Probouzíme se v devět hodin a pečlivě balíme. Již nemáme žádné tatranky. Po desáté hodině kemp opouštíme. Cena byla třetinová oproti minulému kempu. Tentokrát jsme platili jen za jeden stan. O půl hodiny později doplňujeme pohonné hmoty v Nesttunu. Vědomi si skutečnosti, že s ohledem na kapacitu lodi , v žádném případě nesmíme najíždět do trajektu poslední , stavíme se na molo již krátce po jedenácté hodině.
Po hodině čekání projíždíme kolem budky lodní společnosti. Dostáváme červené cedule se jménem cílového města Lerwick a další nezbytné písemnosti. Podle místa určení se řadíme do jednotlivých pruhů. My červení vlevo do Lerwicku na Shetlandské ostrovy, vedle nás modří do Tórshavnu na Faerské ostrovy a zelení vpravo do Seyðisfjörðuru na Island. Na Faerské ostrovy jede mnoho faeřanů s novými Škodami Octaviemi. Dokonce i jeden nor na Jawě 350, jemuž dělá spolujezdce sotva sedmiletý chlapec. Na Island zase jede Cirkus Agora, jehož osazenstvo je většinou polské. Poláci se na plavbu připravují pomocí lahví s vodkou.
Krátce před jednou hodinou k molu couvá trajekt Norrona, loď o výtlaku 12 000 tun, dlouhá 129 metrů, široká 21 metrů, dosahující nejvyšší rychlosti 20 knotů. Norrona byla vyrobena v Rendsburgu v roce 1973 a modernizována o deset let později ve Flensburgu. Pojme 1050 cestujících a 300 automobilů. Po vyložení začínáme najíždět do útrob lodi v pořadí podle místa určení. Protože první budeme vyloženi my na Shetlandech, najíždíme do lodi mezi posledními. Naštěstí jsme se v pohodě vešli. Trajekt má odjíždět v 15, 00 hodin. Od břehů norského přístavu Bergen však odrážíme v 15,45 hod. Je stále jasno, i když v dáli je vidět přicházející oblačnost. Opouštíme Bergen, aniž bychom okusili, co že je to pověstný Bergenský déšť, který se zde prodává i jako suvenýr v krabičce od olejovek za nemalé peníze.
Podle jízdního řádu bychom měli být v Lerwicku v půl druhé ráno. Loď pluje pomalu Byfjordem a máme tak možnost v klidu pozorovat jednotlivé ostrovy a ostrůvky lemující naši cestu na volné moře. Po pravé straně míjíme ostrov Askøy a podjíždíme impozantní most , který tento ostrov spojuje s pevninou. Loď míří dál na jih a proplouvá mezi Hjelteryggenem a Breivikem. Podjíždíme další most směřující z pevniny na ostrov Fjell. Krajina je zde pořádně divoká. V duchu obdivujeme zdejší obyvatele a představujeme si, jak to tady asi vypadá v zimě. Objíždíme malý ostrov Bjorøy a Raunefjordem se mezi správním střediskem Klokkarvik a ostrovem Lerøy dostáváme do Korsfjordu. Zde loď mění směr na západ. Již vidíme volné moře a vlevo od nás maják na mělčině Marstein fyr. Loď náhle zvolňuje a otáčí příď zpět do Korsfjordu. K boku přiráží člun norské pobřežní stráže. Pohraničníci na můstku studují seznam cestujících a doklady k lodi. Napadá nás, že s námi přijeli zúčtovat všechny dopravní přestupky, kterých jsme se vědomě, či nevědomě na jejich území dopustili. Po chvíli však bez jakýchkoli následků pro posádku či cestující odrážejí od boku Norrony. Trajekt se otáčí o 180 stupňů a vyráží na volné moře. Loď citelně zrychluje a začíná se pohupovat v pravidelném rytmu. Začíná foukat silný studený vítr. Snad jako jediní jsme vydrželi na palubě.
Je znát, že od poslední velké opravy lodi uplynulo již sedmnáct let. Nacházíme i součástky zcela nefunkční. Panty některých dveří jsou úplně uhnilé a mnohé díly drží u sebe jen neskutečně silnou vrstvou barvy. Začíná se stmívat a loď houpe čím dál víc. Zvedají se vlny, na jejichž vrcholech se tvoří pěna. Vítr žene vodní tříšť po celé palubě. Obloha je zatažená a v dáli jsou vidět blesky z přicházející bouře. Mnoho lidí zvrací. Vzpomínáme na naše Velorexy ukryté v hermeticky uzavřených útrobách lodi a přemýšlíme, zda mají také takové potíže. Nacházíme dvě místa, na kterých se houpání lodi dá relativně dobře snést. Jednak je to paluba, kde je možno, byť v mokru a za silného větru a zimy, pozorovat obzor, jednak jsou to pryčny palandy v kajutě, kde sice není vidět nikam, ale v leže nás houpání uspává. Vzhledem k pokročilé hodině se rozhodujeme pro druhou možnost. Mobilní telefon nastavuji na buzení ve čtvrt na dvě a usínáme. Musíme vstát přesně, protože loď dále pokračuje na Faerské ostrovy a na Island, a pokud bychom se nestihli vylodit včas, byl by to náš jistý konec.