Letos se konal již druhý ročním tohoto srazu, kterému tentokráte počasí přálo daleko méně než v roce předešlém. Co bychom ale chtěli, kalendář se zastavil na prvním prosincovém víkendu.
Páteční den proběhl ve znamení příprav, ať už ze stany pořadatelů nebo účastníků. V podstatě vše se točilo okolo počasí - jen nebo nejet a když jet tak jak - po ose nebo hadráky naložit na vleky a daleko pohodlněji v autě. Nakonec se našli jen dva odvážlivci co jeli po ose až na místo Já a Mates a když přidáme skoro místní Šustáčky, tak přijely po svých tři posádky samozřejmě + pořadatelé.
Cesta z pohledu nás „po ose“ byla pestrá hlavně na povrch vozovky. Už kousek za Pardubkama byl docela pěkný kousek silnice pokryt tak 95% ledem. V Poličce začalo sněžit a hned za ní začal marast v podobě sněhových jazyků a jiných záludností. Největší z nich byly pro naše tříkolky hrobečky uprostřed kol. V Boskovicích jsme se stavili u Zlaté růže na teplou polívku a už za tmy pokračovali dále na Prostějov. Poslední zádrhel byl cca 12km před Plumlovem, mají tam takový šikovný ukazatel Prostějov 12km vlevo a Prostějov 12km rovně, při výstupu pro radu kudy dál jsem někde drcnul do něčeho a hadrák chcípnul. Naštěstí to byla jen pojistka, ale i tak to bylo nepříjemné hlavně z toho pohledu, že cíl je cca 5km. Pak už to byla v podstatě pohoda, jen jsme se netrefil na hrad tak finálový příjezd byl v režii Matese.
Na hradě bylo přivítání, rozmrznutí, ubytování a pak odchod do tepla restaurace U Páclů kde se povídalo, přidalo pár dalších účastníků a jak už to bývá, když se člověk dobře baví, čas rychle plynul až bylo pozdě v noci a šlo se spát.
Sobota byla pohoda, sice ukrutná zima ale nebe bez mráčku. Postupně se sundali všechny stroje z plaťáků a začalo se startovat a zahřívat. Zároveň probíhala první soutěžní dvoj disciplína, hod kyjem a pak časovka v jeho přinesení na podium. Následovalo bylo malé zdržení, Tomášův Anglán si odfrkl a odneslo to těsnění pod hlavou, takže nářadí, sundat chlaďák a vyměnit těsnění.
Cesta na druhé stanoviště byla pastva pro oči. Nad hlavami modro a každá větvička krásně ojíněná. Já na tuto kochací jízdu měl nejvíce času, neboť mi odešla jedna svíčka a tak jsme si brblal na 175 což se projevilo v mé rychlosti, ale na stanoviště jsme dojel. Zde bylo cílem hry co nejrychleji dopravit fešnou ježibabu do hadráka dát jednu její ruku na řazení druhou na volant a zavřít dveře, po soutěži kdo chtěl mohl navštívit keramickou dílnu Marcely Plíškové a pak hudá k dalšími místu tentokrát byl v plánu oběd.
Start byl hned zpestřen pěkným kopcem ve kterém některé stroje umřely, hlavně ty co nepřezuly na zimáky – tedy drapák. Ota s Jeppem je zachránil. Obědvalo se v pěkné restauraci Podkova se stylově oděným personálem – mikulášský víkend – mikulášský oděv, takže nás obsluhovali samí čertice.
Po jídle se nabral směr Prostějov místní Interspat kde se konaly poslední dvě venkovní discilýny. Zaprvé má neuvěřitelně neoblíbená předkláněčka – co nejníže bez pokrčení v kolenou (nezklamal jsme – suverénně poslední) a pak hod pírkem tam to bylo o poznání lepší. Poslední venkovní, dalo by se říci, discilpínou i když ne bodovanou, byl výjezd na nádvoří zámku, mnohdy jsme se nasmáli a mnohdy jsme museli přidat ruku k dílu, aby se stroj dostal až nahoru.
Po zaparkování hurá do komnat a na poslední soutěže. Jednou z nich je závod na prasátku okolo stolu – dvě kola a druhou louskání dvou vlašských oříšků za pomoci jakýchkoli dvou kusů hadráckého nářadí.
Po zdolání všech úkolů jsme se všichni opět přesunuli do včera ověřené restaurace U páclů kde jsem se bavili v obdobném duchu jako včera. Mimo jiné se k nám připojily další 4 hlavy a někdy kolem osmé proběhlo i vyhlášení těch nejlepších.
Neděle proběhla ve znamení balení a příprav na cestu domů. Jen tu byl malý problémek, nějak se tomu mého plechovému oři nechtělo, nakonec to byl stejný problém jako měl včera Tomášův Anglán. Vše utaženo a hurá do Boskovic na papu, kdy se oddělila naše tak trochu jistota v pobobě Tomáše a Ládi a pak už směr Svitavy, kde jsme se rozdělili i mi „po ose“ a pak už jen Holice –> Pardubice a garáž.
Sraz se povedl na jedničku i s počasím, když to tak v průběhu týdne nevypadalo. Děkuji pořadatelů a těším se příští rok opět v Plomlově.
www.petass.cz - mé fotky a člákny s velorex a veterán srazů + něco navíc.
Vytvořil jsme "krátké" videl z milikášského srazu.
No možná není tak úplně krátké, má bezmála 20min., ale doufám, že to přežijete a nebudete mě kamenovat - je to moje prvotina :-)
Ahoj Peťas,
mám na Tebe jeden skromný dotaz. Z jakého důvodu jsi dělil video na 2 části. Z důvodů délky, velkého objemu dat nebo Tě k tomu vedlo něco jinéího. Já už mám video nachystané, premiérově bude uvedeno na FilmFestu v sobotu v Blansku a potom ho dám YouTeobe. Má celkem 198MB, délka je skoro 10 minut, myslíš že mám šanci to tam umístit?
Palda
Dobrý den
Na Youtube můžete umístit video o maximální délce 15 minut, (což je novinka - donedávna to bylo jen 10), v tzv. vysokém rozlišení a o souborové velikosti do 2 GB. Takže to Vaše tam lze v pohodě nahrát. Pokud ale mohu radit, uploadujte pozdě v noci.
Pak existuje ještě jedna možnost: Pokud máte na své klientské stanici nainstalován jazyk Java verze 1.5 nebo novější, můžete využít rozšířený Uploader YouTube, pomocí něhož lze nahrávat na web obrovské soubory velikostně až do 20 GB. Používá se plugin Java, který je nainstalován na straně klienta. Vlastní upload se provádí formou bloků, přičemž je zajištěno, že před odesláním následující části souboru je přijata část předcházející. Pokud při nahrávání dojde k výpadku připojení, lze po jeho opětovném navázání snadno znovu nahrát naposledy přenášený blok souboru. Tato technologie je označována jako „obnovitelné“ nahrávání.