Stroj Bonbon (oficiálně vozidlo vlastní výroby osobní, výrobce Šeps) je poháněno vzadu umístěným agregátem Jawa 350 - 472.3. Karoserie od pana Sýkory, poté co zakoupil vozítko v roce 1969. Pracoval ve škodovce a tak bočnice, skelet, přední sklo, dveře a řada drobností je z 1000MB a Š100. Předek je z dentakrylu. Centrální roura ala Tatra. Kola Fiat 500. Zajímavosti: startování lankem mezi nohama řidiče, baterka 6V z telefonní ústředny, ruční stěrač spolujezdce, přeplavování karburátoru provázkem vedle řidiče, podlaha z hliníkového plechu, tlumič z nerezu, světla kombinace škodovka a panelka, zadní sdružená světla z Avie, posuvná boční okénka, demontovatelný plechový kryt střechy atd. Chtěl jsem stihnout Týnec 2004, ale při demontáži se objevují nečekané zrady - znáte to...
Renovace Bonbona pokračuje zvolna. Po rozložení do šroubku (a to jsem ho chtěl jen nechat "zvenku" nalakovat...) a opískování se zjistilo, že děr díky zatékání předním oknem je víc a větších, než jsem předpokládal. Řešení - místo filigránského vyvařování každé dírky koupit přední kus Š100, demontovat až na skelet , upravit (=zúžit) a použít k vevaření do Bonbona (od půlky předních sloupků dolů k prahům). Jen připomínám, že totéž už v Bonbonu je,avšak silně ementálózní. Rám byl v pohodě, stejně tak předek z laminátu. Obé je se již kytuje. Agregát už má snad všechny zoubky. No tak snad na jaře 2005. Jak budou fotky současného stavu, pošlu na web.
Musím přiznat, že jsem opravdu moc váhal, zda atypické vozítko mezi velorexy patří. I "opravdoví" veteránisté vedou filosofické debaty na téma zda nesériové vozidlo má být připuštěno či ne. Ale na pokraji smrti hlady, umrznutím a trudnomyslností - vstup do Garáže stál za to. Pan Medvěd byl totiž prvním člověkem na světě (a to myslím naprosto vážně!!!), který ve spojení s Bonbonem řekl slovo obdivu (doslova: Nádhera). Všichni ostatní lidé, včetně ženy, veteránistů, známých atd. řekli, že jsem se zbláznil, když místo ušlechtilého historického stroje jsem koupil takového bastarda. Děkuji a důvěru nezklameme!
ahoj,
vozidlo je to opravdu prazvláštní, název Bonbon je velmi milé. opravdu zkrácená 1000MB, předek trochu do Porshe . Mě se tato originalita líbí, zajímá mne, jak je krytá střecha, možná jsem to v tom textu někde přehlédl. Přeji hodně štěstí při renovaci. Určitě pak v novém laku bude vypadat 1000x lépe a závist, která bývá většinou skrytá u těch posměškářů, se jen prohloubí. Je totiž velkou píchou vlastnit něco originálního. A sem to patří určitě, víc než cokoliv jiného. Že k originalitě tihnem, to dokazují stroje "vodníky", stroje s jiným motorem atd. To mne spíše někdy mrzí, neb pokud to není jen výměnným způsobem, tak se naše typové tříkoláky nenávratně mění. A není jih mnoho
Střecha je dekl z plechu. V rozích navařené pásky se závitem. Zevnitř se přes plechové pásky s dírou přitáhne šroubky ke "zbytku" skeletu. Kolem dokola je gumové těsnění že aby tam neteklo a izolace je cca 10mm polystyrénem. Jinak vozítko je sice exot, ale mám k jeho renovaci veteránský přístup, tzn. dát ho do původního stavu. Resp. do stavu v r. 1970. Tvůrce karoserie je osmdesátiletý pán a věci s ním konzultuji. Pokud bych koupil Velorex, tak ho určitě dám taky do původního stavu, resp. bych nechal patiňáka. Myslím, že to by měl být cíl. Na druhou stranu chápu, že to stojí spoustu úsilí a peněz, takže ne vše je hned dokonalé. A taky chápu, že někdo dá přednost vytůnění. To ovšem není můj případ.
Asi všichni doufáme, že se ti povede renovačka, samozřejmě, že sem ten stroj patří. Je nádherný a chci se v tom svézt, díky sám sem se vyzval , chci to taky (na zimu).