Tak jsme se po šesté setkali na Blatenském Vrchu. Tentokráte předpověď počasí nevěstila nic dobrého, ale nám je to jedno, my jedem za každého počasí. Z Parníku po 15h jsem odlétal s Vaškem a Michalem. Cesta z Prahy v pátek odpoledne byla nejhorší v začátku. Na Evropské byla bouračka, která zašpuntovala provoz až k Juldě Fuldě a my jeli krokem prvních 12 km více než hodinu. Pak už se to rozjelo a za střídavých přeháněk jsme upalovali na severozápad. Před Kadaní, když jsme měli drobnou pausu, nás dojel Honza Matl. Za Kláštercem jsme začali stoupat malou silničkou a serpenýnami na Měděnec a okolo Klínovce pak dojeli na Boží Dar a konečně Blatenský Vrch. Posedělo se a pohovořilo se, všude mokro, ale my to vydrželi.
V sobotu jsme měli zataženo, ale během dne se vyčasilo tak, že tu a tam se objevilo také sluníčko. Je třeba poděkovat Bleskovi a spol za velmi pěkné disciplíny, všichni jsme se dobře bavili, byť počasí velmi korespondovalo s názvem tamních hor – opravdu bylo krušno… Večer se opět rozpršelo, ale velký stan, vybavený naftovými kamny skýtal velmi příjemný útulek, a tak není divu, že se do stanů odcházelo co možná nejpozději.
V neděli ráno už zase bylo polojasno, při příjezdu do Varů v koloně jsme na nádraží (tradiční místo seřazení před dobytím centra) dokonce sundávali střechy… Poklidnou dopolední Kolonádu jsme snad více než kdy jindy solidně zamořili a rozrušili. Němci, Rusové ba i Češi v ulicích mávali a smáli se. Blesk to vyhlásil a bylo po srazu. I přes počasí byl zaznamenán účastnický rekord v podobě 56 strojů, což je krásné a všichni Bleskouni na to mohou být patřičně hrdí!
Cesta domů probíhala dosud nejmasověji co pamatuji, jelikož po trase K.V. – Žlutice – Rabštejn nad Střelou – Kralovice – Křivoklát společně jelo 14 Velorexů – Vašek, Sedma, Erban, Erda, Kmentík, Luděk, Řezňa, Jindra, Paliza, Brťka, Roman, Honza, Jirka Ježek a já. Naše kolona budila docela respekt a jeli jsme pohodově až ke Křivoklátu, kde se oddělila nepražská část. Prostě jsme si udělali ještě jakýsi nedělní subsraz, abych tak řekl „V rodinném balení“ . Zabíhané stroje díky počasí nezadíraly, motory se celkově nehřály, byla to pohoda a tak ještě jednou, BLESKU DÍKY!!!!