Jednoho krásného jarního dne roku 2007 se objevila v inzerci informace, že je na prodej vozidlo Super-laminát. Líbilo se nám, věděli jsme co je to zač, jakou má zhruba historii apod. Nicméně nikdo z našeho týmu neměl natolik volné prostředky, aby do nákupu jen tak investoval. O stroj se krom několika známých velorexářů začali zajímat všelijací rádoby sběratelé ohánějící se pouze penězi, nikoli vztahem k vozítku jako takovému. Rozhodli jsme se, že vozítko zkusíme ohlídat, čímž ovlivníme jeho osud. Celou situaci velmi dobře pochopil jeden můj známý, který sám sbírá především vozy Škoda (vlastní ale i dva velorexy) a potřebné finance na Super-laminát uvolnil.
Majitel vozítka totiž zemřel a pozůstalá dcera i její manžel se rozhodli nabídnout vozítko nadšenému zájemci, který by dokázal „dědovo dítě“ uchovat v povědomí i dalším generacím. Rozhodně nechtěli, aby se stalo předmětem nějakých kšeftů a překupování s koncem za hranicemi. V tomto duchu jsme se domluvili a v nejbližší slunné neděli jsme pro tohoto červeného krasavce vyrazili do České Třebové.
Vozítko jsme ustájili v suchu a teple u nového majitele a měli dobrý pocit z toho, že jsme udělali něco pro zachování historických hodnot a pomalu přemýšleli, jak ho také přiblížit ostatním. Řešení přišlo po několika málo měsících… Nový majitel mi zavolal, že přemýšlel o celé věci, že to pro něj „škodovkáře“ nemá až takovou hodnotu, ale že pro nás určitě ano, a proto se pan Marek Guzman rozhodl, že vozidlo Super-laminát věnuje našemu velorexářskému týmu, za což mu patří náš obrovský dík! Další domluva proběhla s panem ing. Stibůrkem a „červený drak„ je nyní díky němu k vidění v jeho moto muzeu v Netvořících. Dopadlo to jak nejlépe mohlo, tento zajímavý kousek vzešlý z šikovných českých rukou má své důstojné místo a každý si jej může prohlédnout.