Budíme se při dopadu prvních kapek deště. Opět bleskově balíme. V recepci chceme platit padesátimarkovou bankovkou, recepční ji vidí evidentně poprvé v životě. Chvíli přemýšlí jaký je kurz vůči švédské koruně a pak s úsměvem říká, že máme ubytování zadarmo. Prohlížíme si zámek Skokloster a také muzeum historických vozidel. Vše bohužel pouze zvenku. Německé marky nechtějí. Fotografujeme ještě kostel s hřbitovem a runové kameny a vzhůru na sever. Stále prší, Robert si opět stěžuje na požár na palubě, zjišťujeme použe, že stator dynamospouštěče je velice horký. Vše však funguje, a tak pokračujeme v jíždě. Hlavní starostí je dnes výměna peněz. Po 60 km vjíždíme do univerzitního městaa Uppsaly. Je zde hustý provoz, ale výborné značení, za Velorexy se otáčejí nejen chodci, ale zastavují i vozidla. My parkujeme své stroje u hlavního nádraží za červeným sporťákem De Tomaso Panthera. Jeho řidič je Velorexy přímo unešen, zkouší řízení, dívá se na motor. Na oplátku si můžeme osahat jeho červený klenot na kolech. Ovládá pouze Švédštinu, komunikace je obtížná, přesto zjišťujeme, že svůj stroj přivezl z ameriky a pohání ho 12 válcový motor Ford, který umožní maximální rychlost 280 km/h. Věříme, že díky systému obráceného chodu motoru našich strojů, kdy při couvání můžeme řadit čtyři rychlosti jako dopředu, bychom tento stroj hravě přecouvali. Ptáme se na směnárnu, kýve, že ví o co jde, máme jet za ním. Startuje Pantheru, v okamžiku se ozývá takový řev, že motor mého Velorexu vůbec neslyším. Ze 4 výfuků jde takový tah, že se rozevlála česká vlaječka na mém předním blatníku. Kolemjdoucí sledují projíždějící konvoj - červený sporťák a tři Velorexy. Zastavujeme u směnárny Forrex a informačního centra. Náš průvodce se loučí. Naše stroje jsou v okamžiku obsypány množstvím lidí, oslovuje nás i jeden švéd plynulou češtinou, jeho manželka je z Prahy, často k nám jezdí. Všem opět vysvětlujeme co je to Velorex, zjišťujeme, že když se při vysvětlování dostaneme k motoru a vyslovíme název JAWA, je to jako kouzelné slovo, všichni projevují hluboké uznání. Švédská armáda bývala vyzbrojena našimi motocykly, všichni švédové JAWY znají. JAWA je pro ně symbolem nejlepší kvality a bezmezné spolehlivosti. Měníme peníze, kupujeme nezbytné potraviny a jedeme dál na sever.
Hlavní cesty jsou lemovány ploty z pozinkovaného pletiva - ochrana před losy, kteří zejména za svítání a soumraku způsobují řídičům velké komplikace při své váze až 700 kg a výšce až 2,30 metru jsou vážným nebezpečím na silnici a střet s nimi často, zejména při velkých rychlostech končí tragicky. V Gavlu tankujeme, pospícháme, dnes jsme dosud moc daleko nedojeli, počasí se zlepšuje, poblíž Soderholmu vaříme večeři. Je devět odin večer, neprší, ale je zataženo a teplota dosahuje pouhých devět stupňů. Rozhodujemese pro další noční etapu. Za situace, kdy může kdykoli začít pršet bychom byli v bezpečném suchu pouze v rourách na staveništi a ty nikde v okolí nenacházíme. Půl hodiny před půlnocí kontrolujeme opet Robertův stroj. Cákáme na stator dynamospouštěče vodu a o půlnoci Robertův stroj přestává dobíjet. Zastavujeme a Robert demontuje stator. Emil zatím hledá nocleh, nachází však pouze podzemní základnu švédské armády. Potvrzuje se podezření, že stator i rotor shořel, hledáme příčinu. Z útrob strojů vytahujeme náhradní stator i rotor po montáži však závada trvá. Robert s Emilem se za pomoci plynového vařiče pokoušejí znovu vysravit a vyletovat rotor a převinout stator za použití silikonového tmelu. Je stále pouze šero, jsme poměrně vysoko na severu, více tmy už naštěstí nebude, alespoň vidíme na opravu. Nebýt závady, ujeli bychom jistě více než dnešních 398 km.
Zaregistrovat
Přehled garáží
stroj: Velorex 16/350)
)
)
)
)
)
?
Velká rodina an...