Na svatého Štěpána, tedy 2. svátek vánoční, nás slunečné počasí provokovalo k provětrání plachet našeho hadráka, ale až výzva na připojení se k vyjížďce veteránistů z Doks a okolí rozhodla. Honem do garáže, ze sklepa baterii, dolít PHM a dolít hladinu oleje, dofouknutí pneu a čekáme připraveni na obvyklém místě setkání ,,Benzina Doksy". Bohužel marně. Akce odvolána.
To nám ale nemohlo zkazit náladu a rozhodli jsme se udělat si sólo jízdu po místních okreskách směrem ke Kokořínskému dolu a užít si téměř letní počasí. Po zastávce u jednoho fandy 3-kol, jsem se rozhodl podívat se do Panské Vsi. Už asi 20 let si říkám: zajedu se podívat na slavné pracoviště Akademie věd, kde na kopci je několik radarů, několik velkých satelitů , tedy Ionosférická a telemetrická observatoř. Odtud se mimo jiné udržovalo 35 let spojení s družicemi Magion.
Za Nedamovem je mezi ploty nenápadná odbočka do Panské Vsi. Uzounká silnička se po pár metrech rovinky začíná zvedat pravotočivou zatáčkou do stoupání k observatoři. Bohužel v polovině kopce potkáváme historický traktor Zetor s vlekem. Zastavujeme, sjíždíme ke straně, a už se nám nedaří se v tom stoupání rozjet. Spolujezdec Johan vyskakuje a spojka se trápí a ne a ne se rozjet. Volím sjezd zpět dolů a sólo nahoru. Za 1, řadím 2 přichází mírná pravá a najednou se to stalo. Ozvalo se prasknutí, celý předek hadráku se smeknul pár centimetrů vlevo a už se naklání. První myšlenka byla : praskla oska levého kola. To už mám v kabině zrcátko a štěrk s jehličím z krajnice se tlačí okolo ramene do koše. Vytahuji klíček, chcípám ještě běžící motor. Zhasínám světla. Zvažuji zda se mám soukat dveřmi jak poklopem ven, volám,troubím na spolujezdce. Slyším dupot, jasně jsem v pořádku mám vylejzat nebo to postavíš i se mnou ...., ani to nestačím doříct a hádrák už je zase na třech kolech. Elegantně vystupuji, s překvapením zjišťuji že kolo se neulomilo a tedy se jednalo pouze o fyzikální zákony v praxi - odstředivé síly, statná postava jezdce tak i přes nevysokou rychlost vedla při přejetí kluzké haluzky (to bylo to prasknutí) k pomalému položení na bok.
Zbývá dodat že jsme sundali plachtu, přihnuli blatník, nastavili zrcátko a po nastartování plynule vyjeli do Panské Vsi.
Přes všechny hlášky co jsem slýchával, že kdo se nepřevrátil s hadrákem není pravý velorexář apod., bych se této zkušenosti rád vzdal. Ale stalo se a tak teď mě čeká narovnat vstup vzduchu, znovuzrenovovat blatník, výměna turniketů je to nejmenší a pak už jen čekat na zásilku z pošívárny Vinoř, kde zadní boční díl a střechu zachrání Líba a její šikovné ruce.
Před pár dny jsem všem, na které jsem měl mailovou adresu, poslal PFko. Mnoho z Vás mi obratem přálo hodně šťastných kilometrů a návratů v roce 2014. Škoda, že jste nepřidali i přání do závěru roku tohoto. Ale jak praví klasik - hlavně že se nikomu nic nestalo!
Převrátit se můžeš i při rozjezdu, když jedeš sám a do pravotočivé zatáčky.
Plachtu necháš ušít a někde potáhnout. Blatník vyrovnáš trochu kytu a laku přidáš. Hlavně že kosti máš v pořádku.
...člověče, to je mi tě teda líto, mě se tohle stalo letos v září, jak popisuju v garáži, dopadl jsem ale podstatně líp, co se týče plachet. Jak píše Beton - stalo se mi to při prudkém zrychlení na jedničku do pravotočivé zatáčky ještě navíc do kopce při sólovém obsazení. To znamená, že v polovině zatáčky do kopce jsi vlastně nakloněný na levobok. To by musel mít hadrák motor na přední nápravě aby byl stabilní...
PS: za krásné PF ti děkuji dodatečně touto cestou a opětuji přání všeho dobrého!
Zdravím, také jsem se převrátil a veloušem v roce 2012 na setkání veteránů. Jelo se do kopce a byla tam mírná pravotočivá zatáčka měl jsem zařezenou 2 a jak jsem přidal tak jsem šel na levý boka jak jsem se lekl tak jsem strhl volant. Povedlo se mi vrát na kola ale už jsem to nestačil zabrzdit a potkal jsem se se stromem. poškozené byly plachty, přední světlo, buben, ráfek, ohhnutý volant a popraskané a zohybané trubky na předku a prý jsem měl štěstí že jsem z toho vylezl jen naraženou hrudí od volantu.
ahoj vespolek,
mám také tuto zkušenost, hadrák na rozdíl od sajdičky se neptá a "jde" hned na to, ačkoliv mám najeto pěkných pár km na té sajdě, tak mne hadroň překvapil v tom, že ani nenaznačí, a rovnou se válí. Mně se toto stalo tak 5 let zpátky, jel jsem na Hluboké nad vltavou městem, a jel jsem ke známému ke hřbitovu - doprava, do kopce a ještě je tam v odbočce takový "buben" . Na hlavní bylo volno, jel jsem sám, vlevo nikdo nestál, pěkně jsem si nadejel, dvojčička a počal jsem zatáčet. Hle tu náhle pravá strana mizí v nebi, to mne znejistilo, začal jsem brzdit, nicméně fyzikální zákony pracovaly dále, a gravitace dílo dokonala. Radno říci, že se mi téměř povedlo zabrzdit i díky tomu že jsem tam jel do prudkého kopce, takže na boku jsem popojel tak 5 cm, zastavil jsem asi půl metru od značky dej přednost v jízdě, a asi tak 5 m od policejní stanice - kdo je místní, ví kde se nachází. Bylo léto , já jel bez oken a střechy, policajti měli otevřená okna, venku stály 2 policejní auta, ale žádný z nich se neukázal - počítám, že se váleli smíchy pod topením :o))
Tato cenná zkušenost (nic se mi nestalo, a už vím jak se hadroň chová) měla za následek odřený lem předního levého blatníku a prodřenou koženku na "hřbetu" a u dolních turniketů levé zadní zástěry. Jo a ohnutou tyčku zrcátka. Dlužno podotknout, že byl problém vylezt - vlastně jsem nevylezl vůbec, páč jsem se šprajcl pod volant koleny, ale přiběhl místní starý pán a přehodil mne zpět - děkuju!
No, jak dál - počkal jsem na dotečení benzinu do karbece, a potupně jsem odjel zamýšleným směrem. Poučení - sólo a zároveň doprava jezdím s rozvahou a s přispůsobením rychlosti a tvaru zatáčky (a občas i se staženým zadkem).
Takže mějte hezký den a již žádné pokusy o vykonání eskymáckého obratu s hadrákem :o) .
Jirka