tis km a před tím? cca 36tis, jestli si dobře pamatuji.
Já sem se prozatím zadíval do TP na pár statistických údajů z Rudolfovy historie :)
Vyroben 1964, tp. 12.1.1965, tříkolku vyrobilo Velo, lidové družstvo, motor závody 9.k. Praha, první registrace v Blansku o dva dny později, 14.1.65, první majitel byl křestního jména Rudolf a pocházel ze Slovenska, z okr. Kežmarok, ale bydlel v Boskovicích.
První záznam z TP je již 25.3.1965, ujeto 500km, když se druhým majitelem stal pán s křestním jménem jak jinak než také Rudolf, a tříkolka putovala pouze v rámci Boskovic.
Třetí záznam, 26.7.72, tříkolka s najetými 17.367 km putovala za panem Josefem do Svitávky-Sasiny,
kde zůstala až do 17.6.74 a s najetými 21.645 km putovala přes dědinu do Skalice nad Svitavou za panem Jaroslavem, který ji vlastnil jen pár měsíců a
22.1.1975 se sice už mohla přestěhovat přes pár kopců k nám, ale ještě jsme o sobě tehdy nevěděli, takže putovala do Javůrku na Brno-venkov za panem Daliborem,
který ji pak prodal v dubnu 1997. Ale další majitelka si ji na prostějovsku již nepřihlásila, prodala tuto tříkolku v červenci 1999 mě a tak jsem putoval za panem Daliborem uvedeným v Tp, uprosil jej a prodej jsme zdárně kokončili mezi s sebou :). A tak se zase Rudolf po krátkém výletu vrátil k blanenským úředníkům :).
První stavy km snad taky dohledám, na první go motoru v r. 2000 - 1. výbrus - najeto cca 25 tis km, několikeré lehké přidření z přehřátí, ve výsledku přepůlená hřídel převodovky, , přitavená spojková tyčka největší pikantérií čundru po Slovensku.......... , červenec 2007 - 2, výbrus - zajíždění během expedice do Rumunského Banátu, najeto s přeodovodovkou z 634 a bez zadření cca 28-30 tis. km, k.o. uložení výstupního ložiska, převodovka na výměnu ........... 3. GO zima-jaro 2020, repase karterů, výbrus, klika .......přes mé a neskrývané mírné rozpaky předpokládaný návrat k mechanické převodovce s otočenými koly pro 2 a 3 převodový stupeň, typicky pro Velorex, obráceně pro motocykl....... očekávání velká.......
---------------------
edit 27/8/2019
Rada všem renovátorům: dívejte se , co renovujete, jak to vypadá.....v jakém stavu je rám, co má za sebou......... jinak dopadnete jako já... a následují pak problémy s potažením jak rámu, tak střechy.... nebo po 17ti letech třeba zjistíte, že držáky zadních pružin jsou každý v jiném směru a pružiny tak jinak vysoké, což má za následek zkřivení svislé osy kola. - viz foto....
27-5-2014
Tento adresář je už hooodně starý. Ale rozhodl jsem se přidat pár řádků, protože by Rudolf zase nějaký ten zásah potřeboval..... Ale o tom až níže, protože mne napadá pár poznatků po letitém provozu, které ale mají defacto renovaci předcházet. Velorex je stroj nevyzpytatelný, kusový, trubky, plyn a hořák + přípravky, to stačilo k jeho výrobě a pak něco koženky, která to vše schovala či leccos schovala. Noví majitelé strojů, kteří je pak musí či chtějí renovovat, bo jednou je to torzo, jindy sbor, nebo třeba uloženka v různém stavu plachet i koroze, či napadení kutilem. Leckdo se do renovace pustí sám, bez nějakého toho "organizování a sdružování" a v podstatě na takového jedince narazíme při inzercích, na burzách či až následně na srazech..... Nevím, zda si vždy ten či onen renovátor a restaurátor uvědomuje, co vše může na něj čekat za úskalí. Některá jsou viditelná, že něco chybí a třeba více či méně jde sehnat, udělat.... . Horší jsou ale ta úskalí, která pak mohou nadělat hodně paseky následně, např. při pasování, pošívání, zajíždění...... .Po svých laických zkušenostech mohu dát do placu pár strohých poznatků a rad, které mohou ušetřit spoustu práce, výdajů či zklamání, vše defacto z vlastní zkušenosti.
- Co je první, věnovat pozornost stavu rámu, rúzné šrámy, vyhnutí, sváry po opravách atd. a zejména deformace po haváriích....
- stavy náprav, jak jdou kola, v jakém stavu jsou kyvky, jak sedí tlumiče, stav pérování, únava pružin.
- úpravy, které tam údajně vždy byly, srovnat s tím, co má být či nebýt, nepůvodní díly apod.... . Dnes už je dost informací a indícií, jak takové věci poznat, detekovat, kde se optat.... /knihy, internet, komunita/
Co se mi stalo, co jsem před léty zanedbal? Některým věcem jsem nevěnoval dost pozornosti, z neznalosti apod....,
- mj. hned při napínání střechy jsem zjistil, že střecha je hnutá a tudíž střecha by vypadala dost škaredě, s faldy apod..., muselo dojít k rovnání, ale ne takovému, jaké to má být, dodnes jsou deformované oblouky nad okny, což vadí jak přilnavosti okýnek, těsnosti lemů, zatékání apod....
- ohnuté kyvky --- vliv na nasazování a sklon zadního kola, sjíždění předních kol, sbíhavost....
