Ráno to vypadá, že bude deštivo. Vstáváme a balíme, musíme dále. Rozpršelo se slušně, pojedeme asi kus v dešti. Projeli jsme Colmar a definitivně opustili Francii chvíli poté, co jsme provedli poslední nákup v supermarketu. V Německu jsme projeli Freibourg a přestalo pršet. Za příjemného teplého počasí jsme zastavili v Donaueschingen, které je zajímavé tím, že přímo ve městě se nachází pramen Dunaje. Vypadá to jako prachobyčejná kašna, ale je to pramen. Okoukli jsme to, vhodili do pramene mince pro štěstí, dali si zmrzlinu a město následně opustili.
Máme připravený materiál pro další reportáž, a tak je čas najít Mc Donald´s s wi-fi. Na druhý pokus se to zdařilo a reportáž byla odeslána. V teple a suchu hamburgerárny jsme přečkali nepříjemně intenzivní průtrž mračen. Odpoledne se schyluje do večera a my jsme za průtrže mračen vjeli do Naturpark Ober Donau. Déšť malinko ustal ve vísce Beuron, kde jsme udělali malou pauzu a omrkli místní klášter. O několik kilometrů dále jsme dojeli za ves Hausen a vytipovali místo na spaní. Pohybuje se tu místní postavička, nějaký Polák, který tu načerno pracuje a zorientovává nás v terénu. Sice je za rohem kemp, ale my budeme spát na volné louce vedle bagrů. 65 euro jim do chřtánu za kemp nedáme. Večer poprchá, trochu vaříme a za úplné tmy stavíme stany. Dnes jsme namotali 204 km.
ÚTERÝ 7.6.
Studené a deštivé je úterní ráno. Pár kilometrů za Hausen se nalézá benzínová pumpa, ale na automat a bez keramiky, holt bude třeba posedět jinde. Vyčasilo se, slunce svítí a my navštívili hrad Wildenstein. Po dalších několika kilometrech zastavujeme v Dietfurthu a okolo místní zříceniny jsme vyrazili na procházku lesem do vedlejší vsi – Gutenstein, kde jsme narazili na sympatický gasthof, kde jsme nakonec zakotvili a pojedli. Bylo konstatováno, že po celém Španělsku i Francii je gastronomicky zdaleka nejlepší Deutschland. Starý pán ze „staré školy“ nám postupně přinesl šeredně poctivou gulášovou polévku, šnicl na vídeňský způsob, hranolky, zmrzlinu a kafíčko. Po dobrém obědě jsme se vrátili okolo vody a po kolejích s tunelem zpět ke strojům.
Přijeli jsme do Sigmarinen, prošli jsme město a pak popojeli dále do Ulmu. V podzemních garážích jsme zanechali stroje a vyrazili na prohlídku centra. Někteří brouzdali jen uličkami, někteří šli nahoru do věže katedrály a zdolali 763 schodů. Za Ulmem nedaleko Sachsenhausen jsme zakotvili na louce u pole, postavili stany a povečeřeli. Fanoušovi jsem cvičně zrevidoval předstih a už za tmy Martin vyměnil na Prašivce zadní pneumatiku, které už značně scházel vzorek. Když se rozpršelo, zalezli jsme do stanů a pozvolna usnuli. Ujeto 181 km.
STŘEDA 8.6.
Ráno neprší, tankujeme a přijíždíme k malebnému hradu Katzenstein, který není možné si prohlédnout. Protože jsme nevyrazili úplně zrána, je už třeba pomalu přemýšlet nad obědem. Přes Wemding a Eichstatt jsme s plnými žaludky dobyli římskou linii nedaleko města Pfünz. Je tu částečně zrekonstruovaný římský tábor na hranici říše v době jejího největšího rozpuku.
Další dnešní program je velice jednoduchý, zbývá ujet porci kilometrů do města Plattling, kde budeme spát ve vodáckém táboře u serfovací vlny na řece Isar. Tu a tam pršelo, Regensburgu jsme se vyhnuli obloukem a po silnici číslo 8 jsme dofrčeli až do Plattlingu a poměrně hladce jsme najeli do místa dnešního táboření. Vaříme a diskutujeme, všichni cítíme, že naše domovina se blíží. Ujeto269 km.
ČTVRTEK 9.6.
Ráno v Plattlingu je poměrně pošmourné, ale neprší. Snídáme a balíme, okolo desáté vyrážíme. Projeli jsme Deggendorf a namířili na české hranice. Pojedeme po méně frekventované cestě na Regen, a sice über Rusel. Hned za městem musíme vystoupat delší prudší stoupání a pak už jen dojezd na hranice v Bayerische Eisenstein.
Po Železné Rudě jedeme dále po Šumavě do Prášil, kde v restauraci u Michala obědváme klasická česká jídla. Jsme dočista spokojeni s plnými žaludky. Z rodinných důvodů musel Kléma odjet rovnou domů a my tři zbylé stroje jsme pozvolna přejeli přes Srní na Čeňkovu pilu, kde jsme nakoukli na soutok Křemelné a Vydry. Nakonec jsme v odpoledním poklidu zakotvili pod Renštejnem v kempu. Není tu ani noha, pan šéf z hospody nás ale ubytoval přímo u ní, u jezu, narazil sud, ohřál klobásy a my strávili příjemný večer na Šumavě. Ujeto 111 km.
Zbývá dojezd domů, dosud jsme za celou expedici najeli 6324 km, všechny stroje ve dvou, v plném zatížení. Tankovali jsme třiatřicetkrát, projeli jsme Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francii, Španělsko, Portugalsko a Andoru… Už mám absťák z tuzemských srazů, vynechal jsem Krušky Vršky a Classic show, do Solnice nejedu, těším se do Berouna…
Zaregistrovat
Přehled garáží
stroj: FANOUŠ)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Dík
www.vavru.cz
?
Velká rodina an...