Ráno na Dobrém prší. Od včerejška máme nakoupená vejce, a tak je snídaně velmi bohatá. Umíchali jsme je na cibulce a řádně se nadlábli. Kudroš opět sleduje úbytek svých uhlíků a došlo na operativní rozhodnutí - Matesův táta je na to zařízen a na počkání mu stočí komutátor. Kluci to vyrazili v předstihu řešit a my ostatní přejíždíme na náměstí do Nového Města nad Metují, kde jsme se utábořili v cukrárně. Po jedenácté hodině jsou má Kudroš po operaci a můžeme jet dále.
Přes Náchod směřujeme do Police nad Metují, kde nás velmi potěšilo tamní muzeum Merkura. Krom všech možných stavebnic a vláčků tu mají stůl s díly, kde si každý může skládat dle libosti cokoli. V motorestu Lucky Luke v Bukovci pozdně obědváme, přičemž někteří u jídla sledují velice právě aktuální vystoupení Davida Ratha v poslanecké sněmovně. Po jídle se dělíme na dvě skupiny. Ferat, Fanouš, Amerikán a Luděk - nazývejme je pro zjednodušení skupinou A - startují zrychleným přesunem přímo do Pece pomoci paní domácí s přípravou grilovaní na večer. Ostatní - skupina B - ještě zavítala do Adršpachských skal a také do místa, kde se dávno zastavil čas, do malé hospůdky v příhraniční obci Zdoňov. Místí pan šéf dával místu jedinečnou atmosféru a také náš flórista Kudroš neopomněl pochválit zdejší květenu…
Večer v Peci pod Sněžkou u paní Ivany (Jirkovy známé) se zase vyvedl. Co na tom, že byla snad největší zima z celého výletu. Uvnitř chaty Horalky bylo poměrně útulno. I když se futrujeme, co to jde, je zřejmé, že kýtu budeme mít ještě zítra. Loučí se s námi Mates, který byl celý večer na birelu a nočním návratem směřuje do zítřejší práce. Ujeli jsme 103 km.
STŘEDA 6.6. - DIE PFLUGKURVE
Krkonošské ráno je velmi příjemné a slunečné. Fotíme se před chatou a jdeme zostra na první bod programu - zdolání horské chaty Portášky. Výjezd do nadmořské výšky cca 1030 m.n.m. byl příjemnou jedničkovou a dvojkovou záležitostí. Žádali jsme KRNAP nejprve o Sněžku (což byl spíše jen takový úsměvný pokus), ale také o reálný výjezd na Špindlerovku a Černou Horu, nicméně bylo nám to nepovoleno. Ale také z Portášek je hezký výhled.
Jedeme dál. Ve Svobodě nad Úpou jsme na nádraží vysadili Sandru, která musí domů a loučí se s námi také Ráša a Roman. Je čas oběda, a proto směřujeme do Jilemnice, kde velmi dobře jíme v restauraci Šaldův statek, který stojí hned vedle známé Zvědavé uličky. Jídlo jsme nechali slehnout při procházce centrem města. A je tu další krásné výživné stoupání do Hančova kopce. Zastavujeme v Erbanově katastru v Roudnici v Krkonoších a poté přes Rezek směřujeme do Rokytnice nad Jizerou.
Jak se ukázalo, je dnes pro některé kritický den. Kousek nad Rokytnicí v lese za Františkovým se o rozruch postaral Martin. V prudké pravotočivé serpentině z kopce dolů sice nikterak rychle, leč jedoucího modrého Pezinkáče trochu překvapilo auto z protisměru a tak Martin zatáčku instinktivně ještě kousek „utáhl“ … Bohužel se dostal za hranici fyzikálních zákonů a přistál na levém boku. Naštěstí se celý incident obešel bez zranění a také stroj mohl bez obtíží pokračovat dál. Škody byly pouze kosmetické: odřený blatník , ubroušené turnikety, protržená střecha a zadní bok a trochu odřené tři trubky. Nic se neohnulo, nic se neulomilo, vlastně to mohlo dopadnout mnohem hůř…
Přes Rokytnici jsme sjeli dolů k Jizeře a dále pokračovali přes parkoviště Na Mýtě na Polubný a dále okolo Souše do Frýdlantu. Začíná se šeřit, je čas se utábořit. Místní občané nám poradili výtečné místo na spaní - prostor pod Frýdlantskou rozhlednou kus za městem. Je tu opravdu příhodné místo se stoly i lavičkami, stavíme stany, večeříme. Dokonce se na nás přijela v rámci služebního pojezdu podívat Městská policie Liberec. Oba „men in black“ byli báječní, milí a hovorní, vyptávali se kam jedeme a odkud a když si prohlédli naše tříkolky, s úsměvem na rtech odjeli. Do noci sedíme a debatujeme především o Martinově čerstvém zážitku, řešíme zcela bezpředmětně, co by, kdyby… Každopádně na počest Martina Pfluga a jeho stroje, jsme vracečku nad Rokytnicí navždy pokřtili na „Die Pflugkurve“. Dnes ujeto 127 km.