- únava horního chytu př. tlumiče /dochází k dření částí tlumiče o sebe, vydírání pístku, protože tlumič nejde pěkně kolmo....
- únava zadních pružin - jejich nestejné ohnutí, vyhnutí
- křivá záď tříkolky, ze které plyne přidírání doutníku o pružinu pérování. Za ta léta již dokonce došlo k prodření ve spoji doutníku, z čehož plyne bohužel zasírání vnitřku motorového prostoru a plachet.
Musím se přiznat, že tehdy v počátcích jsem absolutně netušil, že Velorex je tak specifický stroj, který vlivem intenzity používání, stavu silnic, prošel a prochází jak změnami na rámu, opotřebením či závadami typu kroucení trubek, praskání os kol, případně výjimečně rozlomení př. tlumiče, což je i nebezpečné, že zejm. stav náprav, silentbloků, odpružení, kol, řízení je pro bezpečný a dlouhodobý provoz bezpodmínečný. U brzd je veledůležitá kontrola uchycení brzdových štítů, u kterých zevnitř nesmí chybět podložka z pásoviny pod šroubem.
No a co mne tedy čeká či dávno mělo být uděláno?
----------------------------------------------------------
oprava horního chytu př. tlumiče, který se "láme"
snad nějaká oprava př. kyvky, kvůli sjíždění kol
nové čepy vodorovné kyvky, kontrola svisláků
repase zadní kyvky, zejm. narovnání, kontrola čepů, silentbloků
úprava držáku doutníku, aby pružina nedřela o něj a výhledově možná něco s rámem, pokud to půjde, opravit oblouky atd......
v návaznosti na předchozí předělání alternátoru, který zavazí šroubování matky doutníku
výměna zadních pružin + možná i tlumičů
vyjmutí a kontrola pajšlu motoru, přetěsnění, oprava výstupu na mech. spojku, kde není v provozu ani nouzový poloautomat
repase dynamostartéru, který stále nechce moc motat, i když, ještě to zkusím novou baterií
brzdy - taková menší GO - seřízení, příp. stočení bubnů, nové výplety kol, resp. i rovnou nové ráfky
kontrola řízení, nové spojovací -elko- mezi hřeben a spojovací tyč řízení
Nu, je toho dost.. a tedy jaké je prozření ze života, poučení z krizového vývoje?
Řekl bych, že pro příště, i když spoustu věcí si nebudu nikdy dělat sám, bych věnoval pozornost více věcem, než když jsem byl tehdy nadšený z koupě a nervózní z renovace jako nováček...a přesto, že nejprve jsem chvíli po GO motoru jezdil a teprve potom došlo na párání plechů, nýtků, vaření atd...., přesto spousta drobných podstatných detailů unikla.
Prvně jezdit, potom kuchat, to je myslím každopádně nejlepší základ, nekuchat za každou cenu, mít úctu k patině při zachování "bezpečí" posádky i okolí, udržitelnosti vzhledu a stavu, ochrany před korozí a destrukcí.
A kdo nemá vůbec pro popsané věci cit, asi by se měl aspoň obrátit na nějakého dobrého rádce, kamaráda, navštívit či kontaktovat velorexáckou komunitu , dnes je naštěstí spousta možností a každý Velorex si to zaslouží :).
-----------------------------------------------------------------------------------
26/9/07 GO motoru vydržela cca 25 tis. km .... v červenci 2007 GO klikovky, výbrusy, ccca 4000Kč
Začnu soupisem hlavních nákladů:
velouš 8.000,-
oprava motoru 10.300,-
sedačka 1.000,-
Střecha 2.360,-
koženka 1.760,-
pískování cca, opravim 1.500,-
nátěrové hmoty cca, opravim 1.000,-
podlaha /švagr/ 0,-
šití /Solnice/cca, opravim 4.600,-
potažení 2.500,-
potažení střechy+odvoz domu 2.000,-
zatim celkem: 35.020,-
nejsou tam některé věci které jsem dokupoval, měnil, benzín apod.
1) přídavky na ktere jsem málem zapomněl
chybející chlazení 1.000,-
elektromat. (dráty, spínače, konektory...) 500,-
Já jsem udělal podobnou zkušenost poněkud vědomě jako z nouze ctnost. Rozhodl jsem se dát hadráka do provozu provizorně, že vyzkouším, zda a jak to vůbec funguje a pak dodělám, co bude potřeba, již pozitivně motivován funkčním celkem. Byl jsem totiž už docela zdeptaný ubíhajícími léty.
Provizorium trvá již rok a najel jsem na něj 3000 km. Dokončit pár věcí ale chci a některé jsou i docela urgentně potřeba, problém je trochu v tom, že musím fůru věcí zase očesat a udělat pak znova... ale jsem spokojený, jinak bych ještě dlouho nejezdil...
no, to jsem měl podobné, dva roky jsem jezdil s plechem kolem sebe, ale táhlo a pršelo, při tankování se musela odklápět kapota, prostě to nebylo ono a protože pak došlo k dovaření čumáku jak má být, tak současně se začaly párat plechy a už to šlo ráznaráz... a to bylo i dobře, kamarádi mne pomohli i dokopali, jinak by toho nebylo a trápil bych se s tím v myšlenkách asi do dnes... . Být to mé provedenjí plechování lepší, možno bych to neřešil. ale nutno dodat, že to plechování je pro rám stroje a dveře mnohem horší, jako jen potažení koženkou. ta aspoň občas vyschne, ale všichni víme, co dělá koroze a vlhko... drží se a hlodá a hlodá.......