Naše expedice začíná. Scházíme se na Zbraslavi na náměstí, odkud společně vyjíždíme. Čas 10:00 se plánovaně nepodařilo dodržet, Prašivka dojela s mírným skluzem, kluci ještě ráno nakupovali, ani my z Vinoře jsme nedojeli včas. Jediný, kdo dojel na čas, byli Kléma s Věrkou.
Volíme přesun po malých cestách na Západ. Frčíme přes Slapy na Dobříš, pak na Příbram a dále na Rožmitál. Asi osm kilometrů před Nepomukem musela posádka Prašivky vyřešit defekt zadního kola. Jedeme dále po osudové silnici na Klatovy, před kterými jsme zastavili a u příkopu a Vildysovi zapálili svíčku …
Ve tři stavíme v motorestu v Libkově na pozdní oběd. Výborné jídlo, je toho hodně a je to dobré. Hotovka 50 Kč, polévka 10 Kč, co dodat. Ve Kdyni tankujeme a po páté hodině ve Všerubech překračujeme hranice. Pěknými silničkami křižujeme Böhmerwald, je stále pod mrakem, ale déšť se spustil až před Regensburgem. Dokonce i Kléma dává střechu. Hladký průjezd městem narušila jen jedna červená, kdy jsme se na chvíli roztrhli.
Cirka dvacet kilometrů za městem uhýbáme na malou silnici a za vesničkou Saal an der Donau jsme se utábořili v lese. Mezi stromy na mechu stavíme stany, je to dobré spaní. Trochu večeříme a jdeme spát poměrně brzy po dvaadvacáté hodině. Ujeto 327 km.
NEDĚLE 15.5.
V noci trochu pršelo, ale ráno je to dobré, nic nepadá. Snídáme, balíme, daří se odjezd okolo deváté. Popojeli jsme asi deset kilometrů k ESSU, kde tankujeme a doplňujeme vodu a také místní místnůstka s bílou keramikou nemá chybu. Prašivce se vyměnila píchlá duše v rezervě a Fanoušovi jsem plánovaně napnul fungl nový řetěz. Všichni si chválíme perfektní německé silnice bez výmolů a hrbolů.
Dopoledne následuje kulturní vložka v podobě prohlídky kláštera Weltenburg. Je pěkný, stojí u Dunaje u přívozu. Házíme do vody oblázky, Jirka podal výkon, když řeku přehodil celou. Celou návštěvu kláštera zkalil pouze fakt, že nám na hlídaném parkovišti slečny neuznaly Velorexy jako motorky a platili jsme o 50 centů více. Za trest jsme jim růžek parkoviště počůrali…
Jedeme dále na Augsburg. Lopez jede vepředu Pavel bezchybně naviguje. Po necelých sto kilometrech stavíme na oběd. Našli jsme luxusní parkoviště se stoly a lavicemi. Oproti včerejšku klesla teplota vzduchu lehce pod patnáct stupňů.
Malinko jsme se zamotali v Augsburgu, mají tu nějaké objížďky. Nakonec šla na chvíli dopředu Prašivka s GPS a vyvedla nás z města. Dnes je třeba dobýt Bodensee, dostat se až do Rakouska před švýcarské hranice. Alpy jsou tu, jedeme do kopce, vlevo od silnice vidíme štíty se sněhem. Prší fest, dokonce sníh leží i v příkopu u silnice, teplota vzduchu ani ne čtyři stupně. Jsme kousek od Švýcar ve vesničce Hörbranz. Hledáme spaní ve stráni za domy pod lesem. Louky tu jsou, ale není se koho zeptat, jestli tu můžeme nocovat.
Situace se vyřešila nakonec sama. Zastavil u nás modrý passat, vystoupil milý sympatický pán vzezření něco mezi čertem a Wabi Daňkem zamlada, pochopil situaci, obdivoval hadráky a nakonec nás pozval na noc k sobě do baráku. Bylo to od něj velmi milé, věnovali jsme mu plechovky Plzně a v kuchyni postavili na stůl lahvičku slivovice. To bylo ale nošení dříví do lesa! Krom toho, že dr. Pius Manser je geolog, je taky zanícený palič lihovin. Otevřel ve sklepě s úsměvem obrovskou skříň, kde stálo odhadem cirka sto litrů kalvadosu…
Večer se vyvinul poměrně pěkně, poseděli jsme, bylo nevyhnutelné okoštovat výrobek pana domácího. Následkem tohoto koštování se Green rozhodl, že chce také expediční sestřih jako má Jirka, Pavel a Tomáš. Žádný problém, pán přinesl mašinku a Líba Greena během chvíle před našimi zraky ostříhala na tři milimetry. Okolo půlnoci se šlo spát, k dispozici máme tři pokoje s koupelnou i wifi – prostě jak říká Green, zase jedno nadprůměrné expediční spaní. Za neděli jsme ujeli 298 km.
aniž bych zaregistroval nějakou větší informaci o vaší expedici, všiml jsem si větrného štítku Santiago 2011 na několika strojích. Pak už není těžké domyslet, že se něco chystá zejména zvýšeným každo-víkendovým testovacím pohybem po ČR.
PS: jedná se o Santiago španělské nebo dokonce Chille ??
škoda jen že neřeknete dřív než se nějaka takova akce koná. Člověk by se třeba i přidal. Je tu u měv okolí málo takto akčních lidí. samotnému se mě nikam moc nechce ač mam spolehlivej stroj v ramci moznosti. i jednovalec jsem si pořidil kdyz by se neco chtelo jen delat pro jednovalce