Letos poprvé v historii akce Velorex čundr se mi poštěstilo, najít alespoň tři dny, kdy jsem se mohl zúčastnit akce, kterou hluboko v devadesátých letech začal pořádat nejprve Láďa Šustr, po kterém organizaci převzal Ivoš Fajman. Letošní oblastí, kam kolona vozidel značky Velorex pojede, je sever Čech. Již ve čtvrtek večer se účastníci scházejí na Jelenu v haciendě Romana Olexy. Místí kluci proto na Romanův dvorek umístili udírnu, aby se mohly servírovat výtečné klobásy, nedaleko od kterých byla umístěna lednička plná lahvářů různých značek. Z Práglu jsme vyjeli tři - já s Líbou ve Fanoušovi, Jirka s Feratem a Kudroš s Mojmírem. Večer se postupně začali sjíždět účastníci. Jsou tu také dva kolegové ze Slovenska, ti se teda dnes extra projeli! Musím uznat, že Ivoš je na tuto akci velmi dobře připraven, krom itinerářů, plánu noclehů a zajímavých míst k navštívení sebou čundr vozí speciální svázanou knihu, kam se zaznamenává úplně všechno: časy odletů a příletů, poruchy, personální obsazení, počasí apod… Večer sedíme a tlacháme dlouho do večera. Někteří spí venku, jiní uvnitř.
Ráno nás outdooristy budí déšť. Ten vydržel i přes snídani, ale po desáté hodině ustává a klube se sluníčko. Skupina vyráží, směr Osek, kde se tankuje, srovnávají se hladiny benzínů ve všech strojích. Kudroš se odpojil a jel po svém individuálním plánu, my s Jirkou hodláme doprovodit skupinu alespoň na oběd. Roman to tu zná, jede se na Nymburk a dále na sever. Velká zastávka před obědem je v Loučni u zámku. Někteří jdou na prohlídku areálu, někteří na zmrzlinu. Původně jsem myslel, že se po obědě odpojíme a pojedeme obloukem po povinnostech zpět domů. Ale načichli jsme skupinou dvoutaktů tak mocně, že po velkém vnitřním boji s odpovědností k domácím povinnostem to Líba nakonec definitivně rozsekla, a tak pojedeme dále a domů až zítra ráno.
Skupina odlétá z loučeňského parkoviště. Nastartoval jsem Fanouše, chci dát jedničku, ale něco je špatně… pedál spojky visí, nechápu, koukám, co je. Pak jsem ho patou vrátil a to zas přepadl, až dopředu. Fanouš předvedl závadu dost neobvyklou a já tak hned na úvod zaútočil na Zlatého Zdeňka. Osa pedálů umřela a rozlomila se vedle plynu. Kupodivu nevezu pedály záložní, tak se problém musí řešit jinak. Čundr vyrazil dál po trase, se mnou zůstali Roman, Honza Šustáček, Mates, falešný vrchní a Jirka. Zatímco Ferat vyrazil k Červíkovi do Pátku pro jiné pedály, já se jal za obětavé asistence Honzy dolovat nemocné pedály poprvé po čtrnácti letech z Fanouše ven. Povedlo se, čekáme na záchranu u stánku s jídlem. K dispozici byly jen pedály ze čtyřkoláka, to ale nevadí, použít se po drobném zásahu dají. Ferat přivezl i akučku a šestku vrták… Pedály jsou ve Fanoušovi, můžeme frčet dál. Velký dík patří Červíkovi za účinnou pomoc.
Skupinu, která mezitím taky obědvala, jsme dojeli za Sobotkou na další zastávce u pamětihodnosti nazývané zámek Humprecht. Poté se přesouváme do nedaleké malebné vesničky Vesec, která je zajímavá tím, že ji hojně vyhledávají filmaři. Krom jiných se tu natáčel třeba Jára Cimrman ležící spící nebo Jak dostat tatínka do polepšovny. O všem nám tu ochotně podala výklad místní paní kronikářka.
Pokračujeme dále na sever. Počasí se trochu kazí, asi začne pršet. Trasa vede malými silničkami přes kopce a údolí na Železný Brod. Tady už vyloženě prší, na benzince dáváme střechy. Do cíle je to už kousek. Podél Jizery jedeme až do Splzova, kde nabíráme výšku až do dnešního finále, do Huntířova, kde se čirou náhodou kdy sem směřuje Čundr pořádá sraz Velorexů. Na místě už jsou některé staré známé firmy, ale i kolegové naprosto neznámí. Utábořili jsme se a ještě sjeli dolů do Splzova povečeřet, neb tady se nevaří. Večer se povedl, pršet přestalo, seděli jsme nejprve venku a pak uvnitř. Čepují se výtečné Svijany, škoda jen, že chybí ortodoxní svijanista Honza Matl.
Ráno, ač neradi s Feratem balíme a musíme domů. Vzali jsme to ještě přes Teplice a odpoledne jsme byli zase v Praze. Škoda není čas a nemůžeme čundrovat dále. Malou náplastí snad může být fakt, že skupina pokračuje z části po trase naší červnové expedice VSVS. Tak třeba zase někdy příště…!
Zapoměl jsi dodat že jsi měl obavu, aby jsi byl vpuštěn na sraz co jsem pořádal já po incidentu na Lipnici co tam zinscenovl L. Brož. Nepatřím mezi ty co dělaj sraz jen pro uzavřenou společnost, ale pro širokou velorexářskou veřejnost. Pokud se chovaj slušně tím pádem je úplně jedno jestli tam příjde Lojza či Karel hlavě že je veselo. Tudíž tvá prvotní obava neměla opoctatnění, ale na to jsi po příjezdu do Huntířova přišel sám.
Jen na upřesněnou.
1) Vařilo se tam i snídaně byla. Ať mě ukamenujou jestli mluvím nepravdu
2) ani nepopírám že čundru se tam poskytlo zázemí. V sobotu si jeli svou trasu co měli připravenou jen někdo kdo chtěl se zapojil do mnou připraveného okruhu.
Všem účastníkům srazu" Z kopce do kopce" a samozřejmě i tobě Tomaši tímto děkuji za skvělou atmosvéru doprovázející celý víkend.
Jelikož sraz pořadám na pětiletky tak u nas v kopcích zas až v roce 2017 nashledanou.