Léto je v plném proudu, a proto je potřeba, aby Velorexy nezahálely a brázdily o víkendech naše silnice na výletech, vyjížďkách a srazech. Lipnici máme zdárně za sebou, a tak je třeba vydržet do pátku, abychom se opět v pátek vydali do Pátku na tradiční akci V pátek v Pátku, kterou pro nás již devět let pořádají Červíci&spol. Večer jsme se jako obvykle postupně sešli v prostorách za hasičárnou. Reklama na Facebooku nelhala, stánek s občerstvením nabízel mimo jiné avizovanou výtečnou svíčkovou, pohovořili jsme, poseděli jsme a těšili se na sobotní program.
Počasí v sobotní ránko vypadá dobře, neprší, slunce se klube z po za mračen, vyrážíme na trasu. Nejprve jsme ale absolvovali test podle toho, který školní předmět jsme si vylosovali. V nabídce byla čeština, zeměpis či dějepis. Musím říct, že taková vyjmenovaná slova po „F“ stála za to… Kousek za Pátkem u benzínky se nachází první stanoviště. V nafasovaném oblečené protahujeme míček z jednoho rukávu přes druhý do jedné nohavice a pak do druhé. Veselý to úkol hned v úvodu. S oblečením souvisel i další z úkolů . Obléct si svetr a tepláky a přitom držet ešus s vodou a neukapávat, nebylo vůbec snadné. Před obědem ještě následoval docela adrenalinový úkol v podobě dvojbodového sprintu na kole a koloběžce.
S plnými žaludky projíždíme krajinou, nikam nechvátáme, nic neopravujeme, prostě si užíváme soboty. Další úkol vyžadoval dobrou mušku a velkou kliku. Házet ninžovskými hvězdičkami a trefovat balónky s barvou bylo hodně o štěstí. Plátno, které bylo za balónky napnuto, se postupně plnilo barevnými skvrnami a začal tak vznikat obraz. Vznik výtvoru moderního umění, který by jistě zamotal hlavu i studentům AVU měl svůj účel, ale o tom později… Je tu úkol předposlední. Četli nám postupně větu či úsloví z deseti pohádek a my jsme určovali z kterých. Ukázalo se, že dříve narození byli lepší než ti nejmladší… Nakonec přišel úkol silový a balanční - a sice skládat na ruku malé plné petky. Vrátili jsme se do Pátku za slunečného odpoledne s pocitem příjemně stráveného dne mezi kamarády. Průběh večera pak byl standardní, jak už se to tak na srazech Velorexů a velorexářů stalo zvykem.
Snídáme nedělní menu dle vlastního širokého výběru zdejšího stánku, který je třeba stejně jako loni velice pochválit. Po desáté hodině vyráží kolona více než dvou desítek strojů na náměstí do Poděbrad, kde se budou tradičně vyhlašovat výsledky. Na metu nejvyšší dosáhl po zásluze Luděk. Prostě přijel, viděl a zvítězil. Součástí vyhlašovaní výsledků pak ještě byla dražba onoho výše zmiňovaného abstraktního výtvoru. Moderní obraz oproštěný od chaosu uvolněné smyslovosti a intelektuální skepse nakonec vydražil dosud zakuklený sběratel moderního umění Martin…
Po neodmyslitelné zmrzlině v cukrárně na rohu náměstí jsme vyrazili zpět směr Pátek, tentokrát na zdejší letiště, kde probíhal sraz vozů Škoda, který pořádal tuším že spolek nazývaný Hundrtgang. Když jsme se pokochali škodověnkami, vyrazili jsme k domovu. Naše skupina zavítala nejprve na oběd do Kozovaz u Mochova, kde se nachází nedávno otevřené muzeum socialistických vozů. Velice se nám tu líbilo, výklad průvodce byl vtipný a mimořádně trefný. V pozdním odpoledni jsme v pořádku dojeli domů. Díky pořadatelům za pěkný sraz a jsem zvědav, jak bude na přes rok probíhat jubilejní desátý ročník…