Když mi Tomáš nabídl, že mě vezme jako spolujezdce na oslavu narozenin Štíti a Blanky do Perštejna, byl jsem nadšený. Zároveň mi ale došlo, že jsem vlastně jako spolujezdec ujel ve Velorexu jen pár kilometrů a hrozně jsem se bál, že se stroj převrhne. Prostě na místě spolujezdce ztratíte jistotu, kterou máte za volantem. Nakonec to ale bylo moc prima, já se trošku bál zatáček levých no a Tomáš zase pravých. Zážitek z víkendu byl o to větší, že to byla moje první akce, kdy jsem vyrazil od červencové nehody sám z domova. Opět se mi potvrdila zkušenost, že když prožijete nějaký průšvih, díky němuž jen o fous minete „cíl“ tak je pak všechno nějak intenzivnější a barevnější a to i přesto, že zrovna nehulíte trávu. A tak jsem naložen do Tomášova Fanouše užíval jízdy z plných plic. Mraky byly zářivě bílé a tmavě modrošedé, obloha blankytně modrá, rám Fanouše zářil jasnou červení a tráva a stromy byly mnohem intenzivněji zelenější než v červnu, jen to zašedlé přezrálé obilí, které jaksi zemědělci nestihli…. Škoda, že jsme neměli s sebou jogurt Dobrý táta, to by to bylo ve Fanoušovi úplně dokonalé…. Tomáš celou cestu komentoval jízdu ostatních co jeli za námi, a tak mi ani nemuselo vadit, že na mé straně není zrcátko a že se nemohu otočit. I město Kadaň z mého pohledu bylo tentokrát velmi upravené a čisté. Po pár kilometrech už jsme ale byli v cíli dnešní cesty v Perštejně. Oslava se opravdu moc povedla. Garážová párty jak vystřižená z reklamy. Z reklamy na výbornou Plzeň, výborný gulášek, výborné koláčky, výborné grilované maso, výbornou Becherovku a výborné hostitele. Štíťa s Blankou zaslouží velké poděkování, bylo to moc prima.
Akci jsme zakončili sobotním výletem na hřebeny Krušných hor a k přehradní nádrži Fláje pod vedením Velorex teamu Karlovy Vary Ostrov v podání Bleska a Kima.. Zvláště přejezd po hrázi vodní nádrže byl zase jedním z top zážitků. Vjezd byl opatřen závorou a zbylý prostor osázen kovovými tyčemi. Příčina takových opatření nám však zůstala skryta, neb nikde jsme nespatřili značku zákaz vjezdu či jinou této značce značku podobnou. Hranatá tabulka s nápisem zákaz vstupu vjezd nevylučovala a co víc ve vodě jsme spatřili ryby a ty z hygienických důvodů přece v pitné vodě žít nemohou, bo by ji znečistily výkaly. A tak limitním ukazatelem našeho chování byla rozteč tyčí, která byla větší nežli šíře strojů s nimiž jsme na hráz vjeti hodlali. A co jsme hodlali, to jsme též učinili. Bezva víkend a ještě zůstala neděle na psaní…