Krušnohorské vršky jsou srazem, který na Blatenském Vrchu od roku 2004 pořádá známá firma Blesk&spol. Klasických květnových srazů zde proběhlo celkem devět, v roce 2009 se navíc v lednu konal sraz extrémní, zimní. Bleskovým záměrem totiž bylo, aby desátý jubilejní ročník vyšel na jeho padesátiny, a tak se musely v jeden rok konat srazy dva. A to byl tuze dobrý tah, protože na sníh a mráz na srubu v Jelením dodnes rádi vzpomínáme… Ale zpět do současnosti.
V pátek odpoledne vyrážíme z Prahy. Beru do Krušných Hor poprvé Patiňáka Standu, aby se na Vršky také podíval, kdyby to byly opravdu Vršky poslední (čemuž já osobně nevěřím). Náš hlavní meteorologický skeptik Sedma již celý týden varoval před nepěkným počasím. Nějaké oblečení snad máme, tak uvidíme. Za Prahou tankujeme, padají drobné kapky deště. Krom Klémy dáváme všichni střechy a frčíme. Cesta pěkně ubíhá, motorům teplota vzduchu svědčí. Ve velmi dobrém čase míjíme Chomutov a v Klášterci nad Ohří nabíráme výšku na hřeben v Měděnci. Znatelně se ochlazuje, ale co hlavně znepříjemňuje cestu, je poměrně hustá mlha, kterou by nám mohl závidět i samotný Rákosníček! Od Klínovce na Boží dar z kopce jedeme krokem, není nic vidět. Na Božáku tankujeme, na benzínku jsme ovšem pro špatnou viditelnost zahnuli na poslední chvíli. Večer se postupně schází staří známí, postáváme u ohně s občerstvením nebo se sedí ve velkém bílém „párty“ stanu. Dobrý spacák na noc je opravdu výhra, jelikož teploty rozhodně nejsou nijak vysoké…
V sobotu ráno naštěstí neprší. Dostáváme instrukce a můžeme vystartovat. Desáté vršky budou ve znamení „Best of…“. Pořadatelé vybrali úkoly, které tu už za ty roky byly a rozhodli se je zopakovat. Aby to více odsejpalo, účastníci jsou rozděleni na dvě skupiny a každá startuje jinde. Naše grupa začíná na Klínovci. Zde se bude kovat. Tentokrát nikoli kramle, ale hřebík. Pěkný úkol, diváci i kovající se při něm dobře baví. Vůbec všechny úkoly dnes budou na kopcích, a tak se netřeba obávat některé z vodních disciplín, které proběhly především loni… Pokračujeme dále v cestě, naším dalším cílem je Měděnec. Tady se střílí na terče, na kterých jsou velké podobizny Bleska, Blanky a Štíti. Střelbě ale předcházelo výtečné občerstvení u Šárky a Zajdy, které dokázalo zasuplovat oběd. Měli jsme tu taky úkol, a sice vykousat z lázeňské oplatky tvar hadráka… A křižujeme hory dál. Vracíme se na západ a na chvíli opouštíme ČR, protože další úkol se koná na německém Fichtelbergu. Vaříme vodu a musíme odhadnout, kdy je teplota sedmdesát dva stupňů Celsia. Nejeden z nás už odhadl, že následující vrchol na dobytí bude Plešivec. Zde si hrajeme na hasiče a v azbestovém obleku rozmotáváme hadice a likvidujeme oheň. A to bude v terénu vše. Poslední úkol se provádí přímo v cíli na Blaťáku v lese a je jím úkol lezecký – nejprve v síti sbíráme zavěšené pytle a pak se zahákneme na lano a projedeme se po mini lanovce.
Část soutěžní končí, začíná část společenská. V „párty“ stanu se připravuje skvělá kapela, kterou známe už z Bleskovy svatby. Celý večer je pak hodně veselý, stan je nabitý k prasknutí, je tu útulno a teplo, na rozdíl od venku. V pauzách kapely se mimo jiné Bleskovi gratuluje a jsou mu předávány nejrůznější dary. Počasí se podobá tomu včerejšímu, nikoho by asi úplně nenapadlo, co je všechno na konci května možné…
Na nedělní ráno asi nikdo kdo tu byl, jen tak nezapomene. Sněží a sníh drží! Balíme v regulérní květnové vánici, pořadatelé přehodnotili plán a výsledky se vyhlašují ihned v „párty“ stanu. Sněžení nepolevuje, při snídani se dokonce zpívaly koledy. Kolonu do Karlových Varů ale dát chceme, a tak se vyráží. Stěrače Velorexů pracují naplno a shrnují mokrý těžký sníh na stranu čelních skel. Náš hlavní meteorologický skeptik Sedma měl dokonce poruchu stěračového motorku a tak stíral, vším co měl… Až v Merklíně se sníh definitivně změnil ve vodu a na Kolonádu jsme dokonce dojeli za deště jen mírného.
Kamarádi se loučí, jedeme domů. Díky pořadatelům za tuto nezapomenutelnou akci, ale chtěl bych zároveň poděkovat za všechny ročníky předešlé. Nemohu jinak, než tichou vzpomínku věnovat Kimovi a Jirkovi Kaňkovi, kteří se desítky na Blaťáku nedočkali… Celý sobotní večer jsme se vraceli k tomu, co bude dál. Vyjádřili jsme naději, že na Bleskovy Vršky, by mohly krásně navázat Štíťovy Spodky! Tak uvidíme…