Na víkend před Boskovicemi jsme naplánovali již druhé velorexářské setkání ve Stříbrné Skalici u našeho kamaráda Martina. Tam co jsme loni v říjnu křtili nový stroj v naší partě, se tentokrát budou představovat hned čtyři nové stroje! Zahájení sezóny, vítání jara a první velká vyjížďka může začít.
Začínáme už v pátek odpoledne, přípravami na místě samém. Je třeba trochu připravit ketering a prostory pro spaní. V podvečer začínají přijíždět první účastníci, kteří dojíždějí až do pozdních večerních hodin. Takřka „brťkovský“ dojezd měl noční letec Kotačka, ale není divu, vždyť jel až od Uherského Hradiště…
Sobotní program je zahájen asi v deset hodin. Všichni účastníci jsou tu, budeme vyrážet na trasu do Posázaví. Nejprve jsme ale přivítali do stáje Pavlův stroj, který se jmenuje Jenda. Před čtrnácti dny byl konečně zachráněn v Humpolci, kde přes deset let stál a zahálel. Už to není pravda a hadrák zase jezdí…
Ze Stříbrné Skalice jsme vyrazili směr Sázava, kde někteří tankují. Kopcovitým terénem nejprve stoupáme a následně klesáme do dalšího údolí k řece. Chvíli po poledni jsme podle plánu dojeli do Kácova, kde obědváme v místní pivovarské hospodě. Počasí je dočista božské, letní až tropické teploty prohřívají jak koženku tak i kosti posádek. Trasu vedoucí přes Sázavu, Český Štemberk, Kácov, Zbizuby, Talmberk či Rataje jsme si báječně užili. Cestou se hordě strojů nevyhnuly drobné závadičky, které ale ku prospěchu věci proškolily řidiče inkriminovaných strojů: pan profesor Pirk musel poladit chod lanka spojky, Jikra Pirk chvílemi bojoval s uchlastávajícím se karburátorem a Kudrošovi vypadla v šoupátku jehla. Vždycky jsme zastavili a společnými silami si vzájemně pomohli. Nejdůležitější bylo, že všech sedmnáct posádek se ve zdraví a s dobrou náladou vyjížďku užilo!
Po návratu na základnu do Skalice začal společenský program. Prvním křestem prošel Filipův exportní model 16/350. Velorex byl pojmenován Jaroušek a kmotrem se stal ten, kdo tohoto našeho nového kamaráda k vozítku přivedl, a sice Tomáš Pirk. Pak přišel na řadu pan domácí Martin. Jeho tmavě modrou cestovní třistapadinu zachráněnou na Slovensku a pojmenovanou Pezinkáč pokřtil Luděk.
Martinova práce ale Pezinkáčem nekončí. Čeká ho renovace krásného modelu 16/250 z roku 1956 se směrovými šipkami a solnickým „turbínovým“ výfukem. Symbolickým poklepem chassis autogenovým hořákem tuto práci zahájil vedoucí surové montáže Roman.
Šampaňského máme stále dost neotevřeného, jak by taky ne, když ještě musíme pogratulovat k narozeninám pana profesora Pirka, který se i tentokrát ujal kmotrovství nad třetí a poslední novinkou - „klasiky“ 16/350 svého známého, který bohužel nemohl dorazit ráno, ale přijel alespoň na večer.
Grilují se steaky, točí se černohorské pivo a pomalu se stmívá. Na tmu jsme připravili letní kino - na plátně nad řadou Velorexů, běží vybrané snímky s hadráky, ať už dokumentární, historické, či trochu cestopisné… Zkrátka se nám večer vydařil dle našich představ.
V neděli je opět nádherně. Společná kolona směřuje jako loni v říjnu do Konojed do stáje k Pirkům, kde je připraveno úžasné zpestření dopoledne - pan profesor nám předvedl svůj nový přírůstek - tříkolku Messerschmitt KR 200 z roku 1954 s motorem Sachs. Všichni jsme si vyzkoušeli pocit zavřít se do letadla a chytit se knyplu… Když jsme se vrátili do Skalice, poobědvali jsme zbylé steaky a vlastně jsme se ani neloučili, protože už za pět dní se chceme potkat v Boskovicích na tradičním jarním srazu.
děkujeme za pozvání na tuto báječnou akci, bylo to pro nás tři první delší projetí a přežili jsme bez úhony. Organizace, občerstvení a náplň celé akce byla paráda.
Zaregistrovat
Přehled garáží
stroj: FANOUŠ)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
Poděkování
?
Velká rodina an...