Po báječném zážitku ze srazu na hradě Lipnici v roce 2004 jsme měli ještě týden volna a tak jsme s Álou vyrazili na jih do České kanady a na Šumavu. Nedělní cesta z Lipnice rychle ubíhala a vedlejšími silnicemi jsme se bez problémů dostali na hrad Roštejn u Třeště. Odtud se kola Velorexu odvalovala přes Telč, Dačice a Slavonice. V obci Maříž na samé hranici s Rakouskem jsme se podívali na vyhlášenou keramickou dílnu Kryštofa Trubáčka, který třicet let opuštěnou vesnici objevil po listopadu 1989 a přispěl k jejímu znovuosídlení. Bývalou signálkou pokračujeme zákazem vjezdu až na Trojmezí. – Hraniční kámen na rozhraní Čech, Moravy a Rakouska. Odtud naše cesta pokračovala na hrad Landštejn. Prohlédli jsme si také pěkně udržované betonové pevnosti z předmnichovského Československa. Pěkná byla také návštěva kláštera v obci Klášter. Z kláštera, zrušeného Josefem II zbylo pouhé torzo. Zachován zůstal jednolodní kostel Nejsvětější trojice, jedna z nejvýznamnějších ranně barokních staveb v Jižních Čechách. Impozantní stavba má skvělou akustiku a strašidelné původní podzemní klášterní chodby, kde je třeba si svítit svíčkou, fasovanou u paní, která to má všechno na starosti. Den jsme zakončili v kempu Osika na břehu stejnojmenného rybníka.
V pondělí jsme navštívili rodiště Jan Žižky - Trocnov. Areál je národní kulturní památkou a zahrnuje Žižkovu sochu od akad. sochařů Malejovského a Beneše, Žižkův kámen a Muzeum Husitského revolučního hnutí. Projeli jsme dále kolem vodní nádrže Římov a kolem Velešína, kde je známá továrna Jikov (PAL). Prohlédli jsme si Zlatou Korunu, jejíž klášter tvoří jeden z nejcennějších gotických komplexů ve Střední Evropě a zaparkovali v Krasetíně pod lanovkou na Kleť. Výjezd nahoru byl bohužel bez Velorexu ale stejně byl odtud pěkný výhled do okolí. Aby ne, když jde o nejvyšší horu Blanenského lesa s 1084 m.n.m. Nakonec jsme skončili v jednom kempu za Českým Krumlovem.
V úterý ráno jsme pospíchali na prohlídku Krumlova, včetně zámku a okolí. Od roku 1992 je středověké centrum města zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Po obědě jsme vyrazili proti proudu Vltavy do Rožmberka nad. Vltavou a do Vyššího Brodu, kde je významný cisterciácký klášter s rozsáhlou knihovnou, a dál k vodní nádrži Lipno. Zde jsme ovšem odbočili na vedlejší a přes Přední Výtoň, Spáleniště a Pasečnou jsme se dostali až k Schwarzenberskému kanálu a přívozu do Frymburka. S lodí byla trochu potíž nežli převozník vymyslel, jak přemístit na prám též třetí stopu u našeho stroje, ale nakonec vše dobře dopadlo a my jsme zaparkovali v nedalekém kempu Vřesná. Cesta mezi státní hranicí a nádrží Lipno je velice působivá. Zapomenutý kraj, zřícenina hradu Vítkův kámen a spousta pomníčků osob, které porušili československé zákony a přišli zde svou nerozvážností o život.
Středeční dopoledne jsme zasvětili hledání obchodu, kde by měli chleba v celku. Všude byl jen krájený – asi pro Němce a Rakušáky aby si neuřízli prsty…. Vyrazili jsme přes Volary Lenoru a Borová Lada na Kvildu. Asi kilometr za zaniklou obcí Radvanov se nás pokusilo předjet terénní auto Šumavského národního parku. Řidič si ale nevšiml, že zarostlá protější krajnice skrývá mohutný pařez, který posloužil jako skokanský můstek. Pamatuji si jen, jak přední kola mohutného vozu byla ve výšce střešních trubek Velorexu. No naštěstí se nikomu nic nestalo a všichni jsme pokračovali dál. V obci Kvilda, kde se mimojité natáčel Kalčíkův film Král Šumavy, je kostel sv. Štěpána z roku 1765. U něj bylo pěkné setkání s Američanem na stroji Harley Davidson. Motorka byla úplně orezlá, tekl z ní olej a jedna z oprav byla provedena dřevěnou větví, jejíž kus z motorky trčel do strany. Na řídítkách měl ten chlápek plyšového havrana…. Pěkná cesta Šumavským parkem pokračovala do Modravy a podél řeky Vydry do Srní a pěknými serpentinami do Rejštejna a Kašperských hor. Zde je pěkné muzeum historických motocyklů a dá se zde natankovat. Poblíž se také nachází hrad Kašperk. K večeru jsme objevili pěkný kemp Klášterský mlýn v Rejštejně. Byl sice skoro prázdný, ale na recepci byla cedule obsazeno. Dozvěděli jsme se, že jde o formální úlitbu Evropské Unii. Kapacita kempu je závislá na kapacitě čističky odpadních vod….
Ve čtvrtek jsme vyšplhali zpět do Srní a přes Prášily a Železnou rudu jsme se dostali na parkoviště, odkud to šlo pouze pěšky nejprve k Černému a pak k Čertovu jezeru. Jde o karová jezera na ú)patí jezerní hory. Obě leží v nadmořské výšce přes 1000 m.n.m. a jsou bezmála 40 m hluboká. Před Nýrskem následovala ještě návštěva známých v penzionu Hedera a cíl naší dnešní cesty Eurocamp Běšiny.
V pátek jsme vyrazili na hrad Velhartice, který je známý svými dvěma odlišnými částmi – gotickou a renesanční, vyjeli jsme k 31,6 m vysoké rozhledně Svatobor nad Sušicí. 182 schodů nám umožní pohlédnout do kraje z výšky 871 m.n.m.. Navštívili jsme také nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách – hrad Rábí a uložili se k spánku v ATC Habr Volduchy.
Poslední den jsme navštívili obec Dobřív a prohlédli si Švédský most s plastikou Jana Nepomuckého a zcela funkční vodní hamr z 15. století, poháněný Padrťským potokem. Cestu jsme zakončili na hradech Žebrák a Točník. Celou cestu bez závad a bez deště.