Zima je snad pryč, a tak bylo na čase jako každý rok nějak otevřít sezónu. Naší partičce k tomu už čtvrtý rok slouží prostor ve Stříbrné Skalici. Stalo se taky tradicí, že tu křtíme nové stroje. Nejinak tomu bylo i letos. Během pátečního podvečera tak bránou na dvůr projela většina pozvaných strojů. Večer jsme jako vždy poseděli a mnohdy živě podiskutovali o těch našich velorexových problémech.
Sobotní ráno je pěkně polojasné a hlavně bez deště. Po desáté hodině, když dorazily všechny stroje od Pirků, jsme vystartovali na vyjížďku. Tempo je velmi vlažné, Grýn totiž potřebuje opatrně zabíhat svoji čerstvě složenou, totálně syrovou dvěpade. Vyjeli jsme na malé silničky nad Sázavu, které jsme všelijak prokřižovali. Oběd je naplánován do fajn podniku v Benátkách. Je třeba pochválit personál, že relativně rychle a bez komplikací naši nemalou grupu obsloužili. Trošku fouká studený větřík, když ale vylezlo sluníčko, bylo to hned lepší. Po návratu na základnu rychle parkujeme stroje, abychom mohli začít s křestem a dalším programem.
Křtít se bude Grýnův stroj 16/250, který čerstvě zrenovoval, dále Rixův patinový kousek 16/350 a konečně Velorex Oskar 54 pana profesora Pirka, též po renovaci. Grýnovu Lučavku pokřtí jeho jednoválcový kolega Petr Pflug, Rixova Ericha si vezme na starost Luděk Brož. Kmotra pro Oskara pana profesora jsem měl dlouho vymyšleného a o to víc mě potěšilo, že to klaplo. Když jsem totiž před časem viděl v mediích zprávu, že nové album skupiny Olympic Souhvězdí šílenců pokřtil pan profesor Pirk, okamžitě mě napadlo, že by se role kmotra na oplátku mohl ujmout právě Petr Janda. A stalo se.
Když už bylo několik šampusů prázdných, došlo na další bod plánu. Umožnili jsme totiž Petrovi Jandovi, aby si zahrál s naším oblíbeným duem BRKOT :-) . Asi to byl pro všechny zúčastněné neopakovatelný zážitek… Plni dojmů se pak bavíme dlouho do večera. V neděli po snídani se posádky jednotlivých Velorexů postupně rozjíždějí domů, v podstatě se ani moc neloučíme, protože Boskovice se kvapem blíží.