ČTVTREK 7.6. - HLADOVÝ LEMBERK
Ráno pod vysílačem v pohodě snídáme, začínají se objevovat první pěší turisté. Jako obvykle okolo desáté odjíždíme z místa noclehu. Projeli jsme kousek Liberce a chvíli za městem nezačínáme stoupat nikam jinam, než na Ještěd. Zaplatili jsme patřičný poplatek a když padla zelená, vystoupali jsme až nahoru na parkoviště u hotelu a vysílače v jednom. Následovalo kochání se pohledem dolů do všech stran a také došlo na malé občerstvení v prvním patře v prosklené restauraci.
Dlouhým klesáním chvílemi i bez spuštěného motoru klesáme za Rynoltice k benzínce a poté je v plánu prohlídka hradu Lemberk. To už ale mají někteří slušný hlad, nicméně nemáme úplně dobrý čas, a tak se obědvá na studeno pouze stylem „co hadrák dal“ . Některé žaludky to nesly hůře, jiné lépe, ale přežili jsme. Poučeni znalostí středověkých činů Zdislavy z Lemberku v polosytu pokračujeme dále na sever. Ve Cvikově jsme nakoupili na večerní grilovačku a malebnými silnicemi mnohdy vybydlenou krajinou směřujeme za Lobendavu do vesnice Severní, kde budeme nocovat v haciendě našeho kamaráda Grýna.
Zaparkovali jsme v cíli dnešní etapy a vyrazili na pěší výlet na Nordkap. Přesně tak tu totiž mají v lese označený nejsevernější bod ČR. Fotíme se a mašírujeme zpět. Asi osmikilometrová procházka udělala všem dobře a nezbývá, než se před spaním dobře najíst a napít. Tak jsme učinili, u grilu klábosíme a rožníme - dnes především kuřecí maso a zeleninu. Předposlední den expedice zvolna končí. Najeli jsme 129 km.
PÁTEK 8.6. - KRUH SE UZAVÍRÁ
V pátek ráno svítí slunce, sušíme střechy po noční přepršce a razíme dále. Zajeli jsme do Mikulášovic, města známého výrobou nožů. Navštívili jsme zdejší muzeum nožířského závodu MIKOV, někteří si jako suvenýr zakoupili nesmrtelnou „rybičku“. Přes Dolní Poustevnu jsme naposledy opustili republiku a přes Sebnitz sklesali až k Labi do lázeňského městečka Bad Schandau.
Asi tři kilometry před návratem do ČR zastihla závada Luďka. Zastavil kvůli nezvyklému klepání v řetězu a hledali jsme, co se přihodilo. Na spojce zepředu zmizela zajišťovací segerovka a zezadu byla spojka uprostřed přelomená. Celé to drželo jen na té „osmičce“ pod aretační segerovkou (co tam ale už nebyla). Zajímavá až „kudrošovská“ závada. Nová spojka celý problém vyřešila a my můžeme pokračovat dále. Na hranicích v Hřensku se fotíme, protože tady jsme se dostali pro změnu do nejnižšího místa v ČR. Projíždíme Děčín a táhlým dlouhým stoupáním směřujeme pod Děčínský Sněžník. Velmi pěknými silničkami lesy i návršími projíždíme Tisou a míříme na Cínovec. Před Telnicí nám zpestřil jízdu Kudroš, který se ztratil. Částečně omylem jej dokonce Sedma vysílačkou na klíčové křižovatce poslal špatným směrem. Chvíli se naháníme vysílačkami, Martin se Sedmou se za Kudrošem vraceli, aby ho našli jako ztraceného syna…
Oběd směřujeme na Bouřňák, Pavel tam zná podnik, kde se prý velmi dobře vaří. Když jsme ale k němu dojeli, ukázalo se, že mají zavřeno a nikde ani noha. Popojeli jsme tedy dále a kousek pod Bouřňákem byla u silnice hospoda, kde vařili. Stihli jsme to dovnitř jen tak tak, těsně před průtrží mračen, která se náhle strhla. Po jídle ale pršet přestalo a my můžeme jet v poklidu dále. Další zastávkou je vodní nádrž Fláje, z hráze jsme pozorovali velké množství ryb. Po hřebeni hor, mnohdy rozbitým asfaltem (obzvláště před Kalkem) směřujeme stále více k cíli.
A to už tady máme Měděnec, Horní Halži a Perštejn. Klínovec jsme dnes neřešili, protože ten jsme si vlastně dali jako první, předminulou sobotu ještě v rámci srazu. V Perštejně na koupališti už je pěkně živo. Naše cesta tu neskončila náhodou, zítra tu totiž čeká Bleska s Janou jejich velký den, ale o tom zase jindy…
Každopádně mi tu dnes končíme poslední etapu expedice Ve středu ve středu 2012, která měřila 202 km a uzavíráme pomyslný kruh okolo ČR. Najeli jsme celkem 2445 km, s denním průměrem 188 km. Bylo to krásné , ale je konec. A já už jsem jen zvědavý, jakou cestu si vymyslíme příště…
Zaregistrovat
Přehled garáží
stroj: FANOUŠ)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
zachováni SPZ