Čtvrtý výlet naší skupiny byl vlastně zahájen již v předchozím týdnu, protože bylo třeba uvést Fanouše do chodu. V podstatě jsem mu udělal takovou menší GO motoru, když už to bylo rozpůleno. Každopádně už první zkušební jízda ukázala, že je motor tužší než jsem byl zvyklý, musí si to sednout a nové kroužky trochu zvyknout…
Nicméně jsme se v pátek v podvečer sešli v plné sestavě opět v Úvalech u Penny (minule jsem mylně uvedl Lidl) a vyrazili po ose Kolín - Čáslav - Golčův Jeníkov - Havlíčkův Brod do Úsobí, kde budeme dnes nocovat. Poměrně svižně a bez prostojů jsme dojeli do cíle ještě za šera. Na místě nás již očekával pan domácí a byl tu také Řezňa s Řeznicí aneb Boucher s Bušerkou. Grilovali jsme, k tomu lahvový kozlík a švestkový aperitiv, který sejmul expedičníka Greena natolik, že druhý den nebyl zcela ve své kůži. Jmenovaný ovšem perlil a do našeho slovníku zavedl nový termín - „silně nadprůměrné expediční spaní“ , jak nazval ubytování u Luďka.
Ráno po deváté hodině jsme vyrazili již v šesti strojích na cestu na Jih. Počasí je neskutečně letní a jede se krásně. Před Jihlavou doplňujeme nádrže a pokračujeme přes Třebíč na Náměšť nad Oslavou a Ivančice do Pohořelic a poté do starých dobrých Dolních Věstonic k našemu východnímu spojenci na Jižní Moravě Jurovi Klanicovi. Pozdravili jsme jej, pohovořili, naložili do čumáků vínečko a pokračovali dál přes vodu do Strachotína na plánovaný oběd. Bohužel v osvědčené Rybářské baště bylo narváno, a tak jsme jedli až v Hustopečích v mexické restauraci. Mimořádně si „pochutnal“ fajnový šmekr Řezňa, který ostrou polévku s limetkou a avokádem nejen nesnědl, ale i otevřeně zkritizoval paní vrchní, která jej nejen pochopila, ale dala mu za pravdu, že ani jí to nechutná… Prosluněnou úrodnou krajinou se jelo dále na Kyjov přes Veselí nad Moravou až do Hluku. Hladká cesta bez závad umocňovala naši dobrou náladu. Dokonce ani vrtule Prašivce neulétla, tak je všechno v pořádku. Ivan s rodinou už nás vyhlíželi, uvítali a ubytovali. Rozhodně jsme neměli hlad ani žízeň a za to patří hlavně Lence velký dík. Večerní procházka přes pizzerii pak celý večer jen obohatila. Usínali jsme s pocitem dobře stráveného dne.
V neděli, opět za azurového počasí, jsme se vydali na cestu zpět. Nejprve jsme ovšem zablokovali hasičskou zbrojnici v Uherském Hradišti, abychom se rozloučili s již od brzkého rána pracujícím Ivanem a pak se vydali na cestu do hor buchlovských. Tady došlo k malému zpestření jízdy, protože Kléma musel vyřešit pecičku na svém stroji. Pod horami v Nesovicích jedeme vpravo na Vyškov a pak napříč Moravským krasem až do Boskovic na oběd. Tomáš Kostík na Zlaté Růži se nejprve podíval na kalendář, jestli už nezačal sraz, pak se uklidnil a uvařil nám oběd… Po jídle jsme pokračovali dále vrchem na Žďár nad Sázavou směr Orlík. Před Havlíčkovým Brodem se Řezňa s Luďkem odpojili a na hrad jsme dojeli zase jen čtyři stroje. Večer jsme strávili u vínečka z Věstonic.
Velikonoční pondělek začal tradičně. Věrka s Líbou neunikly našim úderům. Pak jsme posnídali a vyrazili k domovu. Přes Želiv jsme dojeli do Vlašimi, kde jsme zastavili v cukrárně. Pak jsme jeli dále a v osvědčené restauraci v Nespekách poobědvali. V odpoledních hodinách za mírného deště jsme se ve zdraví vrátili domů. Pohledem na tachometr jsme zjistili, že jsme nakroutili lehce přes 700 km… Tož technika i my si odpočineme a v pátek na viděnou v Boskovicích!
Zaregistrovat
Přehled garáží
stroj: FANOUŠ)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Expedice Hluk 2011
velorexrudolf.webnode.cz/velorex-blog/pruziny-do-sedacek/
?
Velká rodina an...