O tom, že pojedu na sraz do Bukovan bylo rozhodnuto již v Lipnici, kdy jsem se dozvěděl termín srazu. Lipnice byla super, jen mi moje drahá manželka říkala, že je to daleko. To byl impuls pro mě, abych všem kamarádům velorexářům zakázal říkat, kde a jak daleko jsou Bukovany. Oni to dodrželi a já i Marcela jsme se těšili. Ani jí moc nevadilo, že je to až začátkem října, však to bývá ještě babí léto, ne? Posunutý termín byl pro mě jediný vyhovující.
Víkend před srazem bylo úplně luxusní počasí a já začal přemýšlet, jak bude začátkem října. A toto následovalo:
Úterý 30.9. V předpovědi hlásí na víkend škaredě a déšť.
Čtvrtek 1.10. Obloha je čistá a slunečná, na pátek hlásí déšť, na sobotu a neděli přízemní mrazíky. Nechci tomu věřit.
Pátek 2.10. den odjezdu do Bukovan.
V noci pršelo, ráno je ale bez deště, po sedmé začíná mrholit. Chceme vyjíždět před polednem abychom do tmy byli na místě. Marcela pořád neví jak daleko jedem. Jen ten čas odjezdu se jí zdá brzy.
V deset začíná pršet víc. Obloha je ocelově šedá. Dobalujeme věci.
O půl dvanácté odjíždíme. Nabaleni jako na severní pól abychom nezmrzli. :-) Na očích máme lyžařské brýle z oranžovými skly, dělá to dojem pěkného počasí. :-))
Asi 13.00 prší čím dál víc, chvílemi lije jako z konve. Ukazuje se stará pravda, že u velorexu stěrač nestírá, ale jen roztírá. Ještě že není tma, to bych asi neviděl už vůbec nic.
16:00 jsme v Benešově a přestává pršet. Konečně.
16:15 přijíždíme do Bukovan a hledáme a hledáme kde to asi je. Kdyby aspoň naznačili kde. :-((
16:30 Nacházíme STODOLU a po sundání oranžových brýlí zjišťujeme, jak je hnusně.
Potkávám kamaráda Palizu, který zajistil super hotel v šatnách. Dík Petře. Budeme spát v suchu na lavičkách, stan tedy vezeme jako zátěž. Jdeme do STODOLY kde plápolá v kamnech oheň a postupně za pomocí grogu rozmrzáme. Velmi příjemná hospůdka.
Dál se dovíte z komentářů u přiložených fotek. Co srazu předcházelo považuji za nutné napsat, abych ocenil moji ženu, že tak daleko v tomto termínu a počasí se mnou jela.
Pro všechna kamarády a velorexáře napsal Zdenek Palda Palíšek
P.S A tentokrát to bylo se střechou, bez zadních plachet takže můžu říct, že jsem tak trošku ŘEZAL VZDUCH. Asi už bude zima, velorexáři nasadily střechy.