Tak první větší hapala se objevilo po roce používání..
Jel jsem z Brna na chalupu. Měl jsem za sebou už více, jak 60km a domů mi zbývalo asi 8km.
Motor táhnul, jak blázen, až jsem sám sebe musel krotit a nehnát se na plný plyn. Sluníčko svítilo, silnice skoro prázdná, příjemných 20 stupňů, v nádrži plných 17 litrů benzínu... prostě pohoda a co víc si přát..
A pak se to stalo.. Tachometr ukazoval zrovna, že jsem najel 666km. Tak nevím, jestli to byla náhoda nebo vzkaz někde z hůry, totiž chci říct z důli.
Pravé kolo začalo šíleně přibržďovat, začaly smrdět brzdy a celý předek se začal dost silně otřásat. Zastavil jsem a jen zběžným pohledem na vyvrácené kolo mi bylo hned všechno jasné.
Vylomil se mi ocelový buben od středu kola. Že praskají hliníkové celobubny, to je všeobecně známé a Jawa to řešila (anebo se o to alespoň snažila) už v dobách dávno minulých, ale že praskají i půlbubny jsem netušil..
No každopádně to neměnilo nic ne mé bezútěšné situaci. Byl jsem UŽ jen 8km od domova, ale na druhou stranu jsem to měl domů JEŠTĚ 8km. Druhé kolo nemaje, rozhodl jsem se zariskovat a zkusit to dojet opatrně domů. Celou cestu na jedničku jsem se rychlostí, nepřesahující 10km/h, opatrně doplazil až domů. Bylo to opravdu štěstí. Kdyby zbytek drátů v kole nevydržel a střed se vylomil úplně, odnesl by to jistě blatník, pravá přední plachta a asi i rám a podlaha. Raději na to ani nepomyslet.
Doma jsem kolo sundal a jen jsem mohl kroutit hlavou. Ze 72 drátů bylo 6 prasklých. Že buben nevypadl úplně, za to mohu vděčit statečné mazničce M6, která se obětoval pro vyšší dobro a statečně celých 8km držela buben na místě. Budiž jí země lehká..
Statečná maznička
Hned na začátku mi bylo jasné, že musím střed za každou cenu zachránit. kola jsem při renovaci nechal přetočit a vyvložkovat na silnější dvouřadá ložiska. Nechat vyvložkovávat jiné kolo prostě v úvahu nepřipadalo. Proto mne napadlo, nechat kolo svařit. Mám kamaráda, který by to jistě zvládl, ale znamenalo by to, že zařvou obě ložiska (jedno za litr), přesné rozměry by zahřátím šly do kopru a co je horší, nikdo by mi nezaručil, že buben bude chodit s ložisky.
Pak mne napadla spásná myšlenka buben přelisovat. Jak jsem vymyslel, tak jsem udělal. Nejhorší prací ze všeho, bylo odbroušení zbytku starého bubnu. Držel, jako čert.
Kolečko je opraveno. Nyní ho musím nalakovat a znova zaplést. Každopádně sraz na Plumlově za 14 dní stihneme :)
Pěkná práce, jen mě zarazila cena tvých ložisek, co to je za extra kousky? Já mám v kolech ložiska za cca 50 Kč kus a už mi věrně slouží desítky tisíc kilometrů.
moc co podnikat nelze. Pokud myslíš projíždět jemněji zatáčky, tak s tím tě zklamu. Jezdím opatrně. Půlbuben vůbec nebrzdí, takže zpomaluju hodně brzo a najíždím opatrně. navíc to ruplo na rovném úseku a na novém rovném asfaltu, takže výmoly také nic..
Připisuji to ale na vrub částečně i vadě v materiálu. Tento buben měl pár ďolíků od koroze, ze kterých se mohla iniciovat trhlina. Na druhou stranu Matějka (montyjawa) mi psal, že už takto opravoval 2 půlbubny a viděl i trhlina na bubnech u motorky, takže to není ojedinělá záležitost.
Každopádně není moc šance, ten buben vyztužit, aby se to neopakovalo. Uvnitř není ně nějaký ocelový plát pro výztuž místo a z venku by to bylo vidět. Tady by byla asi jediná možnost, a to výroba úplně nového bubnu ze silnějšího materiálu - nemaje možnost lisu, tak asi jen obráběním z plného materiálu. A do toho se pouštět asi zatím nechci.