Také další sraz v Kalendáři akcí slaví desítku, neboť na Berounské medvědy se jezdí už od roku 2004! Tak ten čas letí… Zdejší pořadatelé mají k dispozici krásné okolí řeky Berounky, je tu spoustu zajímavých míst, kam se dá zavítat. V předchozích ročnících jsme mimo jiné navštívili Pavlův přívoz strejdy Proška v Luhu, Solvayovy lomy, přehradu Klíčava, Výtopnu ve Zdicích a mnoho dalších míst. Jaká trasa asi bude letos?
V pátek v podvečer jsme vyjeli z Prahy. Podobně jako loni jsme se přes ni dostali jako nůž máslem, většina prázdninových jezdců už asi byla pryč. Příjemnou cestou přes Hostivice a Unhošť klesáme do Berouna. Autokemp Plešivec se pozvolna plní, přijíždí další a další stroje. Večer se tradičně pohovořilo, tu a tam nějaký ten rum či becher na stole přistál, aby se lépe spalo.
Ráno neprší, ani není takové horko jako loni, tak to snad bude fajn. V poklidu jdeme na první úkol, který se koná ještě v kempu. Jde o to na čas dobře složit ovládání lankové spojky (tzv.spojkový trojúhelník). Když jsme si disciplínu odbyli, vyrážíme na trasu. Stanoviště číslo dvě nás čeká v Loděnici. Zde se vyšívá nití vzor na papíře, ovšem úkon je ztížen tím, že je při něm třeba sníst celý suchý rohlík. Jedeme dále a nabíráme výšku směr Mořina. Úkol nás čeká ve známém výletním místě nazývaném Amerika. Mají tu kovový hlavolam, který by se měl po správné pozici rozpadnout na dva kusy. Zdá se, že tento úkol je mimořádně obtížný a jen málo kdo ho zvládne… Žaludek se hlásí, asi bude poledne. Obědváme v odzkoušené restauraci u Berounky v Srbsku.
Pod Karlštejnem pokračujeme dále na stanoviště ve Svatém Janu pod Skalou. Tady nás čeká skládání pyramid z kuliček. Je tu spousta lidí, plné parkoviště a to se stalo osudné smolaři dne – Kudrošovi. Při parkovacím manévru, bez motoru, při posunu vzad si Kudroš spletl brzdový pedál se spojkovým a opřel se do nárazníku auta za sebou. Nutno říci, že si vybral nejdražší vůz zde parkující – Audi Q7, které patřilo zde působícím pravoslavným popům. Kudroš vyřešil celou záležitost čestně a správně, sepsaly se protokoly o škodné události a tím se celá epizodka posunula na starost pojišťovnám a můžeme jet do tábora na úkol poslední. Je tu Čaroděj, který soutěžícímu zakryl oči a nechal ho kousek jít s ukazujícím prstem napřed tak, aby se trefil co nejlépe do terče.
Lehce jsme povečeřeli a následně Jirka vyprovokoval hru v ping pong. Večer se nese ve znamení oslav dvojitého svátku Petrů a Pavlů. Oslavence bylo třeba nejprve odhalit, protože zrovna Petrové a Pavlové jsou tu dobře maskováni přezdívkami. Ne všichni totiž vědí, že Bagr je Pavel Jeřábek, že Štíťa je Pavel Štětina, že Paliza je Petr Jaroš a Zajda že je Petr Zajíček! Na večer byl do podniku také pozván jakýsi DJ, který se staral do pozdní noci o hudbu, takže bylo zase veselo a ani nám nevadilo, že trochu prší.
Nedělní ráno je zase slunné, a tak kolona do Berouna na vyhlášení výsledků může být na kabrio. Pořadatelé tentokrát provedli revoluční rozdávání cen. Vše se otočilo, kdo byl první s nejvíce body tu byl hodnocen jako poslední a ten kdo měl bodů nejméně byl vyhlášen jako první a dostal nejvíce cen. Zajímavá změna, která nejen že se setkala s pochopením, ba dokonce jsme se tomu i zasmáli. Akce končí, je třeba poděkovat pořadatelům za hezký víkend. Necelé čtyři desítky posádek Velorexů se loučí a vyrážejí k domovu. Naše skupinka tak jako loni zajíždí na základnu na osadu Fort Adamson, kde obědváme. Odpoledne jsme v poklidu dojeli domů, zaparkovali techniku, která ze opět opráší za dvanáct dní, kdy vystartujeme do Orlických hor, kde je to také dobré, byť to tentokráte to bude Bystré…
To je mi teda Kudroše líto. Tohle jsem si teď udělal na zahradě při pojíždění z kopce bez motoru 2x, že jsem šlápl na vedlejší pedál a to by jeden nevěřil, kam za tu vteřinku hadrák stačí popojet... Takže nové plachty mám už taky "pokřtěné" o plot.